Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 95/2021-27
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Brandovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 17 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se co do částky 7 000 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 152,30 Kč, co do úroku ve výši 12,32 % ročně z částky 10 250 Kč od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 10 250 Kč od datum do datum zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 250 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 250 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se co do částky 7 000 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 152,30 Kč, co do úroku ve výši 12,32 % ročně z částky 10 250 Kč od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 10 250 Kč od [datum] do [datum] zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 250 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 250 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 911 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne datum žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s částkou 8 280 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky s úrokovou sazbou 28 % ročně, úplatu a poplatky. Celkovou částku ve výši 20 280 Kč se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v hotovosti v 13 týdenních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Ke dni datum právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila, čímž jí vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, tj. jistiny ve výši 10 250 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně a včas uhrazen, útočí se neuhrazená jistina úvěru od datum dále úrokem se sazbou 12,32 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vznikl právní předchůdkyni žalobkyně dále nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně. Zároveň pak vzniklo právní předchůdkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši dle smlouvy. Před poskytnutím úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně posuzována schopnost žalovaného schopnost splácet poskytnutý úvěr, a to především na základě informací, které byly právní předchůdkyni žalobkyně žalovaným poskytnuty před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své majetkové, rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny tam uvedenými doklady. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména že má stálý příjem ve výši 50 000 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 11 500 Kč, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k tomu, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum.
2. Soud k projednání věci nařídil na datum jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti; žalovaný se k jednání nedostavil, k žalobě se i přes výzvu nevyjádřil.
3. Při jednání soud k důkazu provedl následující listin y, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s náklady v celkové výši 8 280 Kč (2 640 Kč za správu úvěru, 2 280 Kč za hotovostní výběr splátek a 3 360 Kč za úrok ve výši 28% z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut) v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že částku 12 000 Kč převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o úvěru číslo).
5. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala ze skutečností, které jí sdělil žalovaný při vyplňování žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu. Jeho příjem ze závislé činnosti činí 50 000 Kč, za bydlení hradí 2 500 Kč, výdaje na stravování uvedl ve výši 4 000 Kč, ostatní výdaje 3 000 Kč. U splátek úvěru uvedl částku 2 000 Kč, do závorky pak uvedl poznámku„ exekuce“. Příjmy žalovaného byly ověřeny z pracovní smlouvy, dle jejíhož výňatku byla sjednána odměna za práci ve výši 220 Kč/hod, kolik hodin činí pracovní doba žalovaného, zde uvedeno není. Dále byla předložena dohoda o srážkách ze mzdy, dle níž měla být ze mzdy žalovaného srážena částka 8 000 Kč na úhradu bydlení žalovaného. (dle žádosti o poskytnutí úvěru č.l. 19, pracovní smlouvy a dohody o srážkách ze mzdy na č.l. 20-23)
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Vlastnická práva k převáděné pohledávce pak měla přejít na žalobkyni dnem zaplacení úplaty. (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. dodatku a strany číslo přílohy, oznámení o postoupení pohledávky).
7. Úplata na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla právní předchůdkyni žalobkyně zaplacena dne datum (dle potvrzení ze dne datum)
8. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum, tento dopis byl žalovanému dne datum odeslán. (dle dopisu a podacího archu ze dne datum)
9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:
10. Před poskytnutím zápůjčky žalovanému posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně jeho schopnost splácet zápůjčku. Vycházela zejména ze skutečností, které jí žalovaný sám sdělil, tj. z jeho příjmu ve výši 50 000 Kč, který doložil výňatkem pracovní smlouvy, dle níž jeho hodinová odměna činí 220 Kč. Výdaje pak doložil dohodou o srážkách ze mzdy ve výši 8 000 Kč měsíčně, pokud se zajištění bydlení týče. Dále pak uvedl výdaje na stravování ve výši 4 000 Kč, ostatní výdaje 3 000 Kč. U splátek úvěru uvedl částku 2 000 Kč, do závorky pak uvedl poznámku„ exekuce“. Na základě těchto informací žalobkyně dovodila, že je žalovaný schopen úvěr řádně splatit a tento úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný částku ve výši 12 000 Kč převzal oproti podpisu smlouvy, což ve smlouvě výslovně prohlásil. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dohoda, dle níž ke dni zaplacení úplaty na žalobkyni přechází soubor pohledávek, vč. pohledávky za žalovaným. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Tento dopis byl žalovanému téhož dne odeslán.
11. Po právní stránce postupoval soud dle následujících ustanovení:
12. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
13. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, kdy ke dni zaplacení úplaty, tj. ke dni datum na žalobkyni přešla předmětná pohledávka za žalovaným.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Úvěr tak měla žalovanému poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně dle svých tvrzení příjem žalovaného ověřovala z listin, které jí byly předloženy, konkrétně pak z pracovní smlouvy. V rámci pracovní smlouvy je však uvedena toliko hodinová sazba žalovaného, bez toho, aby z ní rovněž byl patrný počet hodin žalovaného v měsíci. Pokud se pak výdajů žalovaného týče, pak tyto byly žalobkyní ověřovány pouze pokud se nákladů na bydlení týče, které byly patrné z dohody o srážkách ze mzdy, dle níž zaměstnavatel srážel žalovanému částku 8 000 Kč měsíčně ze mzdy. Žalobkyně však netvrdila, zda a jakým způsobem se zabývala dalšími tvrzenými výdaji žalovaného, obzvláště pokud se splátek úvěrů týče, kdy v této kolonce žalovaný do poznámky uvedl„ exekuce“.
21. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008 ).
22. Na základě informací, které byly žalovaným v zákaznické kartě uvedeny, dle názoru soudu žalobkyně nemohla dostatečně ověřit úvěryschopnost žalovaného. Byla-li by přítomna jednání, byla by soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzvána k předložení dalších důkazů k prokázání jejího tvrzení, že byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumána, zejména pokud se skutečné výše příjmů žalovaného, jakož i jeho výdajů týče. Jelikož se však k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno dobrodiní tohoto poučení a nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tak posoudil předmětnou smlouvu o úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy; a rozhodnutí SDEU C číslo ve věci OPR-Finance).
23. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Jelikož žalovaný na dlužnou částku plnil, přičemž zůstala neuhrazena jistina ve výši 10 250 Kč, činí tak bezdůvodné obohacení žalovaného ve směru k žalobkyni pouze tuto částku. Žalovaný je pak povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by před zasláním předžalobní výzvy k plnění byl žalovaný k vrácení poskytnutého plnění vyzýván (a nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů), je třeba za doručení výzvy považovat až okamžik doručení předžalobní výzvy, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Žalovaný tak byl povinen plnit nejpozději dne datum, avšak v řízení nebylo zjištěno, že by tak snad měl učinit, ode dne datum je žalovaný ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 10 250 Kč právo na úrok z prodlení ode dne datum, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř. (výrok II. rozsudku)
24. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 7 000 Kč, představující sjednanou smluvní pokutu, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 152,30 Kč, co do úroku ve výši 12,32 % ročně z částky 10 250 Kč od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 10 250 Kč od datum do datum, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, od níž žalobkyně své nároky odvíjela (výrok I. rozsudku).
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, když poměr úspěchu-neúspěchu je i s ohledem na zamítnuté příslušenství žalované pohledávky téměř totožný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.