Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 98/2021-22
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 27 868,42 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 516,38 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 213,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 033,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 602,44 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 11 602,44 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, a dále částku 8 352,04 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 224,31 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 117,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 352,04 Kč od 30. 7. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 8 352,04 Kč od 30. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 567 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 516,38 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 213,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 033,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 602,44 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 11 602,44 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, a dále částku 8 352,04 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 224,31 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 117,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 352,04 Kč od 30. 7. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 8 352,04 Kč od 30. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 567 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 1. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení celkové částky 27 868, 42 s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ první smlouva“) a dne datum k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ druhá smlouva“), přičemž nedílnou součástí obou smluv byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené první smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, na základě uzavřené druhé smlouvy pak peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, oboje v hotovosti v den uzavření smluv. V první smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši 12 541 Kč (za půjčené peněžní prostředky a za administrativní zpracovávání půjčky a za hotovostní inkaso splátek). Celkovou dlužnou částku z první smlouvy se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 460 Kč, poslední splátka byla splatná 11. 9. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky z první smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17. 5. 2016. Žalovaný tak dluží z první smlouvy na jistině částku 11 602,44 Kč a na dlužném poplatku částku 7 913,94 Kč. Ve druhé smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši 12 541 Kč (za půjčené peněžní prostředky a za administrativní zpracovávání půjčky a za hotovostní inkaso splátek). Celkovou dlužnou částku z druhé smlouvy se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 460 Kč, poslední splátka byla splatná 31. 5. 2016. Žalovaný však ani v tomto případě nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky i z druhé smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17. 5. 2016. Žalovaný dluží z druhé smlouvy na jistině částku 8 352,04 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným z obou smluv na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 11. 2017. Ke dni postoupení činila výše pohledávky z první smlouvy bez příslušenství částku 19 516,38 Kč, z druhé smlouvy pak výše pohledávky bez příslušenství činila 8 352,04 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě celkové dlužné částky, žalovaným však do dne podání návrhu nebylo uhrazeno ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř.
4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti:
-) ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalovanému částku 15 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 12 541 Kč původní věřitelce vrátit v 60 týdenních splátkách po 460 Kč;
-) ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalovanému částku 15 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 12 541 Kč původní věřitelce vrátit v 60 týdenních splátkách po 460 Kč;
-) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 a strany číslo seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni;
-) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 a z poštovního podacího archu ze dne 6. 12. 2017 soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení obou svých pohledávek vůči žalovanému na žalobkyni;
-) z předžalobní upomínky ze dne 16. 12. 2020 a z podacího lístku ze dne 17. 12. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho celkového dluhu.
5. Ke skutkovým tvrzením žalovaného nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaný se v průběhu celého řízení nevyjádřil a nenabídl žádné důkazy na podporu svých tvrzení.
6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje dvěma pohledávkami za žalovaným, které nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem obou postoupených pohledávek byly smlouvy o zápůjčce. Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč (na základě první smlouvy) a 15 000 Kč (na základě druhé smlouvy) a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se souhrnnými poplatky ve výši 12 541 Kč z první smlouvy a 12 541 Kč z druhé smlouvy. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když původní věřitelce neuhradil část dluhu z první smlouvy ve výši 19 516,38 Kč a z druhé smlouvy ve výši 8 352,04 Kč, čímž se dostal do prodlení se splácením zbytku obou zápůjček.
7. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky.
Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (účinného od 1. 1. 2011 do 30. 11.2016) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze dvou smluv o zápůjčce dle § 2390 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti z obou smluv o zápůjčce, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku ani z jedné smlouvy řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátil v obou případech pouze zčásti. Žalovaný tedy z první smlouvy nezaplatil část dluhu ve výši 19 516,38 Kč, z druhé smlouvy pak nezaplatil částku ve výši 8 352,04 Kč a dostal se tak do prodlení s plněním svých peněžitých závazků, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 567 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 115 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř.
10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.