Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

107 C 90/2021-55

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Coufalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 23 603,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 683 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 1. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 10 920,40 Kč spolu s úrokem 29 % ročně z částky 13 402,24 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 839,41 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 955,61 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 402,24 Kč od 21. 1. 2020 do 29. 2. 2020 a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 719,24 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 683 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 1. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 10 920,40 Kč spolu s úrokem 29 % ročně z částky 13 402,24 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 839,41 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 955,61 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 402,24 Kč od 21. 1. 2020 do 29. 2. 2020 a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 719,24 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 603,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 8. 3. 2018 s žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému předány peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 12 283 Kč, který tvoří kapitalizované úroky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy se sjednanou úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 2 504 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč, do 2. 5. 2019 v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel, jako poskytovatel zápůjčky, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům od něj vyžádaných a zaznamenány do zákaznické karty. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že poskytnuté informace jsou úplné, pravdivé a přesné a původní věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet zápůjčku. Žalovaný také potvrdil, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Původní věřitel neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která uvedl v zákaznické kartě. Žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas, zaplatil pouze částku 1 317 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla žalovaná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 23 603,40 Kč a dále úrok sjednaný ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 13 402,24 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 3. 5. 2019 do 20. 1. 2020, ve výši 2 839,41 Kč, a dále za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 13 402,24 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 13. 5. 2018 do 20. 1. 2020, ve výši 1 955,61 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na den 21. 7. 2021 se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle ust. , (dále jen „ “) a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že dne 8. 3. 2018 byla mezi právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem uzavřena smlouva číslo dle které tato společnost poskytla žalovanému částku 14 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit navýšenou o 12 283 Kč (tj. úrok ve výši 2 504 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč) v 59 týdenních splátkách po 439 Kč a poslední 60. splátce ve výši 382 Kč s tím, že prvá splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 14 000 Kč v hotovosti. Zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše je 29 %. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce uvedené na zadní straně formuláře.

4. V zákaznické kartě ze dne 8. 3. 2018 žalovaný uvedl, že je svobodný a žije v nájmu, je zaměstnán na dobu neurčitou jako odpalovač skal u právnická osoba příjmení a jeho průměrný čistý měsíční příjem je 38 396 Kč. Žalovaný nemá vyživovací povinnost a své odhadované měsíční výdaje uvedl v částce 8 000 Kč. Dle zákaznické karty předložil pracovní smlouvu ze dne 30. 1. 2017 s pracovním poměrem na dobu neurčitou a výplatní pásky za měsíc prosinec 2017, leden 2018 a únor 2018.

5. Dle tabulky umoření žalovaný ke dni 27. 1. 2020 uhradil celkem částku 1 317 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávky uvedené v příloze číslo na žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Ze strany 62 přílohy smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde figuruje pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy číslo na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 14. 2. 2020 byla žalovanému zaslána zásilka s oznámením o postoupení pohledávky.

8. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne 28. 1. 2021 žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy číslo. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 29. 1. 2021.

9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba předala dne 8. 3. 2018 žalovanému částku 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 283 Kč v 59 měsíčních splátkách po 439 Kč a poslední 60. splátce ve výši 382 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Tato pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet zápůjčku společnost právnická osoba posoudila z tvrzení žalovaného uvedených v zákaznické kartě, která ověřila uvedenými dokumenty.

10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ust. , (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 14 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna postupovat také v intencích , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. V žalobě popsaný způsob, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení klienta o tom, že věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Zejména v otázce výdajů žalovaného nevynaložila právní předchůdkyně žalobkyně dostatečnou péči při posouzení, když vycházela pouze z tvrzených odhadovaných výdajů 8 000 Kč měsíčně. V kartě zákazníka žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, ale právní předchůdkyně žalobkyně neověřila výši nájemného a služeb spojených s bydlením ani další výdaje žalovaného. Soudu byla předložena karta zákazníka, avšak nikoliv y prokazující zejména tvrzené příjmy a výdaje žalovaného. Na tomto místě je nezbytné poukázat na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , odst. 26, v němž Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

12. Zákon nestanoví výslovně povinnost uschovávat doklady a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud tak ovšem právní předchůdkyně žalobkyně nečinila, vystavila se riziku neprokázání splnění své zákonné povinnosti. Tím, že žalobkyně nedoložila doklady, ze kterých její právní předchůdkyně vycházela při svých úvahách o schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, znemožnila soudu přezkum splnění její povinnosti, a tedy neprokázala, že důsledně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Údaje uvedené žalovaným a stvrzené podpisem nestačí, i přes to, že nepravdivé údaje mohou být stále anonymizováno činem úvěrového podvodu. Trestnost činu nezpůsobuje neplatnost samotné smlouvy a nesnímá z úvěrujícího povinnost aktivně předcházet hrozícímu nekontrolovatelnému zadlužování úvěrovaného.

13. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování ve vztahu k tomu, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného skutečně vynaložila odbornou péči tak, jak zákon předpokládá. Takové poučení se však ve smyslu a 3 dostane pouze účastníku přítomnému u jednání.

14. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet a v důsledku toho je shora uvedená smlouva ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ust. § 2993 o. z., podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku 1 317 Kč a právní předchůdkyní žalobkyně mu byla poskytnuta částka 14 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě částky 12 683 Kč (14 000 – 1 317). Splatnost uvedené částky nastala dne 29. 2. 2020 v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o zápůjčce, a to do 10 dnů. K odeslání výzvy prokazatelně došlo dne 14. 2. 2020 a v souladu s ust. § 573 o. z. soud považuje oznámení za doručené dne 19. 2. 2020, do 29. 2. 2020 měl žalovaný plnit a od 1. 3. 2020, tedy ode dne následujícího, je v prodlení a vznikla mu v souladu s  o. z. povinnost zaplatit žalobkyni vedle nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši dle , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán ( ), tj. ve výši 8,5 % ročně až do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky mají oporu v absolutně neplatném právním jednání. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu o. z.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z toho, že předmětem řízení je vedle pohledávky též její příslušenství. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu (žalobě bylo vyhověno co do částky 14 130,15 Kč a byla zamítnuta co do částky 21 746,71 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.