Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 93/2021-52
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 2.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.000 Kč od 4.5.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.000 Kč od 15.6.2018 do 3.5.2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 2.000 Kč od 4.5.2021 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.000 Kč od 4.5.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.000 Kč od 15.6.2018 do 3.5.2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 2.000 Kč od 4.5.2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 21.8.2020 domáhala po žalované zaplacení předmětné částky z důvodu dluhu ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 2.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 2.490 Kč (úvěr ve výši 2.000 Kč, poplatek ve výši 490 Kč). Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K ústnímu jednání se účastníci nedostavili. Žalobkyně svoji neúčast omluvila, nežádala o odročení jednání. Žalovaná svoji nepřítomnost předem neomluvila, nežádala o odročení jednání. Soud tak jednal za splnění podmínek § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) v nepřítomnosti účastníků, provedl důkazy navržené žalobkyní a dále ty, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Soud zcela vyčerpal důkazní návrhy žalobkyně a provedenými důkazy soud zjistil následující skutkový stav věci:
4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě níž byly dne datum žalované poskytnuty na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 2.000 Kč. Před poskytnutím úvěru nebyla zkoumána úvěruschopnost žalované. Úvěr měl být žalovanou uhrazen nejpozději dne 14.6.2018. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná ani po předžalobní výzvě na dluhu ve výši 2.000 Kč ničeho neuhradila.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Závazek žalované přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně částku v celkové výši 2.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření smlouvy o úvěru vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti žalobkyně, jako věřitelky, postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla žalované finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. ). Žalobkyni v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalované splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že její předchůdce splnil tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru žalované prokázala. Lze tedy shrnout, že právní předchůdce žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně posoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžité prostředky ve výši 2.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Soud byl připraven na ústním jednání poskytnout žalobkyni poučení dle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. ve vztahu k nedostatkům žaloby co do tvrzení a označení důkazů stran posouzení úvěruschopnosti žalované, nicméně poučení nemohlo být realizováno s ohledem na nepřítomnost žalobkyně na proběhnuvším ústním jednání.
11. S ohledem na skutečnost, že žalované byly žalobkyní poskytnuty prostředky ve výši
2.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovanou nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Podle žalobních tvrzení žalovaná nezaplatila žalobkyni na požadované částce 2 000 Kč ničeho, jiný závěr se nepodává ani z výsledků provedeného dokazování. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) zavázal žalovanou k zaplacení částky 2.000 Kč, coby plnění, které žalovaná od předchůdce žalobkyně převzala, ale dosud neposkytla zpět. Jelikož žalovaná prodlévá se splněním peněžitého dluhu, vznikla jí povinnost zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši ode dne prodlení, kterým je, s ohledem na skutečnost, že věc byla soudem posouzena jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, 4.5.2021, tedy den doručení žaloby žalované (§§ 1968 , 1970 o. z., ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. ) (výrok I.)
12. Ve zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení proto soud žalobu ve výroku II. zamítnul.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části (část požadovaného úroku z prodlení), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
14. Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ) k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.