Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 67/2021-17
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 36 975 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem
z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 11 975 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 341 Kč
k rukám údaje o zástupci, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 11 975 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 341 Kč k rukám [údaje o zástupci], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 25 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 198,80 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 374 Kč, náklady za vymáhání ve výši 100 Kč a smluvní pokutou ve výši 11 975 Kč a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.
2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společnosti právnická osoba a žalovaným. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž úrok ve výši 5 374 Kč, a to do datum. Na základě této smlouvy žalobkyně uplatnila rovněž nárok na náklady na vymáhání a smluvní pokutu. Žalovaný neuhradil na svůj závazek ničeho.
3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne datum. V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.
5. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byl žalovaný seznámen dopisem ze dne datum.
6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva
o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 25 000 Kč, kterou měl vrátit do 30 dní společně s úrokem ve výši 5 374 Kč, tj. 261 % ročně.
7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 419 NOZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo
s ním jinak jedná.
11. Podle § 420 odst. 1 a 2 NOZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
12. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu
s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
13. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na 30 dnů s úrokem přesahující 260 % ročně. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 12 % ročně.
15. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.
16. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku ve výši 25 000 Kč, přičemž dosud žalovaný nevrátil žalobkyni žádnou částku.
17. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 25 000 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství.
18. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku (oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k plnění) dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 10 dní uvedené ve výzvě, tj. do datum, proto od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení ode dne datum ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni další požadované úroky, vyjma zákonných úroků ve výši 8,25 % ročně uvedených v odstavci 18, dále dohodnuté náklady na vymáhání a smluvní pokutu.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, resp. poměr, v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 36 975 Kč. Soud žalobě vyhověl pouze co do částky 25 000 Kč a ohledně zbytku jistiny žalobu zamítl. Úspěch žalobkyně tedy činí 68 %, úspěch žalovaného potom činí 32 %. Od úspěchu žalobkyně je nutné odečíst úspěch žalovaného, což činí 36 %. Soud posoudil náklady řízení, které žalobkyně účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 849 Kč, odměně za 2,5 úkonu právní služby (převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a návrh ve věci samé), tj. 2 x 500 Kč a 1 x 250 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále tři režijní paušály ve výši 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky a DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem náklady řízení činí 3 725 Kč. Žalobkyně má nárok na náhradu 36 % účelně vynaložených nákladů řízení, tedy na částku 1 341 Kč, kterou je žalovaný v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.