Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
21 C 157/2021-43
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 49 653 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 395 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 395 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 35 258 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 751,97 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 152,35 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 605 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 21 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 472,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 373,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 525,78 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 525,78 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 352,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 013,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 298,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 298,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 395 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 395 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 35 258 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 751,97 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 152,35 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 605 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 21 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 472,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 373,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 525,78 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 525,78 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 352,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 013,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 298,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 298,66 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 49 653 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na částku 21 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Zápůjčku spolu s úrokem 23,72 % ročně ve výši 2 940 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a poplatky ve výši 12 600 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 639 Kč. Dále si zvolila doplňkovou službu životní pojištění, za něž se zavázala zaplatit 522 Kč. Poplatky jsou tvořeny odměnou za administrativní činnost ve výši 4 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 400 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, zaplatila celkem částku 5 650 Kč, neuhrazena tak zůstala jistina zápůjčky ve výši 21 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 412 Kč. Dne datum pak byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena další smlouva o zápůjčce číslo na částku 10 000 Kč. Tuto částku spolu s úrokem 23,72 % ročně ve výši 1 400 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a poplatky ve výši 6 000 Kč se žalovaná zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Poplatky jsou tvořeny odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná zvolila jako doplňkovou službu životní pojištění, za nějž se zavázala zaplatit částku 290 Kč. Žalovaná i tuto svou povinnost splnila pouze zčásti, uhradila celkem částku 7 755 Kč, neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 7 525,78 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 162,87 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 246,35 Kč. Dne datum žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce číslo na základě níž převzala částku 15 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu úrokem ve výši 32,72 % ročně ve výši 2 100 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a 6 000 Kč za hotovostní režim splátek. Dále jako doplňkovou službu žalovaná zvolila životní pojištění, za nějž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 406 Kč. Své povinnosti neplnila řádně, uhradila pouze částku 18 200 Kč a dluží tak na jistině 6 298,66 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 880,11 Kč a na poplatku za životní pojištění 127,23 Kč. Dne 6. 12. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 11 100 Kč, skládající se z částky 2 100 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou půjčku, dále z částky 3 000 Kč za administrativní činnost a částky 6 000 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Dále se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za zařazení do pojišťovacího programu částku ve výši 406 Kč. Celková finanční částka ve výši 26 506 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých údajů, tj. z žalovanou tvrzených příjmů 21 000 Kč, sestávajících z čisté mzdy ve výši 15 000 Kč, odměn ve výši 2 500 Kč, přídavků na děti 500 Kč, výživného ve výši 3 000 Kč. Výdaje uvedla ve výši 12 500 Kč, přičemž na inkaso připadalo 4 500 Kč, 6 000 Kč na domácnost s jedním dítětem, 2 000 Kč na úhradu splátek úvěru. Současně je uvedeno, že žalovaná má u právní předchůdkyně žalobkyně půjčku ve výši 23 000 Kč a celková měsíční splátka činí 3 000 Kč. V zákaznické kartě je dále zatrženo u části„ druh bydlení“ kolonka„ vlastní“, a v části„ společná domácnost„ dcera“. Podle zákaznické karty byla úvěruschopnost žalované ověřena její pracovní smlouvou, výplatními páskami, dokladem SIPO a poštovní složenkou na přídavky na dítě.
4. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 7 400 Kč, skládající se z částky 1 400 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou půjčku, dále z částky 2 000 Kč za administrativní činnost a částky 4 000 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Za zařazení do pojišťovacího programu se zavázala žalovaná zaplatit částku 290 Kč. Celková finanční částka ve výši 17 690 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých údajů, tj. z žalovanou tvrzených příjmů domácnosti 21 000 Kč specifikovaných shodně, jako v případě zákaznické karty ze dne datum, a výdajů její domácnosti ve výši 12 150 Kč. Jako výdaj je uvedena ½ nájemného/inkasa ve výši 3 350 Kč, výdaje na domácnost 6 000 Kč a splátky úvěru 2 800 Kč. Dále je v oddílu„ půjčka/úvěr“ uvedeno, že má u právní předchůdkyně žalobkyně půjčku ve výši 30 000 Kč s celkovou měsíční splátkou 2 800 Kč. V oddílu„ druh bydlení“ je uvedeno„ nájemník“. V oddílu„ společná domácnost“ je zatržena kolonka„ partner/ka“,„ jiný rodinný příslušník“ a doplněno slovo„ dcera“. Podle zákaznické karty byla úvěruschopnost žalované ověřena její pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou.
5. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 21 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 15 540 Kč, skládající se z částky 2 940 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou půjčku, dále z částky 4 200 Kč za administrativní činnost a částky 8 400 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Za zařazení do pojišťovacího programu se zavázala žalovaná zaplatit částku 522 Kč. Celková finanční částka ve výši 37 062 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 639 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých údajů, tj. z žalovanou tvrzených příjmů domácnosti 21 000 Kč specifikovaných shodně, jako v případě zákaznické karty ze dne datum, a výdajů její domácnosti ve výši 13 350 Kč. Jako výdaj je uvedena ½ nájemného/inkasa ve výši 3 350 Kč, výdaje na domácnost 6 000 Kč a splátky úvěru 4 000 Kč. Dále je v oddílu„ půjčka/úvěr“ uvedeno, že má žalovaná u právní předchůdkyně žalobkyně půjčku ve výši 40 000 Kč s celkovou měsíční splátkou 3 200 Kč. V oddílu„ druh bydlení“ je uvedeno„ nájemník“. V oddílu„ společná domácnost“ je zatržena kolonka„ ostatní“. Podle zákaznické karty byla úvěruschopnost žalované ověřena její pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že na žalobkyni byly z její právní předchůdkyně postoupeny pohledávky z titulu výše uvedených smluv o zápůjčce. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019, odeslaným dne 7. 1. 2020.
7. Předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 18. 9. 2020; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána 4. 9. 2020.
8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 58 týdenními splátkami ve výši 457 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu dále uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 58 týdenními splátkami ve výši 305 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě níž jí měla být poskytnuta částka ve výši 21 000 Kč, kterou se žalovaná spolu s dalšími poplatky zavázala zaplatit 58 týdenními splátkami ve výši 639 Kč. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně. Pohledávky ze všech tří smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, oznámením z téhož dne odeslaným dne 7. 1. 2020, byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků ve lhůtě 10 dnů od doručení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni uhradil celkem částku 31 605 Kč (5 650 Kč, 7 755 Kč a 18 200 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020, odeslanou 4. 9. 2020.
9. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil.
10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčky měly souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se ve všech třech případech uzavírání smluv spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejího příjmu i výdajů. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, a to pracovní smlouva, nájemní smlouva, výplatní pásky a SIPO, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. I ze samotných údajů uvedených v zákaznické kartě je zřejmé, že nebylo postupováno právní předchůdkyní žalobkyně s řádnou péčí, neboť v zákaznické kartě uvedené údaje o existujících zápůjčkách neodpovídají výši měsíčních splátek, jež jsou zde uvedeny, nižší splátky úvěru jsou pak uvedeny i v oddílu týkajícího se měsíčních výdajů. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom měla postupovat obezřetně již z důvodu, že evidentně šlo v případě žalované o opakované braní půjček ve velmi krátkém časovém období, to vše za situace, kdy žila s nezletilým dítětem a její příjem byl nízký.
13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčky, a proto soud posoudil smlouvy o zápůjčkách uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatné dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky včetně pohledávky za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 46 000 Kč. Žalovaná uhradila na dlužnou částku celkem 31 605 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, tj. rozdíl mezi poskytnutou a vrácenou částkou. Žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni částku ve výši 14 395 Kč. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měla žalovaná plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojiží dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 10. 1. 2020. Desátý den od doručení potom připadá na 20. 1. 2020. Ode dne následujícího byla žalovaná v prodlení a žalobkyni byl přiznán úrok z prodlení od 21. 1. 2020 v požadované výši z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení úspěšnější, měla by tak vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.