Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
9 C 74/2021-24
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v části zaplacení částky částka.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a částku částka, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje v části zaplacení částky [částka]. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a částku [částka], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se domáhala svým návrhem doručeným soudu dne datum zaplacení částky celkem částka sestávající z jistiny ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků částka a kapitalizovaných úroků ve výši částka a smluvní pokuty částka. Nárok odvozovala z titulu pohledávky, jež jí byla smlouvou ze dne datum postoupena společností právnická osoba právnická osoba, na žalobkyni, s účinností k témuž dni. Původní věřitel právnická osoba, se sídlem adresa anonymizováno na částku částka. Žalovaný se zavázal uhradit dále poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní úrok, se splatností do datum. příjmení byla žalovanému zaslána na bankovní účet. Žalovaný neuhradil ničeho.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalovanému byla žaloba doručena dne datum na adresu trvalého bydliště, ke které se nijak nevyjádřil.
3. Žalobkyně vzala podáním ze dne datum žalobu zpět v části zaplacení jak kapitalizovaných úroků v částce částka, i smluvní pokuty ve výši částka, celkem částky částka. Soud řízení v této části zastavil dle § 96 o.s.ř. , když k omezení žaloby došlo před prvním jednáním ve věci a nezjišťoval proto ani stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobkyně (výrok I).
4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Mezi žalovaným a společností právnická osoba, se sídlem adresa anonymizováno na částku částka. Na jejímž základě převedla společnost žalovanému částku částka na bankovní účet uvedený ve smlouvě na jméno žalovaného dne datum. Žalovaný byl dopisem z datum vyzván k zaplacení dlužné částky a vyrozuměn o postoupení pohledávky na základě smlouvy z datum. Dopis mu byl doručován dle podacího archu dne datum. Žalovaný byl vyzván k úhradě dopisem ze dne datum předžalobní výzvou, odeslanou dne datum.
5. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy dne datum.
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.) ve znění účinném od 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba uplatněná žalobkyní je po částečném omezení žaloby důvodná. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru ve smyslu shora citovaného § 2395 o. z. modifikovaném zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Předmětem byl úvěr ve výši částka. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy ze dne datum a žalovaný byl současně o postoupení pohledávky vyrozuměn. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti /jako věřitel ve smyslu § 3 písm. b) z. s. ú./ poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě / jako spotřebiteli ve smyslu § 3 písm. a) z. s. ú., peněžité plnění. Žalovaný měl úvěr splatit spolu s poplatkem do 27 dnů. Žalobkyně k výzvě soudu a ve shodě s poslední judikaturou, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 k této otázce ničeho nedoložila, žalobu pak omezila o další nároky (kapitalizovaný úrok a smluvní pokutu). Trvala pouze na poskytnuté jistině a kapitalizovaném zákonném úroku a zákonném úroku z prodlení. Soud proto dospěl k závěru, že jde o právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., pro absenci posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný je tak povinen plnění na základě neplatné smlouvy vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Soud tedy uložil žalovanému zbývající jistinu vrátit dle principu vydání bezdůvodného obohacení a dále podle § 1970 o. z. i spolu s úrokem z prodlení z této částky v kapitalizované výši částka (za období od datum do datum) a dále od datum do zaplacení. Požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s jejich zákonnou výší dle nař. vl. číslo Sb. Lhůtu k plnění stanovil zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř. .
13. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , když bylo přihlédnuto k míře úspěchu žalobkyně a žalované, kdy ji lze posoudit jako přibližně shodnou. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu z datum, sp.zn. I. ÚS 2717/08 , dostupném na webová adresa, ve kterém se uvádí, že odvíjí-li se posouzení náhrady nákladů řízení podle § 142 o.s.ř. od úspěchu ve věci a rozumí-li se věcí předmět řízení (sporu), potom je jedině důsledné, vezme-li se v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tj. též stran příslušenství pohledávky. Soud tak vycházel z uvedeného kritéria, kdy příslušenství tvoří nezanedbatelnou část žalobního nároku (výrok III).
Poučení:
Proti výroku II. a III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ). Proti výroku I. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.