Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 231/2021-11
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 8.400 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 1.400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.400 Kč od 31. 10. 2016 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 7.000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 31. 10. 2016 do 8. 2. 2021 se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 993 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.000 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky 1.400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.400 Kč od 31. 10. 2016 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 7.000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 31. 10. 2016 do 8. 2. 2021 se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 993 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
2. Žalobkyně se původně podanou žalobou domáhala zaplacení částky 8.400 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 16. 8. 2016 mezi společností právnická osoba a žalovaným s tím, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021.
3. Protože účastníci řízení neměli námitky proti projednání věci bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř. ), bylo rozhodnuto ve věci rozsudkem bez nařízení ústního jednání.
4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
právnická osoba, IČO, ulice a číslo, obec a číslo (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli dne 16. 8. 2016 Smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 7.000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit do 30. 10. 2016 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1.400 Kč ve dvou splátkách po 4.200 Kč. Úrok činil 97,37 %, RPSN 205,11 %. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně ničeho nezaplatil. Smlouvou postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
6. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
7. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému finanční prostředky ve výši 7.000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit 75 dnů včetně poplatku ve výši 1.400 Kč (20 % z jistiny). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnil, právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny (popř. její nevrácené části), nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.
11. Ze smlouvy bylo zjištěno, že při zápůjčce 7.000 Kč byl sjednán poplatek ve výši téměř 20 % jistiny, a pokud soud uvážil že RPSN činí více jak 205 % (tedy mnohonásobně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů) a krátkou dobu splatnosti 72 dnů, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy (jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku ). Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11.12.2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26.1.2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz).
12. Vzhledem ke skutečnosti, že soud posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru pro rozpor s dobrými mravy jako neplatnou dle ust. § 580 občanského zákoníku , vzniklo žalobkyni dle ust. § 2993 občanského zákoníku právo pouze na vrácení plnění poskytnutého žalovanému na základě neplatné smlouvy (bezdůvodné obohacení), a to částky 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z přiznané částky v souladu s § 1970 občanského zákoníku , přičemž splatnost byla stanovena dle výzvy k plnění z 2. 2. 2021, která dle domněnky dojití (viz § 573 občanského zákoníku ) byla žalované doručena dne 5. 2. 2021 ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 9. 2. 2021 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 1.400 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.400 Kč od 31. 10. 2016 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 993 Kč, přičemž tato částka představuje 66,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,33 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.400 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.