Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 113/2021-47
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
IČO, se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupené titul. jméno příjmení,
advokátem se sídlem adresa,
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované,
o zaplacení 1 908 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 1 108 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 87 Kč od 2. 1. 2020 do 12. 10. 2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 800 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 62 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 78 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 1 108 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 87 Kč od 2. 1. 2020 do 12. 10. 2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 800 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 62 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 78 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované, povinnost zaplatit jí 1 908 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 2. 1. 2020 do 12. 10. 2020 ve výši 149 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela jako pojistitel pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění. Žalovaná sjednané pojistné řádně nehradila a za období od 1. 11. 2019 do 1. 1. 2020, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobkyni dluží částku ve výši žalované jistiny. Součástí žalované částky jsou rovněž paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč a storno poplatek ve výši 500 Kč.
2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.
3. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 4. 8. 2019, jež je výše specifikována. Jako počátek pojištění bylo stanoveno datum 1. 9. 2019. Žalovaná se v této smlouvě uzavřené na dobu kalendářního roku, v němž se žalovaná dožije 85 let, zavázala hradit pojistné ve výši 554 měsíčně. Dále žalobkyně předložila předžalobní upomínku ze dne 24. 4. 2020 adresovanou žalované včetně výpisu z pošty svědčícím o jejím odeslání žalované před podáním žaloby. Žalobkyně rovněž předložila dodejku, z níž je patrno, že v minulosti doručovala prostřednictvím České pošty žalované písemnost. Dále žalobkyně doložila oznámení o zániku pojistné smlouvy ke dni 1. 1. 2020 adresované žalované dne 8. 1. 2020. Z bilance pojištění vyplynulo, že z titulu předmětné pojistné smlouvy žalovaná dluží žalovanou částku, součástí této částky je storno poplatek ve výši 500 Kč a nálady za vymáhání ve výši 300 Kč. Z Přehledu poplatků a parametrů pojištění investiční životní pojištění anonymizováno platného od 1. 1. 2015 mimo jiné vyplývá, že poplatek za zánik pojištění z důvodu neplacení pojistného činí 500 Kč a náklady za vymáhání ve výši 300 Kč.
4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaná pojistné řádně nehradila, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázala, a to v období výše specifikovaném.
5. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník ), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaná řádně nehradila pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tedy a tím méně prokázala, že by provedla jakoukoliv úhradu pojistného žalobkyni či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobkyně tvrdí. Žalobkyně neprokázala, kdy přesně pojištění zaniklo, tato skutečnost ovšem není k tíži žalované, která by v případě dalšího trvání smlouvy byla povinna hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaná je povinna uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku ). Sjednané pojistné v daném případě činilo 554 Kč měsíčně, za dané období od 1. 11. 2019 do 1. 1. 2020 čítající 2 měsíce, tedy ve výši 1 108 Kč (2 x 554). Žaloba na dlužné pojistné ve výši 1 108 Kč je tedy důvodná. Je dále zřejmé, že ode dne, kdy žalobkyně požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném v době prodlení. Co se týče stornopoplatku ve výši 500 Kč a nákladů za vymáhání v částce 300 Kč, shledal soud žalobu nedůvodnou. Ač je daná povinnost žalobkyní nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě každý z poplatků (zaslání upomínek, předčasné ukončení smlouvy atp.) souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobkyně odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět.
7. Podle § 151 o.s.ř. o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 1 195 Kč (jistina včetně příslušenství), žalovaná ohledně zaplacení 862 Kč (jistina včetně příslušenství). Z celkového předmětu řízení ve výši 2 057 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 58 %, úspěch žalované 42 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 16 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 78 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.