Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 177/2020-53
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Gabrielovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 8.230 Kč s příslušenstvím - pojistné
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8.230 Kč s úrokem z prodlení ve výši
10 % ročně z částky 8.230 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8.230 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.230 Kč od 16. 7. 2019 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 8. 2020 domáhala uložení povinnosti žalované, aby jí zaplatila částku ve výši 8.230 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v období 23. 9. 2018 až 22. 1. 2019.
2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že ačkoliv měla předmětné vozidlo v požadovaném období ve svém vlastnictví, byl jí úředně stanoven zákaz řízení motorových vozidel, a proto nemohla vozidlo pro svoji potřebu využívat. Vozidlo pak bylo odstaveno na parkovišti, odkud bylo dne
datum odtaženo. Jelikož po odtažení byla potřeba uhradit poplatek za odtah vozidla, který žalovaná nemohla vzhledem ke své finanční situaci uhradit, vyzvedla si jej až dne datum. Žalovaná dále uvádí, že nesjednání pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nebylo z její strany úmyslným porušením zákonných povinností. Na základě uvedeného žalovaná nárok žalobkyně neuznala.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav.
4. Žalovaná byla vlastníkem, resp. provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru nad číslo cm3 do číslo cm3, registrační značka, které v období datum až datum nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaná neuhradila ani žalobkyni příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, když dlužná částka činí 8 390 Kč Ani přes předžalobní výzvu však na svůj dluh ničeho neuhradila.
5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla“). Podle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaná byla v období datum až datum vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla, které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 122 dní, když denní sazba za osobní automobil s nejvyšší objemem válců motoru jw do 2 500 m3 činí dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů 65 Kč. Pokud jde o námitku žalované, že v předmětném období vozidlo neprovozovala, soud toto tvrzení vzhledem ke znění výše vypsaného ust. § 1odst. 2 písm. a) zákona č. 168/199 Sb., vyhodnotil jako nerelevantní. Otázka zda uvedené vozidlo bylo fakticky provozováno či nikoliv, není z hlediska vzniku povinnosti žalované zaplatit žalobkyni příspěvek v posuzovaném případě podstatná. Zde soud odkazuje na zákon č. 293/2017 Sb., kterým se mění s účinnosti od datum zákon
č. 168/1999 Sb. Žalovaná v řízení neprokázala, že by v jejím případě došlo k naplnění nějakého bodu vypsaného zákonného ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/199 Sb. Protože žalovaná neuhradila v zákonné lhůtě žalobkyni částku 8.230 Kč přestavující dlužný příspěvek, dostala se dnem následujícím uplynutí lhůty ve smyslu ustanovení § 4 odst. 7 citovaného zákona 30 dnů po doručení výzvy k úhradě do prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a je tak povinna podle tohoto ustanovení a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů zaplatit též úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje od 16. 7. 2019. Pokud jde o to, že soud uložil žalované povinnost uhradit svůj dluh vůči žalobci ve splátkách (§ 160 odst. občanského soudního řádu) po 1.000 Kč, pak zde je třeba uvést, že soud zde vyšel z žalovanou uváděné nepříznivé sociální situace, kterou žalovaná vylíčila u jednání soudu dne
datum. Výše splátky 1.000 Kč se pak soudu jeví vzhledem k celkové - poměrně malé - výši dluhu přiměřená. Zde je nutno dodat, že výše splátek musí být přiměřená výši dluhu, neboť není možno připustit, aby se uspokojení oprávněného nároku žalobce prodloužilo (v důsledku hrazení dluhu ve splátkách) natolik, že by byl neúměrně znevýhodněn žalobce – věřitel (jenž při poskytování úvěru vycházel z předpokládaného výnosu za určité období) oproti žalované, jenž svůj závazek, ať už z jakéhokoliv důvodu, porušila. Pokud žalovaná dobrodiní splátek poruší, stane se přiznaná částka celá ihned splatnou.
6. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 300 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 400 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 1.489 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně. Soud v projednávané věci není toho názoru, že by bylo na místě neaplikovat shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, když žaloba je podána na ustáleném vzoru a ve vztahu k žalovanému nebylo třeba vynaložit více sil, než v jiných případech k tomu, aby byla kompletní a byly v ní uvedeny všechny rozhodné skutečnosti.
7. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 OSŘ ve spojení s § 202 odst. 2 OSŘ obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ) přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 OSŘ).