Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 317/2020-62
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 847,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 5 847,95 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 847,95 Kč od 4. 10. 2014 do 1. 2. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 847,95 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 5 847,95 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 847,95 Kč od 4. 10. 2014 do 1. 2. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 847,95 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 13. 12. 2015, domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 847,95 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky 6 847,95 Kč od 4. 10. 2014 do zaplacení) a náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum anonymizováno smlouvu o zápůjčce a na základě této smlouvy žalovanému dne 7. 8. 2014 poskytla zápůjčku v částce 1 000 Kč bezhotovostním převodem. Za poskytnutí zápůjčky od 7. 8. 2014 do 4. 9. 2014 se žalovaný zavázal zaplatit úrok ve výši 252 Kč. Pro případ nesplácení zápůjčky strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 1,7 % z dlužné částky za každý den prodlení po dobu 28 dnů a dále jednorázovou smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, která se uplatňuje 29. den prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svůj závazek a zápůjčku nesplatil, požaduje žalobkyně částku jistiny ve výši 1 000 Kč, smluvený úrok ve výši 252 Kč a obě smluvní pokuty, kdy smluvní pokuta za prvních 28 dní prodlení činí celkem 5 595,95 Kč. Dne 14. 4. 2015 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, žalovaný však svůj dluh do dne podání žaloby ani zčásti neuhradil.
Soud žalobkyni vyzval k doplnění žalobních tvrzení a důkazů ohledně splnění její povinnosti jakožto úvěrový věřitel řádně prověřit schopnost žalovaného splatit plánovaný úvěr (zápůjčku) v souladu se stávající judikaturou. Na tuto výzvu žalobkyně do dnešního dne žádným způsobem nereagovala, přestože tato výzva jí byla doručena prostřednictvím jejím právní zástupkyně do datové schránky dne 24. 2. 2021.
Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který mu byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřil (zásilka byla uložena k vyzvednutí a doručena fikcí ke dni 1. 2. 2021). Předvolání k ústnímu jednání, které mu bylo doručováno obdobným způsobem, si žalovaný nepřevzal a soud je v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. považuje za doručené dne 1. 6. 2021 (úterý pracovní den). Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolána k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně a její právní zástupce se ústního jednání rovněž nezúčastnili, písemně se z něj omluvili a souhlasili, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti. Soud tudíž v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž s ohledem na výše uvedené provedl dokazování především listinami předloženými žalobkyní, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).
Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena Rámcová smlouva o zápůjčce a dne datum mezi nimi byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 1 000 Kč převodem na jeho bankovní účet, což soud ověřil u příjmení příjmení. Poskytnutou částku se žalovaný zavázala uhradit do 28 dní od jejího poskytnutí společně se smluvním úrokem, svůj závazek však nesplnil (v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal nic jiného). Dne 14. 4. 2015 mu byla doporučeně zaslána předžalobní upomínka, datovaná k témuž dni.
Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná
Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce splnil svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (nereagovala na výzvu soudu a svou neúčastí u ústního jednání se připravila o možnost být poučena podle ust. § 118a o. s. ř.), je smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, působí od počátku a nemůže konvalidovat. S ohledem na tento závěr soudu o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak bylo možné uplatněný nárok podřadit pod ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení.
Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
V dané věci žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy peněžité prostředky ve výši 1 000 Kč. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný svůj dluh byť jen částečně zaplatil, soud proto žalobě vyhověl, co se týče požadované jistiny. Ode dne, kdy byl žalovanému doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (tedy faktická výzva k plnění), je žalovaný s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení, soud proto žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalovaného (odst. I. výroku). S ohledem na zastávaný právní názor soud žalobu ve zbývající části, aniž by se zabýval přiměřeností (nemravností) smluvní pokuty (smluvní pokuta za prvních 28 dní prodlení byla požadována ve výši celkem 5 595,95 Kč), zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když přihlédl k tomu, že žalovaný byl procesně podstatně úspěšnější než žalobkyně a náležela by mu tak náhrada nákladů řízení proti žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v odst. III výroku.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a tento nebyl vydán, soud žalobkyni uložil zaplatit doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, když celkový soudní poplatek činí 1 000 Kč a žalobkyně dosud zaplatila pouze částku 400 Kč.
Lhůta ke splnění platebních povinností účastníků byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.