Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 81/2021-31
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 6 947 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 996 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 996 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 41,22 Kč, a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 996 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení další částky ve výši 1 951 Kč a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 577 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 996 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 996 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 41,22 Kč, a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 996 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Pokud se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení další částky ve výši 1 951 Kč a úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak byly přiznány ve výroku I. tohoto rozsudku, v tomto rozsahu se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 577 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 947 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy uzavřené s žalovaným dne datum
O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy uzavřené dne datum, hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 5 000 Kč se splatností do datum. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, a poplatek za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 989 Kč. Žalobkyně kromě toho požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 150 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil celkem 4 Kč. Z úvěrové zprávy, vyhotovené při prověřování úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalovanému bylo odmítnuto celkem 14 žádostí o úvěr, a že v případě úvěru ve výši 25 000 Kč měl žalovaný tento závazek 30 dní po splatnosti.
Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená úvěrová smlouva je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
V posuzovaném případě žalobkyně neprokázala, že při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr postupovala s odbornou péčí, když z úvěrové zprávy, vyhotovené při prověřování úvěruschopnosti žalovaného jednoznačně vyplývá, že žalovanému bylo odmítnuto celkem 14 žádostí o úvěr, a že v případě úvěru ve výši 25 000 Kč měl žalovaný tento závazek 30 dní po splatnosti. Pokud žalobkyně i přes tyto skutečnosti žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr, nelze její postup v žádném případě vyhodnotit jako dostatečný ve smyslu postupu odborné péče, jak vyžaduje ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. Protože žalobkyně, jako poskytovatel úvěru, nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet výše uvedený úvěr, je výše uvedená spotřebitelská smlouva, odporující § 580 odst. 1 o. z., neplatná, a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.
Žalovaný předmět výše uvedené úvěrové smlouvy převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od žalobkyně převzal částku 5 000 Kč a zaplatil 4 Kč, je jeho povinností žalobkyni vrátit částku odpovídající rozdílu mezi těmito částkami, tzn. částku 4 996 Kč.
Co se týče úroků z prodlení, soud vycházel z toho, že žalovaný je v prodlení od datum, když byl žalobkyní výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum (doručenou ve smyslu ust. § 573 o. z. dne datum) vyzván k zaplacení dlužné částky do 30 dnů od sepsání této výzvy (tzn. do datum). Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Úrok za období od datum do datum pak byl kapitalizován částkou 41,22 Kč.
Z výše uvedených důvodů byla žaloba částečně zamítnuta, a to jednak v rozsahu odpovídajícímu rozdílu mezi žalovanou částkou a částkou 4 996 Kč a jednak v rozsahu úroku z prodlení, který přesahuje shora uvedený rámec. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně měla úspěch pouze částečný. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 200 Kč v souladu s § 14b advokátního tarifu a odměnu za jeden úkon právní služby (podání ve věci samé – doplnění žaloby ze dne datum) ve výši 1 500 Kč, v souladu s ust. § 7 bod 4 . advokátního tarifu. Soud žalobkyni dále přiznal paušální náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a paušální náhradu hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Advokát dále doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení. Dále byl nákladem řízení žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Celkové náklady řízení tak představují částku 3 667 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 43 %, a proto jí náleží náhrada nákladů řízení odpovídající 43 % z částky 3 667 Kč, tedy ve výši 1 577 Kč.
(Odůvodnění tohoto rozsudku je podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. provedeno ve zkrácené formě, jelikož jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.