Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
26 C 242/2020-42
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr Šárkou Henzlovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa žalobce
zastoupený advokátem titul et titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
sídlem adresa státního zastupitelství
o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se o částku 216 000 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 36 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 25. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 216 000 Kč od 25. 12. 2020 do 26. 2. 2021 ve výši 8,25% ročně, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba o zaplacení 216 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 14 342 k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se o částku 216 000 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 36 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 25. 12. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 216 000 Kč od 25. 12. 2020 do 26. 2. 2021 ve výši 8,25% ročně, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba o zaplacení 216 000 Kč s příslušenstvím se zamítá. IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 14 342 k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou ze dne 28. 12. 2020 domáhá náhrady za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena dlouhotrvajícím řízením, které bylo vedeno u anonymizována tři slova obec anonymizována dvě slova spisová značka. Řízení trvalo bezmála 19 let, podle názoru žalobce nešlo o složitou věc, nýbrž skutkově i právně jednoduchou. V průběhu řízení bylo rozhodováno o právním nástupnictví z důvodu úmrtí účastníka a probíhajícího dědictví, avšak i po tomto usnesení trvalo soudu téměř 15 let, než bylo skončeno rozvrhové řízení. Předmětem exekučního řízení byla pohledávka ve výši 1 000 000 Kč, pro žalobce tato částka nebyla a není zanedbatelná.
2. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku vyplatila žalobci částku 216 000 Kč.
3. Soud v této části žaloby postupoval dle ust. § 96 o.s.ř. a řízení zastavil.
4. Účastníci souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval ústní jednání. Soud tak postupem dle ust. § 115a rozhodl o žalobě, a to o zbývajícím nároku ve výši 216 000 Kč.
5. Soud vzal za prokázaný tento průběh řízení, které bylo zahájeno u anonymizována tři slova obec anonymizována dvě slova spisová značka: Dne 14. 3. 2001 bylo zahájeno řízení podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí. Žalobce v řízení vystupoval v postavení oprávněného. Soud usnesením ze dne 27. 5. 2002 nařídil výkon rozhodnutí. Soud zjistil, že 14. 4. 2001 zemřel povinný, řízení bylo přerušeno z důvodu probíhajícího dědického řízení. Dne 14. 7. 2005 soud rozhodl, že na místo povinného bude v řízení pokračování s právními nástupci. Usnesením ze dne 10. 9. 2013 soud výkon rozhodnutí částečně zastavil pro tam určené nemovitosti. Usnesením ze dne 31. 1. 2014 soud ustanovil znalce k ocenění nemovitostí postižených výkonem rozhodnutí. Znalecký posudek byl předložen soudu 22. 10. 2015. Poté soud rozhodoval o návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí, tento návrh byl usnesením okresního soudu ze dne 2. 4. 2014 zamítnut. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání, o kterém rozhodl odvolací soud dne 28. 4. 2015 a potvrdil rozhodnutí soudu prvého stupně. Dne 8. 12. 2016 proběhla nařízená dražba a dne 9. 5. 2017 bylo vydáno rozvrhové usnesení. Do rozvrhového usnesení bylo podání odvolání, spis byl předložen odvolacímu soudu dne 21. 8. 2017 Odvolací soud dne 29. 11. 2018 zrušil usnesení soudu prvého stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Poté soud vydal usnesení o rozvrhu, a to dne 22. 3. 2019. Toto rozhodnutí bylo změněno odvolacím soudem dne 22. 1. 2020. Řízení skončilo dne 9. 3. 2020 Celkem řízení trvalo od 14. 3. 2001 do 9. 3. 2020, tj. 19 let.
6. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne 24. 6. 2020. Žalovaná částečně zaplatila žalovanou částku, a to ve výši 216 000 Kč dne 26. 2. 2021.
7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem: Postupoval dle zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci. Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
8. V daném případě soud dospěl k závěru, že byla porušena povinnost žalované vydat rozhodnutí a skončit věc v přiměřené lhůtě, když 19 leté řízení nelze v žádném případě považovat za přiměřené, byť by řízení bylo do určité míry složité (o tom viz níže). Ostatně také žalovaná v rámci předběžného projednání nároku zadostiučinění žalobci zaplatila.
9. Podle § 31a výše citovaného zákona odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k
a) celkové délce řízení,
b) složitosti řízení,
c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,
d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a
e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
10. Proto, aby byla dána odpovědnost státu za újmu je zapotřebí, aby byly splněny současně tři podmínky, v tomto případě nesprávný úřední postup, vznik nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy. V případech, kdy je zjištěno, že řízení, které je posuzováno, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, judikatura dovodila, že se nemajetková újma presumuje, tzn., že se nemusí zjišťovat. V daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu, což ani žalovaná nepopírá, tedy vznik škody je dán a na soudu je pouze to, aby určil jak vysoké zadostiučinění za tuto nemajetkovou újmu, která žalobci vznikla, má být přiznáno. Poté, kdy soud posoudil, že délka řízení je téměř 20 let, nelze již tuto újmu odškodnit jinak, než v penězích, a proto přistoupil k stanovení základní částky, a to za 19 leté řízení, určil výši nemajetkové újmy za 1 rok (Kč 20 000) po které toto řízení trvalo, s přihlédnutím k tomu, že za prvé dva roky pouze v poloviční částce, neboť je třeba, aby byl dán soudu časový prostor pro rozhodnutí. Stanovil tak základní částku 360 000 Kč. Pokud je takto stanovena základní částka, je třeba, aby byla dále posouzena dle výše uvedených zákonných kritérií. Soud tak zohlednil celkovou délku řízení, a proto za 1 rok, po které posuzované řízení trvalo, určil částku 20 000 Kč (§ 31a odst. 3 písm. a) zákona). Přihlédl také ke složitosti řízení, které bylo zatíženo tím, že na začátku řízení povinný zemřel, bylo třeba vyčkat skončení dědického řízení, které probíhalo téměř 5 let. Předmětem výkonu rozhodnutí byly nemovitosti, které musely být oceněny, poté bylo vydáno rozvrhové usnesení, neboť bylo více věřitelů, bylo třeba, aby o všech těchto nárocích bylo soudem rozhodnuto a zpeněžený majetek právních nástupců povinného byl rozdělen mezi věřitele. Řízení tak bylo do značné míry složité, a proto z tohoto důvodu soud snižuje základní částku o 40%. Žalobce se nijak na průtazích v řízení nepodílel, a proto z tohoto důvodu soud žádnou částku k základní částce nepřidával, ani neubíral. Ohledně postupu orgánů veřejné moci během řízení, ta byla také zohledněna ve výši, která byla přiznána za 1 rok řízení. Jedná se o nejvyšší částku z rozpětí od 15 000 Kč až do 20 000 Kč. Z tohoto důvodu základní částku dále nenavýšil. Pro význam předmětu řízení pro poškozeného zvýšil základní částku o 10%, neboť je toho názoru, že 20 let žalobce musel čekat na zaplacení částky 1 000 000 Kč, aniž by s touto částkou byly spojeny nějaké úroky z prodlení pro povinného, tedy tuto částku žalobce dostal po 20 letech nijak nezhodnocenou, a již samotná výše 1 000 000 Kč byla v r. 2001 značnou částkou a je i po 20 letech, tedy z tohoto důvodu soud zvýšil základní částku o 10% (360 000 - 108 000 Kč = 252 000 Kč), celkem částka, která připadá na zadostiučinění pro žalobce, je 252 000 Kč. Vzhledem k tomu, že částka 216 000 Kč již byla žalobci vyplacena, soud přiznal další částku 36 000 Kč a ve zbývající části žalobu zamítl.
Soud žalobci přiznal dlužnou částku spolu s úroky z prodlení, a to od uplynutí šestiměsíční lhůty, potřebné pro předběžné projednání nároku u žalované ve smyslu ust. § 14 a 15 zákona, a to ve výši určené dle vyhl. č. 351/2013 Sb. ve spojení s ust. § 1970 o. z., od 25. 12. 2020 do zaplacení, tj. z částky 216 000 Kč do 26. 2. 2021 a z částky 36 000 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení.
11. Ohledně nároku na náhradu nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek Kč 2 000, odměnu právnímu zástupci za 3 úkony (převzetí, přípravu, sepis žaloby, podání ze dne 9.4.2021) a 3x režijní paušál 300 Kč dle § 9 a 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. 3 100 Kč za 1 úkon + 21% DPH.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li žalovaná plnit, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit soudní výkon nebo exekuci.