Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
29 C 42/2021-59
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala
po žalovaném zaplacení částky 1 900 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč žalovanému, který měl splatit nejpozději dne datum. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit řádně a včas, požaduje žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, kromě nesplacené jistiny i zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.
3. K výzvě soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný rovněž nevyjádřil. Žalobkyně souhlas udělila již v žalobě. Soud má tedy
za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen
na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
4. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu:
Z Jednotlivé smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že ji právní předchůdce žalobkyně příjmení x právnická osoba uzavřel dne datum s žalovaným elektronicky dle Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, a to na částku ve výši 20 000 Kč za poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 080 Kč. Úvěrovaná částka byla poukázána na účet žalovaného dne datum. Žalovaný sdělil své osobní údaje, které byly zpracovány do Profilu uživatele, dodal i kopii svého občanského průkazu a výpis ze svého účtu u právnická osoba za leden až duben 2017 právnická osoba byla vystavena dne datum faktura číslo na částku 20 000 Kč za úvěr a 4 080 Kč po slevě za úrok, se splatností datum. Předchůdce žalobkyně právnická osoba vystavil žalovanému předžalobní výzvu dne datum. Soud dále ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum zjistil, že pohledávka žalovaného byla postoupena předchůdcem žalobkyně právnická osoba na žalobkyni, přičemž žalovanému toto bylo oznámeno dne datum. Z předžalobní výzvy právního zástupce soud zjistil, že žalovaný byl vyzván ke splacení dluhu právním zástupcem žalobce dne datum. Dle podacího lístku byla žalované dne datum odeslána zásilka právním zástupcem.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou
o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek
ze smlouvy trvá.
8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
10. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
11. Podle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle ust. § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud po právní stránce uzavírá, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně a zcela neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdce uzavřel se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytl žalovanému úvěrové prostředky ve výši 20 000 Kč způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě za stanovený smluvní úrok, zde poplatek 4 800 Kč, po slevě 4 080 Kč. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu, včetně zákonného úroku z prodlení. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou, výzva a podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové
a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11, naposledy jen
u OS obec věci sp. zn. 14 C 43/2021, 16 C 52/2021, 15 C 31/2021 ad.), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. obec plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.