Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 54/2021-49
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 21.730 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21.730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 13.000 Kč od 2. 5. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 4.942,33Kč a úroku ve výši 23,72 % z částky 13.000 Kč od 30.11 2019 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2.322 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 21.730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 13.000 Kč od 2. 5. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 4.942,33Kč a úroku ve výši 23,72 % z částky 13.000 Kč od 30.11 2019 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2.322 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhá v postavení právního nástupce obchodní korporace právnická osoba zaplacení 21.730 Kč s příslušenstvím z právního důvodu neuhrazeného spotřebitelského úvěru a příslušenství v podobě odměny za poskytnuté služby, úroku a úroku z prodlení.
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 21. 3. 10 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo přenechal mu částku 13.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit s úrokem ve výši 1.820 Kč (tj. 23,72 %), odměnou za administrativní činnost ve výši 2.600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč. Závazek k vrácení poskytnutého úvěru a jeho příslušenství měl být splněn formou 58 týdenních splátek po 390 Kč. Naposledy měla být splátka uhrazena 1. 5. 2018. Žalovaný poskytl pouze částečné plnění ve výši 890 Kč, a proto dluh dosáhl v jistině hodnoty 13.000 Kč a co do poplatku částky 8.730 Kč. K tomu přistupuje úrok v kapitalizované hodnotě 4.942,33 Kč (úrok 23,72 % z částky 13.000 Kč od 2. 5. 2018 do 29. 11. 2019), úrok 23,72 % z částky 13.000 Kč od 30. 11. 2019, úrokem z prodlení v kapitalizované hodnotě 1.749 (zákonný úrok z prodlení z jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty od poslední úhrady do 29. 11. 2018) a úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny do 30. 11. 2018 do zaplacení. Žalobkyně nabyla postavení věřitele smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, když uvedená skutečnost byla žalovaného oznámena postupitelem.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil.
4. Rozhodnuto mohlo být podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. pouze na podkladě listin účastníky předložených důkazů a jejich presumovaného souhlasu s takovým postupem soudu (usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).
5. Skutkový závěr stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smlouvy o spotřebitelském úvěru, karty zákazníka, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy a dokladu o jejím odeslání.
6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění co do dlužné jistiny a poplatku, ke kterému se smlouvou o půjčce zavázal, má negativní charakter, tudíž je z povahy takového tvrzení vyloučeno, aby je mohlo být prokazováno a jedině žalovaný, pokud by byl procesně bdělý a vyvinul patřičnou procesní aktivitu, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně v návrhu připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které nároku jak ve svém titulu (důvodu) tak případně co do uplatněné výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytl, resp. poskytl pouze dílčí plnění.
7. Po stránce skutkové se uzavírá, mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 21. 3. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo, na základě které bylo žalovanému poskytnuto v hotovosti 13.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listino u – smlouvou o spotřebitelském úvěru – neboť je přítomen text, že se čerpá úvěr v hotovosti. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listin ě uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011 ). Vedle povinnosti k vrácení poskytnutého úvěru ve výši 13.000 Kč se žalovaný zavázal v rámci uzavírané smlouvy k zaplacení úroku ve výši 1.820 Kč, poplatku ve výši 2.600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.200 Kč za dobu trvání smlouvy (tj. celkem zaplatit 22.620 Kč), to vše ve splátkách ve výši 390 Kč týdně s rozvržením na celkem 58 týdenních splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen kartou zákazníka, souhlasem žadatele, a smluvními podmínkami, které na smlouvu navazují s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi. Relevantním je z pohledu podmínek úročení úprava obsažená v článku 1.4 a bodu 5.1 smluvních podmínek týkající se zápůjční doby a následků nesplacení úvěru, když bylo ujednáno úročení v rámci zápůjční doby hodnotou 23,72 % vyjádřenou ve smlouvě níže částkou 1.680 Kč.
8. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaný poskytl pouze dílčí plnění, které se nedotklo ponížení dluhu v jistině, na poplatku došlo k ponížení na hodnotu 8.730 Kč.
9. Postoupení pohledávky je prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily (vizte nález nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2276/08 , ze dne datum).
10. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalovaného nastalo dnem následujícím po splatnosti další z předepsaných týdenních splátek.
11. Na skutková zjištění aplikuje se úprava smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.
12. Vedle konsenzuálního základu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků vydlužiteli, jak je patrno z obsahu listin y, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že byla úvěrovaným potvrzena skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011 ). Zákonitě by pak nebyl úvěr (byť dílčím způsobem) splácen, nedošlo-li by k jeho čerpání.
13. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně se k jejich poskytnutí zavázala a podle smlouvy o úvěru je přenechala, potom je vázán uzavřenou smlouvou včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v adhezně v rámci druhostranného textu v rámci právního jednání. Elementárně vznikla žalovanému v postavení úvěrovaného povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení závazku v úroku a obou poplatcích. Podle sjednaného způsobu splácení, jak je obsažen v úvěrové smlouvě, zůstala vzhledem k výši dílčích plnění zcela nedotčena jistina pohledávky co do částky 13.000 Kč a další úplata, k jejímuž placení se úvěrovaný zavázal., tj. co do částky 8.730 Kč.
14. Sluší se uvést, že sjednání poplatku za inkaso splátek v místě bydliště úvěrovaného, úhrady za administraci úvěru a vyhodnocení úvěru jsou ujednáními innominátní povahy, které nejsou právními předpisy zapovídány, neboť jde o změnu jinak donosné formy plnění závazku a úhradu za činnost úvěrujícího a bylo na účastnící obligačního vztahu, jaká ujednání budou v rámci smluvní volnosti přijata. Nutno také uvést, že soud nemohl přezkoumávat výši odměn, neboť jde jednak o výraz autonomie vůle účastníků obligačního vztahu a z moci úřední nebylo naplněno ust. § 588 o. z. pro úřední zásah do obligačního vztahu.
15. Žalobkyně interpretuje smluvní ujednání v článku 1.4 odlišně od hodnocení soudu, když nelimituje úrok na dobu, na kterou byla smlouva sjednána, ale domáhá se jej (z části v kapitalizované formě) z dlužné jistiny hodnotou 23,72 % do zaplacení. Takový postup je právem aprobovaný, přijímaný i judikatorně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005 ), vždy se však, jak je to výslovně vyjádřeno v uváděném rozhodnutí, uplatní smluvní autonomie. Právě k tomu přistoupili účastníci smlouvy, když si pro další dobu účinnosti smlouvy tedy pro dobu, na kterou byla uzavřena, explicitně v uvedeném dohodli úročení po dobu trvání smlouvy částkou 1.820 Kč. S navazujícím úročením nebyla smlouva uzavřena a interpretace citovaného ustanovení žalobkyní uzavřené smlouvě neodpovídá.
16. Jinak je tomu u úroku z prodlení, který má jinou funkci a je spjat se smluvně deliktním chováním dlužníka, pokud řádně a včas dluh neuhradí. V rozsahu této části příslušenství je nárok žalobkyně důvodným.
17. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a poplatek v souhrnné hodnotě 21.730 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny do 29. 11. 2019 a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 13.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení
18. Výrokem II. je žaloba zamítána co do úroku, který přesahuje dobu trvání smlouvy, neboť další úročení nebylo sjednáno, resp. úrok byl určen konkrétní částkou pouze k době, po kterou měl být žalovaným úvěr splácen.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalovanému byla adresována předžalobní výzva a žalobkyni se nedostalo uspokojení ano po zahájení řízení.
20. Výrokem III. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2.322 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 . vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 900 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 252 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 870 Kč.
21. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třídenní, přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní od jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.