Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 128/2021-51
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 13.356 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2.256 Kč s úrokem z prodlení 448,29 Kč a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2.256 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 13.150 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.059,38 Kč, 23,72% úrok ročně z částky 10.128,15 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 1.592,26 Kč a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 7.872 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2.256 Kč s úrokem z prodlení 448,29 Kč a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2.256 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 13.150 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.059,38 Kč, 23,72% úrok ročně z částky 10.128,15 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení 1.592,26 Kč a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 7.872 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 13.356 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, s žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o půjčce číslo ve výši 26.506 Kč skládající se z půjčené částky 15.000 Kč, doplňkového pojištění za poplatek 406 Kč, poplatku 3.000 Kč za administrativní činnost, 6.000 Kč za hotovostní inkaso a kapitalizovaného úroku 2.100 Kč, podle které měl žalovaný úvěr splácet 58 splátek týdně po 457 Kč. Žalovaný splácel nepravidelně a dostal se do prodlení. Splatnost pohledávky žalobce nastala ke dni 11. 6. 2017. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 13.150 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.
3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce, která má charakter spotřebitelského úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta hotovost ve výši 15.000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 15.000 Kč, úrok ve výši 2.100 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 3.000 Kč, poplatek za inkaso 6.000 Kč úrok 2.100 Kč, tedy celkem částku 26.506 Kč v 58 splátkách ve výši 457 Kč. Dále se zavázal zaplatit částku 406 Kč jako poplatek za životní pojištění. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.
4. Dále byl soudu předložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a karta klienta, ve které je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta. V údajích o zaměstnání uvedl žalovaný, že je OSVČ. Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem 20.000 Kč, výdaje celkem 5.500 Kč, jako použitelné příjmy byla uvedena částka 14.500 Kč. Z žalobcových tvrzení pak plyne, že na dluh byla uhrazena částka v úhrnné výši 13.150 Kč.
5. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
8. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
10. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
11. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy věrohodným způsobem příjmy a výdaje žalovaného.
14. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.
15. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 15.000 Kč, na kterou splatil 13.150 Kč. Dále se zavázal uhradit pojistné 406 Kč. Rozdíl tak činí částku 2.256 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 2.256 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
17. Ve vztahu k úroku z prodlení soud žalobci přiznal zákonný 8,05% úrok z prodlení z částky 2.256 Kč za dobu od 19. 6. 2017 do 6. 12. 2019 ve výši 448,29 Kč, ve zbytku pak byla částka kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.592,26 Kč zamítnuta. Dále soud přiznal 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 2.256 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítnut pak byl zákonný úrok z prodlení z částky 7.872 Kč (rozdíl mezi požadovanou jistinou 10.128,15 Kč a přiznanou jistinou 2.256 Kč).
18. Žalobce se dále domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2.100 Kč a úroku 23,72 % ročně z částky 10.128,15 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.