Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 139/2021-37

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci

proti

žalovaný: celé jméno žalovaného, narozeného datum

bytem adresa žalovaného

o 13 463,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 600 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 863,40 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 947,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 927,18 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 429,70 Kč od 21. 1. 2020 do 1. 3. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 829,70 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 429,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 600 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 863,40 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 947,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 927,18 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 429,70 Kč od 21. 1. 2020 do 1. 3. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 829,70 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 429,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 463,40 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dále též jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na částku 8 000 Kč, a finance žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy o zápůjčce, se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši 7 233 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Poplatek je tvořen součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 431 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 436 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 366 Kč. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 7 429,70 Kč a poplatek ve výši 6 033,70 Kč. Před postoupením pohledávky žalovaný uhradil částku ve výši 1 400 Kč. Dne 20. 1. 2020 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Ve vyjádření ze dne 24. 5. 2021 pak žalobkyně doplnila svá tvrzení s tím, že původní věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčky vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle , , v účinném znění (dále též jen„ “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Dle smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum byla tato uzavřena mezi původním věřitelem a žalovaným. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 2 436, úrok ve výši 1 431 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 366 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 15 233 Kč v 60 týdenních splátkách s tím, že 59 splátek bylo po 254 Kč a poslední 60. splátka činila 247 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět zápůjčky mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy.

4. Z tabulky umoření je zřejmá výše čerpaného úvěru, výše sjednané úrokové sazby, data splatnosti jednotlivých splátek a poměr, v jakém měly být splátky úvěru použity na umoření jistiny a dalších nákladů. Konkrétně z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 1 400 Kč Poslední dílčí úhrada ve výši 200 Kč pak byla uhrazena dne 21. 8. 2018.

5. Smlouvou uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze smlouvy číslo na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, jenž byl odeslán dle podacího lístku dne 14. 2. 2020.

6. Předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020, která byla dle podacího lístku podána k přepravě dne 24. 4. 2020, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od data doručení tohoto dopisu.

7. V zákaznické kartě ze dne datum je u žalovaného v části„ druh bydlení“ vyplněno nájemní bydlení, v části„ údaje o zaměstnání“ jsou vyplněny údaje o zaměstnavateli, v příjmech domácnosti je uveden čistý příjem žalovaného ve výši 16 724 Kč a další příjmy domácnosti 7 600 Kč, počet zdrojů příjmu žadatele 1, měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 5 500 Kč měsíčně. Současně je v rubrice„ počet vyživovaných osob“ uvedeno 3. V části zákaznické karty označené jako„ ověřené dokumenty“ je zatrženo políčko výplatní pásky a dopsán údaj„ 9., 10. a 11.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 254 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Bonita žalovaného byla původním věřitelem dle tvrzení žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného a předložení dokladů. Žalovaný závazek splnil pouze částečně. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, oznámením z téhož dne, zaslaným dne 14. 2. 2020, byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků do 10 dnů od doručení výzvy. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by uhradil jiné částky, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 1 400 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020, odeslanou dne 24. 4. 2020.

9. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle ustanovení , (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Na základě provedených důkazů a s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi původním věřitelem a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitel žalovanému poskytl zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz).

13. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že původní věřitel se spokojil s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly původním věřitelem využity i další zdroje, soudu nijak neprokázala. Samotná zákaznická karta neprokazuje řádné ověření bonity žalovaného. Již z údajů uvedených v zákaznické kartě má soud pochybnosti o tom, že byla bonita žalovaného řádně zkoumána, neboť na jednu stranu pracuje zákaznická karta s příjmem žalovaného, příjmy domácnosti, uvádí počet vyživovaných osob 3, na druhou stranu výdaje žalovaného shrnuje částkou 5 500 Kč. Pokud žalovaný měl 3 vyživovací povinnosti, nemohly jeho reálné výdaje činit pouze 5 500 Kč, to vše za situace, kdy je uvedeno, že žije v nájmu. Žalobkyně přitom před jednáním byla písemně vyzvána k doplnění důkazních návrhů směřujících k prokázání tvrzení o ověření úvěruschopnosti žalovaného. Tím, že se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu , když takové poučení soud zásadně poskytuje při jednání. Nebylo s ohledem na zákonnou koncentraci řízení ani na místě jednání odročovat, když žalobkyně nebyla konfrontována s žádnými novými skutečnostmi odůvodňujícími poskytnutí dodatečné lhůty. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou podle ustanovení věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

14. Soud nepřihlížel k ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru týkající se uplatnění námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy spotřebitelem, tj. žalovanou. Ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 Soudní dvůr EU uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice č. 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Jelikož ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU a zdejší soud je tímto výkladem vázán, posoudil soud platnost uvedených smluv o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti bez uplatnění námitky neplatnosti ze strany žalované.

15. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 8 000 Kč. Žalovaný vrátil pouze částku 1 400 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 6 600 Kč. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měl žalovaný plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě až 14. 2. 2020 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 19. 2. 2020. Desátý den od doručení potom připadá na 29. 2. 2020, žalovaný je tedy s přihlédnutím k možnosti plnit od 2. 3. 2020 v prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 9 % ročně (což je v souladu s ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 2. 3. 2020, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle Žalobkyně byla úspěšná jen částečně. K datu rozhodnutí činila celková žalovaná částka včetně příslušenství 20 615,33 Kč. Soud žalobkyni přiznal včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí částku 7 431,60 Kč, tedy 36 % z celkové žalované částky. Žalovaný tak byl úspěšný v 64 % a měl by tak vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že mu však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, soud rozhodl o tom, že na náhradu nákladů řízení nemá právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.