Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 97/2021-46
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Janem Cejpkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 3 184 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 3 084 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 780,53 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 044,60 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 542,30 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 542,30 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 3 084 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 780,53 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 044,60 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 542,30 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 542,30 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaném u Okresního soudu v Jihlavě dne 27. 1. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 3 184 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO (dále také jen„ původní věřitel“), uzavřel dne 30. 4. 2015 se žalovanou smlouvu o půjčce číslo na částku 5 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 955 Kč, a to v 43 týdenních splátkách po 188 Kč. Při uzavření smlouvy o půjčce číslo si žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění za poplatek ve výši 129 Kč. Žalovaná ovšem svou povinnost splnila pouze zčásti. Původnímu věřiteli marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Dne 6. 12. 2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 044,60 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 780,53 Kč, úroků ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 542,30 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 542,30 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.
2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, v mezidobí vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen. Soudní písemnosti byly žalované v dalším řízení doručovány podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), na evidovanou adresu trvalého pobytu, postupem podle § 49 odst. 2 až 4 o. s. ř. o. s. ř. , tedy náhradním doručením.
3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 30. 4. 2015 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla zápůjčka částky 5 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti se zápůjčkou poplatek v celkové výši 2 955 Kč (v součtu úrok ve výši 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, poplatek za administrativní činnost 1 000 Kč a platba za hotovostní inkaso splátek 1 500 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o zápůjčce částku 7 955 Kč v 43 pravidelných týdenních splátkách po 188 Kč. Dále byla žalovaná společně s částkou 7 955 Kč povinna zaplatit poplatek za životní pojištění ve výši 129 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého dne od uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a příslušných příloh bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne a z příslušného podacího archu pak bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna. Z výzvy a z příslušného podacího lístku pak bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě svého dluhu s upozorněním na možnost podání žaloby.
4. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 téhož zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.
5. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z., je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Na závazkový vztah mezi původním věřitelem a žalovanou se vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitel žalované poskytl půjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná v rámci tohoto právního jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelské půjčce je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet půjčku. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39). Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované pomocí zákaznické karty, která však obsahuje pouze údaje tvrzené žadatelem. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly původním věřitelem využity i další zdroje, a to občanský průkaz žalované, výpis z účtu žalované, kopie pracovní smlouvy, SIPO a výměr státní podpory, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Původní věřitel tak řádně nesplnil svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o půjčce uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovanou jako absolutně neplatnou (§ 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou tak též ujednání o smluveném úroku a poplatcích.
8. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že původní věřitel žalované poskytl finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila pouze částku 4 900 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že zbývající část poskytnuté jistiny zápůjčky bez souvisejících poplatků ve výši 100 Kč žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatila, neboť původní věřitel jí plnil bez právního důvodu. Jelikož původní věřitel platně a účinně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, je proto žalovaná povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, tedy částku 100 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
9. Soud s ohledem na § 87 odst. 1 a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru (s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 ve věci C číslo anonymizováno) zamítl část žaloby ohledně požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši. Zatímco standardní bezdůvodné obohacení je zásadně splatné na základě jednostranné výzvy věřitele, podle citovaných ustanovení splatnost bezdůvodného obohacení nastane teprve uplynutím soudem určené lhůty k plnění. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. proto vznikne až v případě, pokud žalovaná svoji povinnost z výroku I tohoto rozsudku nesplní v dané lhůtě.
10. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek soud s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy rovněž zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatku za poskytnutí zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce, protože z důvodu absolutní neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí tohoto poplatku.
11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku částky 3 184 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 100 Kč, tj. z 3 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 3 084 Kč, tj. z 97 %, a náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 94 %. Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.