Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 117/2021-20
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 2 295 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 3. 9. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 25. 7. 2019 do 2. 9. 2019 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 544,53 Kč, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 2 295 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 3. 9. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 25. 7. 2019 do 2. 9. 2019 a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 544,53 Kč, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, jak jsou tyto specifikovány ve výroku II. a III. tohoto rozsudku (úrok z prodlení 544,53 Kč byl kapitalizován za dobu od 30. 3. 2017 do 1. 7. 2019), a kapitalizovaných úroků částka, a dále smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne 27. 2. 2017 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, IČO – a žalovaným, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 3 000 Kč, což se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit s poplatkem (kapitalizovaným úrokem) 795 Kč, ale do podání žaloby tak neučinil (aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum).
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Žalobkyně podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 795 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s ust. § 96 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. zastavil. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání.
K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování u jednání dospěl k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dne datum dohodl s právní předchůdkyní žalobkyně, že tato mu poskytne finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, které následně žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně s dalšími poplatky vrátí, přičemž žalovaný právní předchůdkyni doposud nezaplatil ničeho; právní předchůdkyně žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit.
Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Soud v prvé řadě konstatuje, že smlouvu, jež byla podepsána pomocí prostředků komunikace na dálku, vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná. Žalobkyně přitom sama soudu sdělila, že doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného svou právní předchůdkyní nedisponuje. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne 27. 2. 2017 pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Soud přitom byl připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 3 000 Kč vrátit. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do deseti dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávky, které mu bylo odesláno dne 20. 8. 2019, pročež má soud podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného 23. 8. 2019 a ode dne následujícího po uplynutí deseti dnů (tj. od 3. 9. 2019) tak má žalobkyně podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II., přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok III.).
Výrokem IV. soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch resp. neúspěch obou účastníků byl přibližně stejný.
Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Pro úplnost soud dodává, že v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.
Proti výrokům II. – IV. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.