Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 95/2021-46

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 38 499 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 38 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31 722,61 Kč od 5. 7. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 980,64 Kč a úroku ve výši 20,08 % ročně z částky 31 722,61 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 231 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 38 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31 722,61 Kč od 5. 7. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 980,64 Kč a úroku ve výši 20,08 % ročně z částky 31 722,61 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 231 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 19. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení 38 499 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 980,64 Kč odpovídajícím sazbě 20,08 % ročně z částky 31 722,61 Kč za dobu od 12. 7. 2017 do 14. 6. 2018, úrokem ve výši 20,08 % ročně z částky 31 722,61 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 447,26 Kč z částky 31 722,61 Kč za dobu od 5. 7. 2017 do 14. 6. 2018 a zákonným úrokem z prodlení z částky 31 722,61 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 16. 9. 2015. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 23 427 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Na svůj dluh celkem uhradila pouze 34 928 Kč. Pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze 14. 6. 2018. Po tomto postoupení již žalovaná žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobou požadovaná částka 38 499 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 31 722,61 Kč a z nesplacené části souhrnného poplatku ve výši 6 776,39 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení shora uvedeného příslušenství pohledávky.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 16. 9. 2015 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala, že poskytnutou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátí a současně zaplatí souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 23 427 Kč. Zmíněný poplatek sestával z úroku ve výši 10 809 Kč a z poplatku za administrativní činnost ve výši 12 618 Kč Celkem tak byla žalovaná dle smlouvy povinna zaplatit 73 427 Kč, a to v 22 měsíčních splátkách, jejichž výše činila 3 338 Kč, respektive 3 329 Kč, pokud jde o poslední splátku. První sjednaná splátka byla splatná do měsíce ode dne připsání peněžních prostředků na bankovní účet žalované, každá další pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího měsíčního období. Výpůjční úroková sazba činila dle smluvních podmínek, jež tvořily nedílnou součást smlouvy o zápůjčce, 20,08 % ročně, RPSN pak 53,40 %.

5. Z předloženého potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně odeslal dne 23. 9. 2015 ve prospěch shora uvedeného bankovního účtu označeného ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč

6. Z předložené transakční historie k předmětné smlouvě o zápůjčce soud zjistil, že žalovaná celkem na svůj dluh z této smlouvy uhradila 34 928 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 6. 2018 mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem, jakož i z přílohy k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce byla s účinností ke dni podpisu předmětné postupní smlouvy postoupena žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně písemně oznámil žalované skutečnost, že došlo k postoupení žalované pohledávky, a vyzval ji k tomu, aby svůj dluh v celkové výši 38 499 Kč bez příslušenství uhradila ve prospěch žalobkyně ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení. To bylo dle přiloženého poštovního podacího lístku odesláno na adresu trvalého pobytu žalované uvedenou ve smlouvě o zápůjčce dne 13. 7. 2018.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 3. 2019 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 51 288,39 Kč vzniklého z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce ve lhůtě do 15. 3. 2019 s upozorněním, že v případě neuhrazení dlužné částky dojde k jejímu soudnímu vymáhání. Uvedená výzva byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána na adresu trvalého pobytu žalované uvedenou ve smlouvě dne 8. 3. 2019.

10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalovanou dne 16. 9. 2015 poskytl žalované dne 23. 9. 2015 bezhotovostním převodem ve prospěch jí označeného bankovního účtu peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně shora uvedenou částku vrátit a současně mu zaplatit souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 23 427 Kč, který sestával z úroku ve výši 10 809 Kč a z poplatku za administrativní činnost ve výši 12 618 Kč, to vše v 22 měsíčních splátkách, jejichž výše činila 3 338 Kč, respektive 3 329 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná do měsíce ode dne připsání peněžních prostředků na účet žalované, každá další pak vždy do skončení dalšího následujícího měsíčního období. Nedílnou součást předmětné smlouvy tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Dle čl. 4 těchto podmínek činila výpůjční úroková sazba pro daný typ zápůjčky 20,08 % ročně. Pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce byla s účinností k datu 14. 6. 2018 postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně písemně informována. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu vzniklého z předmětné smlouvy o zápůjčce.

11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která současně vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu věty druhé , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů účinného do 30. 11. 2016.

12. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

17. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o zápůjčce, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl na základě předmětné smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. závazkový právní vztah. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z tohoto závazku splnil, když žalované poskytl peněžní prostředky v ujednané výši.

18. Žalovaná v řízení nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že na svůj dluh z předmětné smlouvy o zápůjčce uhradila pouze 34 928 Kč. Bylo přitom na ní, aby v případě, že sjednané splátky zápůjčky splácela řádně a včas, případně v širším než žalobkyní uváděném rozsahu, takovou skutečnost před soudem tvrdila a zejména pak prokázala. Nic takového se ovšem nestalo, žalovaná zůstala po celou dobu trvání řízení nečinnou, na podanou žalobu nereagovala a se soudem nekomunikovala. Soudu tedy nezbylo, než vycházet, pokud jde o výši provedených úhrad žalované, z podané žaloby.

19. Právnímu předchůdci žalobkyně podle § 2390 o. z. v souvislosti s uzavřenou smlouvou o zápůjčce nepochybně svědčilo právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč a ve smyslu § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. rovněž na zaplacení smluvního úroku. Úrok byl v samotném textu smlouvy sjednán absolutní částkou ve výši 10 809 Kč. Žalovaná se však ve smlouvě zavázala také k úhradě poplatku za administrativní činnost ve výši 12 618 Kč. Tento poplatek sice dle smlouvy představuje samostatnou platbu, v podstatě je však třeba jej rovněž považovat za jakousi skrytou podobu úroku, neboť jde jen o další plnění požadované právním předchůdcem žalobkyně za poskytnutí zápůjčky. Smysl tohoto poplatku se totiž v podstatě překrývá s účelem smluvních úroků, neboť, stejně jako sjednaný úrok, i poplatek za administrativní činnost sloužil na jedné straně k pokrytí nákladů právního předchůdce žalobkyně souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků, na straně druhé přinejmenším částečně i k dosažení jeho obchodního zisku. Z uvedených důvodů soud zmíněný poplatek za administrativní činnost hodnotil jako součást úplaty za poskytnutí zápůjčky a jeho výši posuzoval společně s výší sjednaného úroku. Dospěl přitom k závěru, že částku ve výši 23 427 Kč, která odpovídá součtu smluvního úroku a poplatku za administrativní činnost, nelze považovat za nepřiměřenou úplatu nejen ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků, ale především vzhledem k okolnostem, za nichž byla předmětná zápůjčka sjednána.

20. Je totiž třeba si uvědomit, že v daném případě se jednalo v podstatě o nebankovní spotřebitelský úvěr ve smyslu věty druhé Žalovaná získala peněžní prostředky nedlouho poté, kdy o ně požádala, a to aniž by byly jakkoliv účelově vázány a aniž by po ní bylo vyžadováno jakékoliv zajištění její povinnosti tyto prostředky vrátit. Navíc nepochybně nemusela podstoupit tak přísný proces ověření její schopnosti zápůjčku splatit, jakému by byla vystavena, pokud by o poskytnutí podobné částky požádala některou banku. Tyto aspekty přitom významně zvyšují obchodní riziko právního předchůdce žalobkyně z celé transakce a podle názoru soudu jimi lze zdůvodnit sjednání úplaty ve shora uvedené výši. Zápůjčka byla poskytnuta na 22 měsíců. Celková výše sjednané úplaty 23 427 Kč tak odpovídá úroku ve výši 25,56 % ročně (úplata přepočtená na období jednoho měsíce činí 1 065 Kč, což odpovídá roční úplatě ve výši 12 780 Kč a úrokové sazbě ve výši 25,56 % z poskytnuté jistiny ročně), přičemž takto vysokou úrokovou sazbu soud ze shora popsaných důvodů nepovažuje za nepřiměřenou. Proto posoudil nárok na úhradu úroku i sjednaného administrativního poplatku jako oprávněný.

21. Žalovaná tak byla dle předmětné smlouvy o zápůjčce povinna vrátit poskytnutou jistinu ve výši 50 000 Kč a zaplatit úrok ve výši 10 809 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 12 618 Kč, celkem tedy uhradit 73 427 Kč. Doposud však uhradila pouze 34 928 Kč. Po započtení této částky jí tak k zaplacení zbývá žalobou požadovaných 38 499 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost tuto částku zaplatit, a to včetně požadovaného úroku z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině ve výši 31 722,61 Kč od 5. 7. 2017 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení se opírá o o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí , za jehož účinnosti se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu.

22. Soud naopak žalobu zamítl, pokud jde o nárok na zaplacení smluvního úroku ve výši 20,08 % ročně z dlužné jistiny 31 722,61 Kč za dobu od 12. 7. 2017 do zaplacení, který žalobkyně zčásti kapitalizovala za období od 12. 7. 2017 do 14. 6. 2018 na částku 5 980,64 Kč. Žalobkyně tento svůj nárok dle žaloby dovozovala z textu smluvních podmínek svého právního předchůdce, konkrétně z jejich čl. 4, podle nějž činila sjednaná výpůjční úroková sazba dané zápůjčky 20,08 % ročně. Ve vlastní smlouvě však byl úrok ujednán v absolutní částce 10 809 Kč. Je tedy zjevné, že existoval rozpor mezi výší úroku sjednanou ve smlouvě a v obchodních podmínkách. Podle § 1751 odst. 1 o. z. přitom mají odchylná ujednání ve smlouvě přednost před zněním obchodních podmínek. Soud proto vycházel z toho, že v daném případě byl sjednán úrok absolutní částkou, a jestliže se nad její rámec žalobkyně domáhala ještě procentního ročního úroku dle obchodních podmínek, pak tento její nárok nemohl být hodnocen jako oprávněný.

23. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 38 499 Kč s příslušenstvím, které k datu vydání tohoto rozsudku, tedy k 29. 7. 2021, bylo tvořeno smluvním úrokem ve výši 25 793,73 Kč (úrok ve výši 20,08 % ročně z částky 31 722,61 Kč od 12. 7. 2017 do 29. 7. 2021) a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 389,59 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31 722,61 Kč od 5. 7. 2017 do 29. 7. 2021). Žalobě bylo vyhověno co do částky 48 888,59 Kč (jistina ve výši 38 499 Kč + zákonný úrok z prodlení ve výši 10 389,59 Kč), naopak co do částky 25 793,73 Kč (smluvní úrok dle obchodních podmínek) byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu obou účastnic ve věci tak činí 65 % ku 35 % ve prospěch žalobkyně. Té proto svědčí podle právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 30 % (65 % – 35 % = 30 %). Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 925 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 2 178 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby) po 500 Kč dle bodu 3 cit. vyhl., tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 378 Kč podle ). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 231 Kč (30 % z celkových nákladů řízení ve výši 4 103 Kč), a to k rukám jejího zástupce ( ).

24. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.