Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 95/2021-27

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Brandovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 17 250 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se co do částky 7 000 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 152,30 Kč, co do úroku ve výši 12,32 % ročně z částky 10 250 Kč od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 10 250 Kč od datum do datum zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 250 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 250 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se co do částky 7 000 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 152,30 Kč, co do úroku ve výši 12,32 % ročně z částky 10 250 Kč od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 10 250 Kč od [datum] do [datum] zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 250 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 250 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 911 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 8 280 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky s úrokovou sazbou 28 % ročně, úplatu a poplatky. Celkovou částku ve výši 20 280 Kč se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v hotovosti v 13 týdenních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni datum právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila, čímž jí vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, tj. jistiny ve výši 10 250 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně a včas uhrazen, útočí se neuhrazená jistina úvěru od datum dále úrokem se sazbou 12,32 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vznikl právní předchůdkyni žalobkyně dále nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně. Zároveň pak vzniklo právní předchůdkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši dle smlouvy. Před poskytnutím úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně posuzována schopnost žalovaného schopnost splácet poskytnutý úvěr, a to především na základě informací, které byly právní předchůdkyni žalobkyně žalovaným poskytnuty před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své majetkové, rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny tam uvedenými doklady. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména že má stálý příjem ve výši 50 000 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 11 500 Kč, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k tomu, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum.

2. Soud k projednání věci nařídil na datum jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti; žalovaný se k jednání nedostavil, k žalobě se i přes výzvu nevyjádřil.

3. Při jednání soud k důkazu provedl následující y, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s náklady v celkové výši 8 280 Kč (2 640 Kč za správu úvěru, 2 280 Kč za hotovostní výběr splátek a 3 360 Kč za úrok ve výši 28% z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut) v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že částku 12 000 Kč převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o úvěru číslo).

5. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala ze skutečností, které jí sdělil žalovaný při vyplňování žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu. Jeho příjem ze závislé činnosti činí 50 000 Kč, za bydlení hradí 2 500 Kč, výdaje na stravování uvedl ve výši 4 000 Kč, ostatní výdaje 3 000 Kč. U splátek úvěru uvedl částku 2 000 Kč, do závorky pak uvedl poznámku„ exekuce“. Příjmy žalovaného byly ověřeny z pracovní smlouvy, dle jejíhož výňatku byla sjednána odměna za práci ve výši 220 Kč/hod, kolik hodin činí pracovní doba žalovaného, zde uvedeno není. Dále byla předložena dohoda o srážkách ze mzdy, dle níž měla být ze mzdy žalovaného srážena částka 8 000 Kč na úhradu bydlení žalovaného. (dle žádosti o poskytnutí úvěru č.l. 19, pracovní smlouvy a dohody o srážkách ze mzdy na č.l. 20-23)

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Vlastnická práva k převáděné pohledávce pak měla přejít na žalobkyni dnem zaplacení úplaty. (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. dodatku a strany číslo přílohy, oznámení o postoupení pohledávky).

7. Úplata na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla právní předchůdkyni žalobkyně zaplacena dne datum (dle potvrzení ze dne datum)

8. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum, tento dopis byl žalovanému dne datum odeslán. (dle dopisu a podacího archu ze dne datum)

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:

10. Před poskytnutím zápůjčky žalovanému posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně jeho schopnost splácet zápůjčku. Vycházela zejména ze skutečností, které jí žalovaný sám sdělil, tj. z jeho příjmu ve výši 50 000 Kč, který doložil výňatkem pracovní smlouvy, dle níž jeho hodinová odměna činí 220 Kč. Výdaje pak doložil dohodou o srážkách ze mzdy ve výši 8 000 Kč měsíčně, pokud se zajištění bydlení týče. Dále pak uvedl výdaje na stravování ve výši 4 000 Kč, ostatní výdaje 3 000 Kč. U splátek úvěru uvedl částku 2 000 Kč, do závorky pak uvedl poznámku„ exekuce“. Na základě těchto informací žalobkyně dovodila, že je žalovaný schopen úvěr řádně splatit a tento úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný částku ve výši 12 000 Kč převzal oproti podpisu smlouvy, což ve smlouvě výslovně prohlásil. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dohoda, dle níž ke dni zaplacení úplaty na žalobkyni přechází soubor pohledávek, vč. pohledávky za žalovaným. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Tento dopis byl žalovanému téhož dne odeslán.

11. Po právní stránce postupoval soud dle následujících ustanovení:

12. Dle , (dále jen „ “) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, kdy ke dni zaplacení úplaty, tj. ke dni datum na žalobkyni přešla předmětná pohledávka za žalovaným.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

15. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Úvěr tak měla žalovanému poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně dle svých tvrzení příjem žalovaného ověřovala z listin, které jí byly předloženy, konkrétně pak z pracovní smlouvy. V rámci pracovní smlouvy je však uvedena toliko hodinová sazba žalovaného, bez toho, aby z ní rovněž byl patrný počet hodin žalovaného v měsíci. Pokud se pak výdajů žalovaného týče, pak tyto byly žalobkyní ověřovány pouze pokud se nákladů na bydlení týče, které byly patrné z dohody o srážkách ze mzdy, dle níž zaměstnavatel srážel žalovanému částku 8 000 Kč měsíčně ze mzdy. Žalobkyně však netvrdila, zda a jakým způsobem se zabývala dalšími tvrzenými výdaji žalovaného, obzvláště pokud se splátek úvěrů týče, kdy v této kolonce žalovaný do poznámky uvedl„ exekuce“.

21. Podle ustanovení a b) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení až 3 soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. ).

22. Na základě informací, které byly žalovaným v zákaznické kartě uvedeny, dle názoru soudu žalobkyně nemohla dostatečně ověřit úvěryschopnost žalovaného. Byla-li by přítomna jednání, byla by soudem ve smyslu vyzvána k předložení dalších důkazů k prokázání jejího tvrzení, že byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumána, zejména pokud se skutečné výše příjmů žalovaného, jakož i jeho výdajů týče. Jelikož se však k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno dobrodiní tohoto poučení a nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že dostála své povinnosti stanovené v  zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tak posoudil předmětnou smlouvu o úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy; a rozhodnutí SDEU C číslo ve věci OPR-Finance).

23. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu a násl. vydat. Jelikož žalovaný na dlužnou částku plnil, přičemž zůstala neuhrazena jistina ve výši 10 250 Kč, činí tak bezdůvodné obohacení žalovaného ve směru k žalobkyni pouze tuto částku. Žalovaný je pak povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by před zasláním předžalobní výzvy k plnění byl žalovaný k vrácení poskytnutého plnění vyzýván (a nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle a 3 k doplnění tvrzení a označení důkazů), je třeba za doručení výzvy považovat až okamžik doručení předžalobní výzvy, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Žalovaný tak byl povinen plnit nejpozději dne datum, avšak v řízení nebylo zjištěno, že by tak snad měl učinit, ode dne datum je žalovaný ve smyslu v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 10 250 Kč právo na úrok z prodlení ode dne datum, a to ve výši, vyplývající z ustanovení Lhůta k plnění byla určena v souladu s  (výrok II. rozsudku)

24. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 7 000 Kč, představující sjednanou smluvní pokutu, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 152,30 Kč, co do úroku ve výši 12,32 % ročně z částky 10 250 Kč od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 10 250 Kč od datum do datum, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, od níž žalobkyně své nároky odvíjela (výrok I. rozsudku).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, když poměr úspěchu-neúspěchu je i s ohledem na zamítnuté příslušenství žalované pohledávky téměř totožný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.