Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 37/2021-26

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti;

žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození,

bytem adresa žalovaného

14 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni 14 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 732,98 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 14 000 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni 14 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 732,98 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 14 000 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 14 000 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba, na jejímž základě došlo k postoupení souboru pohledávek, a to včetně pohledávky, jejíhož uhrazení se žalobkyně v tomto řízení domáhá. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne

datum se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se zavázala žalovanému poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč, na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal celkem částku ve výši 27 100 Kč, přičemž z celkové čerpané výše úvěru neuhradil jistinu úvěru ve výši 14 000 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném podanou žalobou v tomto řízení domáhala neuhrazené jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 14 000 Kč od datum do zaplacení a nákladů ve výši 500 Kč dle čl. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný však na dluh neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba, usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě, jakož i předvolání k jednání na den datum doručeny dle ust. , 4 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) dne datum, tj. více než 10 dnů před konáním ústního jednání.

3. Soud projednal věc dle ust. v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil bez omluvy, ačkoli byl k němu řádně a včas předvolán, jakož i žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila s tím, že soud nepožádala o odročení a vyslovila svůj souhlas, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba, jakožto postupitele, na společnost právnická osoba, jakožto postupníka (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum).

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh, soud zjistil, že pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba, jakožto postupitele, na žalobkyni, jakožto postupníka (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh).

7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum soud zjistil, že na straně věřitele je uvedena společnost právnická osoba, a na straně klienta žalovaný. ulice smlouvy je uvedeno„ Na anonymizováno dne datum“. Smlouva není podepsána ani jednou smluvní stranou (smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum).

8. Z tzv.„ jméno application info“ soud zjistil, že se jedná o dokument na 5 listech, kdy jde pravděpodobně o jednotlivé žádosti pro čerpání částky, kdy tato je pouze přehledem dat. Je zde uvedeno jméno žalovaného. Jednotlivé listy se liší daty – na prvním z nich je uvedeno datum datum, na druhém datum, na třetím datum, na čtvrtém datum a na pátém datum (Listinou„ jméno application“).

9. Z pravidelných měsíčních výpisů z účtu za období od datum do datum soud zjistil vždy uvedenou celkovou dlužnou částku, jakož i výši minimální měsíční splátky (Výpisy z účtu).

10. Ze Standardních podmínek smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, soud zjistil jejich obsah (Standardními podmínkami smlouvy o úvěru příjmení příjmení).

11. Ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil údaje o věřiteli, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, kdy se jedná o revolvingový úvěr, celková výše spotřebitelského úvěru je 35 000 Kč, celková částka, kterou je třeba zaplatit je 96 459,54 Kč, dále náklady spotřebitelského úvěru, a dále dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku (Standardními informace o spotřebitelském úvěru).

12. Z Rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že na straně věřitele je uvedena společnost právnická osoba, na straně klienta pak žalovaný. ulice smlouvy je uvedeno datum datum. Ze smlouvy není žádným způsobem zřetelná vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Smlouva není podepsána ani jednou smluvní stranou (Rámcovou smlouvou o spotřebitelském úvěru).

13. Z Rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že na straně věřitele je uvedena společnost právnická osoba, na straně klienta pak žalovaný. ulice smlouvy je uvedeno datum datum. Ze smlouvy není žádným způsobem zřetelná vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Smlouva není podepsána ani jednou smluvní stranou (Rámcovou smlouvou o spotřebitelském úvěru).

14. Z Obchodních podmínek společnosti právnická osoba, soud zjistil jejich znění pro spotřebitelské úvěry poskytované spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice (Obchodními podmínkami společnosti právnická osoba).

15. Z Oznámení o postoupení pohledávky právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného informovala o postoupení pohledávky, kdy jej zároveň vyzvala k její úhradě (Oznámením o postoupení pohledávky právnická osoba ze dne datum).

16. Z Předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (Předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku s datem podání datum).

17. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto:

18. Dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle ust. § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zákonem je , o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce (dále též jen„ adaptační zákon“), který upravuje různé úrovně elektronického podpisu.

20. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

21. Dle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ eIDAS“) lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Z toho dle názoru soudu plyne, že by mělo jít o data k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

22. Uvedený požadavek je rozveden v definici tzv. zaručeného elektronického podpisu. Zaručeným elektronickým podpisem se podle čl. 26 nařízení eIDAS rozumí podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

23. Dle ust. § 5 a § 6 adaptačního zákona, lze k podepisování nebo označování dokumentu v podobě datové zprávy, jehož prostřednictvím se činí úkon vůči státu (a jiným orgánům veřejné moci použít pouze uznávaný či kvalifikovaný elektronický podpis. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí„ zaručený elektronický podpis“ založený„ na kvalifikovaném certifikátu“ pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

24. Z hlediska výkladu § 561 odst. 1 o. z., ve spojení s adaptačním zákonem nelze odhlédnout ani od toho, že pro veškeré procesní úkony je v českém právním řádu podle ust. § 5 a § 6 adaptačního zákona a podle všech procesních předpisů vyžadován tzv. uznávaný elektronický podpis, tedy ještě vyšší kvalita elektronického podpisu, než je zaručený elektronický podpis. Je proto logické, aby pro hmotně právní jednání v elektronické podobě, kterým se právní vztahy v písemné formě zakládají, mění nebo ruší, byla vyžadována nejméně stejná kvalita elektronického podpisu jako pro procesně právní jednání, kterým se práva a povinnosti pouze vymáhají.

25. Podle názoru soudu proto nelze za platný elektronický podpis považovat vypsání jména a příjmení v datové zprávě (emailu, např. formou tzv. emailové patičky), nebo uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojené s následným„ odkliknutím“ určitého dokumentu na konkrétní internetové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení souhlasu nebo identity (prokazované nahrávkou hlasu), odeslání finančních prostředků z určitého účtu, zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Nejsou také s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté emaily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachování původního obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o. z.).

26. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o úvěru, ani že žalobkyně takový návrh přijala. Byla prokázána existence smlouvy o úvěru, avšak nebylo prokázáno, že by žalovaný byl s obsahem tétoy seznámen či jej nějakým způsobem stvrdil. Tyto skutečnosti nelze dovodit ani ze skutečnosti, že žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalovaného, jeho rodným číslem, adresou apod. V řízení dále nebylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč, kdy žalovaný měl čerpat částku ve výši 27 100 Kč, skutečně poskytla, neboť žalobkyně soudu nepředložila takový výpis z účtu či potvrzení o provedené platbě, ze kterého by bylo možné z detailu transakce ztotožnit osobu, jež je majitelem účtu, na který byly peněžní prostředky odeslány.

27. Ve sporném řízení musí každá ze sporných stran v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti a označit důkazy, na základě kterých bude moci soud rozhodnout v její prospěch (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Podle ust. , b) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost () a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle a 3 ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

28. V souladu se shora uvedeným byl soud žalobkyni připraven při jednání dne datum poučit, aby svá žalobní tvrzení, jakož i důkazy nezbytné k jejich prokázání doplnila, žalobkyně se však k jednání nedostavila, čímž se o dobrodiní soudu dobrovolně připravila.

29. Žalobkyně neusnesla břemeno tvrzení dle ust. , když v žalobě v souvislosti s uzavíráním předmětné smlouvy pouze uvedla, že kontraktační proces probíhal distančně, prostřednictvím elektronických prostředků, tj. v tomto případě internetových stránek společnosti právnická osoba Jelikož není smlouva o úvěru žalovaným vlastnoručně podepsána, bylo tak v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními nezbytné, aby žalobkyně v žalobě přesně vylíčila, jak proces uzavření smlouvy probíhal a zároveň aby popsala, jakým způsobem byla smlouva žalovaným podepsána tak, aby tento podpis vyhovoval požadavkům stanoveným v nařízení eIDAS a adaptačním zákoně. Rozsah vylíčení skutečností ohledně uzavření a podpisu smlouvy o úvěru, kdy jsou zároveň v této smlouvě u žalovaného uvedeny pouze jeho identifikační údaje v hlavičce, přičemž jeho podpis absentuje, je tak v tomto ohledu zcela nedostačující. Z uvedených důvodů proto soud nemá za prokázané, že předmětná smlouva o úvěru byla mezi stranami platně uzavřena. Soud má dále také za to, že i kdyby předmětná úvěrová smlouva žalovaným podepsána byla, byla by s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti náležitě prověřit úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho schopnost úvěr řádně splácet, absolutně neplatná. K uvedenému závěru soud dospěl na základě citovaných zákonných ustanovení a judikatury, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018, dle něhož je na věřiteli, aby dlužníka (spotřebitele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Dále pak např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. číslo jednací ze dne 1. 4. 2015 judikoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit. Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu Česká obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu.

30. Žalobkyně dále v řízení neunesla ani břemeno důkazní dle ust. , neboť neprokázala, že peněžní prostředky ve výši 27 100 Kč žalovaný skutečně v rámci revolvingového úvěru až do možné výše 35 000 Kč čerpal, čímž tedy nelze mít za prokázané, že žalovanému byly peněžní prostředky fakticky poskytnuty.

31. S ohledem na výše uvedené nemá soud za prokázanou skutečnost, že smlouva o revolvingovém úvěru byla mezi stranami platně uzavřena, jakož ani skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky skutečně poskytla, pročež není možné nárok žalobkyně posoudit ani podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.).

32. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. , kdy žalovaný sice měl ve věci plný úspěch, avšak žádné náklady jemu v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.