Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 129/2021-38
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 14.496 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10.000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z této částky od 29. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 4.496 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z této částky od 29. 8. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 856 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10.000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z této částky od 29. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 4.496 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z této částky od 29. 8. 2020 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 856 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 14.496 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa žalobkyně, IČ číslo, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 14, 495.96 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 28. 8. 2020. Žalovaná však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se do prodlení. Dlužná částka činí 14.496 Kč.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě ní předložených důkazů.
3. Z listinných důkazů soudu předložených pak soud zjistil následující:
4. Z výpisu z komunikace věřitele a žalované (č.l. 33) plyne, že veškerá komunikace ohledně předmětné smlouvy probíhala prostřednictvím prostředků dálkové komunikace, kdy podle tohoto záznamu mělo být dohodnuto poskytnutí částky 10.000 Kč na dobu 28. 5. 2020. Není jakkoli ověřeno, s kým věřitel jednal.
5. Soudu bylo doloženo zprávou právnická osoba ze dne 13. 5. 2021 (č.l. 15), že tento subjekt vedl bankovní účet pro žalovanou, k účtu měla dispoziční oprávnění pouze žalovaná, na tento účet byla prostřednictvím služby thePay poukázána částka 10.000 Kč dne 28. 4. 2020. Z listinných důkazů soudu doložených pak je zřejmé, že tato částka byla poukázána na základě komunikace uvedené v bodě 3. odůvodnění tohoto rozsudku.
6. Soudu nebylo jakkoli prokázáno, že by věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované.
7. Dále pak bylo doloženo, že mezi věřitelem a žalobcem byla uzavřena smlouva o opakovaném postoupení pohledávek, kdy ve spojení s přípisem původního věřitele žalované datované dne 27. 10. 2020 lze s jistou dávkou shovívavosti považovat za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce.
8. Při rozhodování soud vyšel z toho, že mu nebylo jakkoli prokázáno, že v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Jediné, co bylo dostatečně věrohodně prokázáno, je to, že žalovaná obdržela na svůj účet částku 10.000 Kč, pohledávka za ní podle přípisu původního věřitele byla postoupena na žalobce.
17. V daném případě soud dospěl k závěru, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 10.000 Kč.
18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl žalobě co do částky ve výši 10.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20. Žalobce se dále domáhal zaplacení částky 4.496 Kč s příslušenstvím, v tomto rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Náklady řízení zde činí částku 2.252 Kč (což představuje zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu advokáta za zastupování dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka - a 21% DPH ve výši 252 Kč). Žalobce byl úspěšný v 69%, žalovaná v rozsahu 31%. Po započtení míry úspěchu a neúspěchu ve věci (69 – 31) je tedy nárok žalobce na přiznání nákladů řízení důvodný v rozsahu 38 %. Na základě toho pak žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 856 Kč (38 % z částky 2.252 Kč).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.