Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 160/2021-28

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 15 530 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 466,62 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 822,86 Kč a dále ve výši 7,5 % ročně z částky 2 990 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 9 063,38 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 495,95 Kč a dále ve výši 7,5 % ročně z částky 9 063,38 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení a úrok ve výši 9 063,81 Kč a dále ve výši 21 % ročně z částky 12 053,38 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 466,62 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 822,86 Kč a dále ve výši 7,5 % ročně z částky 2 990 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 9 063,38 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 495,95 Kč a dále ve výši 7,5 % ročně z částky 9 063,38 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení a úrok ve výši 9 063,81 Kč a dále ve výši 21 % ročně z částky 12 053,38 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaná dne datum uzavřela s předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná včetně„ poplatku“ ve výši 12 540 Kč, který sestával z úroku ve výši 1 915 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 850 Kč a dále poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč, zavázala vrátit v 60ti týdenních splátkách po 459 Kč. Žalovaná ovšem splátky nehradila řádně a včas. Pohledávky z dané smlouvy původní věřitelka postoupila dne 17. 6. 2016 žalobkyni. Žalobkyně se tak v řízení po žalované domáhala úhrady nedoplatku jistiny půjčky ve výši 12 053,38 Kč a nedoplatku poplatku ve výši 3 476,62 Kč, dále úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za dobu od 17. 10. 2012 do 17. 6. 2016 ve výši 3 318,81 Kč a dále rovněž v zákonné výši z jistiny půjčky od 18. 6. 2016 do zaplacení a dále úroku z úvěru ve výši 21 % ročně kapitalizovaného za období od 19. 11. 2012 do 17. 6. 2016 ve výši 9 063,81 Kč a dále ve výši 21 % ročně z jistiny půjčky od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila.

3. Provedeným dokazováním lze mít za prokázané skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, tedy že dne datum byla uzavřena smlouva o půjčce mezi žalovanou a společností právnická osoba, která poskytla žalované půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se ji zavázala spolu se„ poplatkem“ ve výši 12 540 Kč uhradit ve shora uvedených splátkách. Ve smlouvě pak žalovaná současně potvrdila převzetí půjčky v hotovosti. Současně si strany ve smlouvě dohodly, že plnění žalované budou užity nejprve na úhradu jistiny a teprve po jejím úplném zaplacení na úhradu poplatku. Nabytí pohledávek ze smlouvy o půjčce a tedy i aktivní věcnou legitimaci žalobkyně v řízení dokládá předložená postupní smlouva, vč. přílohy a notifikací postoupení. Prokázána byla rovněž předžalobní výzva zaslaná žalované.

4. Po provedeném dokazování soud mohl žalobě vyhovět toliko částečně z důvodu, že uplatněné nároky zčásti nemají podklad v hmotném právu. Lze uzavřít, že mezi stranami byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve shodě s ustanovením , , na jejímž základě žalovaná čerpala sjednanou půjčku a dále se platně zavázala uhradit původní věřitelce úrok ve výši 1 915 Kč za dobu trvání každé smlouvy a též odměnu za hotovostní inkaso splátek (pravidelně každý týden) oprávněným zástupcem věřitelky v bydlišti žalované ve výši 7 775 Kč. Jakkoliv jde v případě poplatku za hotovostní inkaso splátek o poměrně vysokou částku v porovnání s náklady alternativních způsobů postupné úhrady 60ti splátek, nelze pominout, že cena této nadstandardní služby byla řádně a srozumitelně sjednána; ostatně př. i náklady na úhradu stejného počtu poštovních poukázek by představovaly řádově srovnatelnou sumu. Nelze dále přehlédnout, že jde o cenu plnění, tudíž možnosti ingerence soudu jsou v tomto směru i v rámci spotřebitelských smluv limitované. Žalobkyně současně prokázala nabytí těchto pohledávek od původní věřitelky postoupením. Žalobu tak soud považoval za důvodnou v rozsahu nesplacené půjčky ve výši 2 990 Kč, neboť žalovaná si půjčila částku 15 000 Kč a uhradila celkem částku 12 010 Kč, přičemž plnění žalované se dle výslovného ujednání smlouvy započítávala nejprve na dlužnou jistinu, která tak zůstala neuhrazena ve výši 2 990 Kč. Současně soud žalobě vyhověl v požadavku na zaplacení úroku a poplatku za hotovostní inkaso splátek, které považoval za důvodné do částky 3 476,62 Kč, jak odpovídá žalobnímu požadavku, kterým je soud vázán. Žalobě tak bylo soudem vyhověno do částky 6 466,62 Kč, a to včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 2 990 Kč za dobu od 17. 10. 2012, tedy ode dne následujícího po splatnosti celé jistiny, do zaplacení (výrok I. rozsudku). Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl z důvodů dále uvedených (výrok II. rozsudku).

5. Důvodným naopak soud neshledal požadavek na úhradu poplatku v části odpovídající tzv. administrativnímu poplatku, neboť z důkazů žalobkyní navržených a soudem provedených není vůbec zřejmé, oč se jedná a jakou protislužbu by měla žalovaná za tento„ poplatek“ obdržet. Možná je vhodné připomenout, že v českém soukromém právu neplatí a nikdy neplatila zásada autonomie vůle v podobě tak vulgární, že by umožňovala sjednat cokoliv, bez ohledu na postavení stran a obsah ujednání. Tedy pokud je sjednán v podstatě jakýkoliv poplatek, pak současně v rámci ujednání stran musí být též srozumitelně a zřetelně vyloženo, jaké protislužby se straně platící poplatek (úhradu, odměnu, protiplnění) má oproti zaplacenému poplatku dostat. Jelikož z obsahu smlouvy, ani z celého kontextu právního jednání nevyplývá (naopak to lze v kontextu komerčního dočasného přenechávání peněžních prostředků jinému bezpečně vyloučit), že by měla žalovaná v úmyslu původní věřitelce částku administrativního poplatku darovat, pak nelze hovořit o platném ujednání, a to pro jeho neurčitost ( ), neboť zavazuje spotřebitele k plnění, za které se mu nedostává žádného určitým způsobem vymezeného protiplnění. Lze tak pouze uvažovat (při absenci jakýchkoliv tvrzení žalobkyně v tomto směru jde ovšem pouze o spekulaci), že náklady na administrativní činnost nejsou ničím jiným, než interními náklady na provoz podnikatelského subjektu při poskytování půjček či úvěrů. K úhradě těchto nákladů a ke generování zisku ovšem slouží už samotný úrok jako odměna za poskytnutí peněžních prostředků, ať již půjčkou anebo úvěrem. Úrok ovšem již strany sjednaly výslovně zvlášť a soudem byl přiznán, jak je uvedeno výše. Lze tedy uzavřít, že buď je ujednání o administrativním poplatku pro neurčitost neplatné anebo jde o skrytou podobu odměny za poskytnutí peněžních prostředků sjednanou ve formulářové smlouvě podnikatele se spotřebitelem a jde tedy o ujednání neplatné pro jeho nemravnost ( ), kdy odborně vybavený profesionál v daném oboru nepoctivě těží z neznalosti spotřebitele a nechá si přislíbit plnění, které je ve vztahu k hodnotě poskytnutého protiplnění v hrubém nepoměru (průměrná úroková sazba střednědobých spotřebitelských úvěrů v srpnu 2011 činila dle databáze úrokových sazeb evidovaných ČNB 13,4 % ročně), když předstírá úrokovou sazbu 21 % ročně, ačkoliv reálně celý úvěr úročí úrokovou sazbou o cca 150 % vyšší, tedy spolehlivě se dostává z mezí podstatného přesahu obvyklé úrokové sazby do hladiny extrémního nepoměru (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 08. 11. 2006, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. aj.). V rámci požadavku na zaplacení poplatku tedy by nebylo lze mít žalobu za důvodnou v rozsahu, která by odpovídala tzv. administrativního poplatku, nicméně v rozsahu odpovídajícímu tomuto poplatku nebyl poplatek vůbec uplatněn, jak je uvedeno výše.

6. Dále ovšem nebylo možno žalobě vyhovět ani v požadavku na obchodní úrok, jak byl žalobou požadován v kapitalizované výši a dále do zaplacení, neboť takový nárok je vyloučen samotnými ujednáními stran. Z čl. 3 smluvních podmínek a ostatně i ze samotné smlouvy jednoznačně plyne, že úrok je sjednán pevnou částkou pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 1 915 Kč, která byla žalobkyni přiznána. Ve stejném článku si pak strany sjednaly, že v případě prodloužení doby trvání smlouvy nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina již vůbec úročena. V čl. 20 smluvních podmínek, na který je odkazováno, se přitom stanoví doba určitá smlouvy dle počtu splátek s tím, že účinnost smlouvy se (logicky) prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky, pokud v době splatnosti poslední splátky bude žalovaná v prodlení s některou ze splátek. Ze spojení obou ustanovení plyne jednoznačně vůle stran půjčku po uplynutí sjednané doby splátek neúročit (čl. 3), a to i kdyby se žalovaná dostala se sjednanými splátkami do prodlení a došlo z toho důvodu k prodloužení smlouvy dle čl. 20. Argumentace žalobkyně v žalobě založená na rozlišování mezi prodlením s úhradou jedné či poslední splátky a prodlením s úhradou více splátek je dle názoru soudu očividně umělá a ex post vykonstruovaná. Každopádně, i kdyby uvedená ustanovení obchodních podmínek byla výkladově nejistá, musela by být nutně vyložena ve prospěch spotřebitele a nikoliv ve prospěch profesionálního poskytovatele finančních produktů, který je sám takto naformuloval do vlastních obchodních podmínek ( ). Opět se zde vnucuje úvaha o nepoctivém postupu profesionála vůči neznalému a neorientovanému spotřebiteli. Také v požadavku na úrok v kapitalizované výši 9 063,81 Kč a dále ve výši 21 % ročně do zaplacení tak soud žalobu zamítl, neboť je v rozporu s ujednáním stran (výrok II. rozsudku).

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byla převážně úspěšnou žalovaná, nicméně na straně žalované soud žádné náklady řízení neshledal, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li žalovaná povinnost, kterou jí toto rozhodnutí ukládá, může žalobkyně podat návrh na exekuci nebo výkon rozhodnutí.