Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 57/2021-47
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1.657,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 800 Kč od 22.5.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 857,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 857,20 Kč od 22.5.2018 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 800 Kč od 22.5.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 857,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 857,20 Kč od 22.5.2018 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.657,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 800 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit dlužnou částku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce nejpozději do datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Žalovaný, ačkoliv byl písemně upomínán, dlužnou částku žalobci dosud neuhradil.
2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:
Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě byly dne datum poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 800 Kč, jak vyplývá z dokladu o vyplacení předmětné částky. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr v částce 800 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 857 Kč nejpozději do datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.
5. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1.1.2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po datum.
6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 800 Kč, neboť žalobce s žalovaným uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 o. z., na základě které se žalobce zavázal poskytnout finanční prostředky žalovanému a žalovaný se tuto částku zavázal zaplatit (nehledě na dále řešený poplatek za poskytnutí úvěru). Žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému sjednaný úvěr poskytl, ten však svých smluvních povinností nedostál, když dlužnou částku z čerpaného úvěru řádně a včas neuhradil, a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Vedle nesplacené jistiny vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení z jistiny v zákonné výši, stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po datu splatnosti dlužné jistiny. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
8. Ve zbylé části nároku žalobce týkajícího se částky 857,20 Kč s příslušenstvím představující poplatek za poskytnutí úvěru coby navýšené jistiny, soud dospěl k závěru, že v této části je žaloba nedůvodná a proto ohledně dané částky žalobu zamítl. Parametry smluvních podmínek uzavřené smlouvy o úvěru jsou v části požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru v částce 857,20 Kč v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z., kdy částka poplatku je vzhledem k výši a povaze zajišťovaného závazku v rozporu s ochranou spotřebitele a s požadavkem přiměřenosti. V situaci, kdy byl povinnému jako dlužníkovi poskytnut úvěr ve výši 800 Kč s tím, že měl vrátit peněžní prostředky ve lhůtě 26 dní ve výši 1.657,20 Kč, tedy navýšené o 857,20 Kč, činila RPSN 33. 994,80 % (dle údajů samotné smlouvy) a jedná se tak o neadekvátní plnění mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, které ve smyslu § 1813 o. z. zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, v daném případě žalovaného. Soud zde přihlédl i k okolnosti, že shora popsaná ujednání jsou sice obsažena v samotné smlouvě, ale jako taková jsou stále součástí formulářově předtištěného vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoliv modifikaci. Parametry smluvních podmínek uzavřené smlouvy o úvěru tak naplňují ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11. K tomu soud dodává, že stran posouzení výše roční úrokové sazby nákladů ve vztahu obvyklé RPSN poskytované při srovnatelných úvěrech a půjčkách spotřebitelům v témže období žalobce dostatečně neprověřil, zda je žalovaný osobou, která splňuje požadavky k poskytnutí úvěru. Žalobce tak neobstaral výpisy z účtu žalovaného, neověřoval jeho výši příjmů, výši výdajů za bydlení a neověřoval existenci dalších rizikových faktorů na straně žalovaného, čímž nedostál své povinnosti prověřit s odbornou péči schopnost žalovaného úvěr splácet dle § 86 a § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, 2 o.s.ř., kdy míra úspěchu žalobce v řízení představuje vzhledem k celkově žalované částce ve výši 1.657,20 Kč právě 48,27 %, míra neúspěchu představuje 51,73 %. Lze tedy konstatovat, že žalobce byl v řízení neúspěšný ve větší míře než úspěšný a rozdíl absolutních hodnot těchto částek představuje míru, jíž by se měl žalobce podílet na nákladech řízení žalovaného. Jelikož u žalovaného žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je ve výroku III. uvedeno.
10. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).