Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 165/2021-60
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 38 583,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 705,03 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 466,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 041,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 705,03 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 705,03 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, dále částku 2 702,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 424,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 082,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 2 702,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 2 702,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 13 093 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 255,01 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 521,26 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 386,53 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 1 386,53 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, dále co do částky 7 083 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 563,50 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 436,96 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 502,26 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a co do úroku ve výši 28 % ročně z částky 3 502,26 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 386 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 705,03 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 466,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 041,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 705,03 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 705,03 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, dále částku 2 702,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 424,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 082,20 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 2 702,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 2 702,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 13 093 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 255,01 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 521,26 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 386,53 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a co do úroku ve výši 29 % ročně z částky 1 386,53 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, dále co do částky 7 083 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 563,50 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 436,96 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 502,26 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a co do úroku ve výši 28 % ročně z částky 3 502,26 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 386 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 5. 2021 a doplněnou podáním ze dne 14. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení:
- částky 28 798,03 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 721,17 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 562,35 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 091,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrokem 29 % ročně z částky 17 091,56 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení,
- částky 9 785,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 987,88 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 987,88 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 519,16 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 204,82 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrokem 28 % ročně z částky 6 204,82 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení,
- náhrady nákladů řízení.
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela
s žalovaným dne 22. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 16 491 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 592 Kč. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel, když dosud dluží na jistině částku 17 091,56 Kč a na poplatku částku 11 706,47 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok z jistiny ve výši 29 % ročně, který žalobkyně požaduje za období od 17. 5. 2018 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019.
3. Dále právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 24. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 8 807 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel, když dosud dluží na jistině částku 6 204,82 Kč a na poplatku částku 3 580,74 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok z jistiny ve výši 28 % ročně, který žalobkyně požaduje za období od 19. 1. 2018 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019.
4. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitel splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které byly ověřovány doklady od žalovaného. Tyto informace byly zaznamenány v Zákaznické kartě.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i předvolání k prvnímu jednání byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i předvolání za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., a to ke dni 19. 7. 2021. Žalovaný se k jednání nařízenému na den 4. 8. 2021 bez omluvy nedostavil, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.
6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
7. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně.
8. Ze zákaznické karty ze dne 22. 3. 2017 (č. l. 46 spisu) bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původního věřitele právnická osoba o poskytnutí zápůjčky ve výši 19 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že je svobodný, jeho dosažené vzdělání je učňovské, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnán jako zedník u právnická osoba anonymizováno – právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 14 800 Kč. Výdaje žalovaného činí měsíčně 3 000 Kč, interní splátky 1 256 Kč. Z poznámek v zákaznické kartě vyplývá, že předchozí věřitel měl k dispozici pracovní smlouvu a výplatní pásky za poslední 3 měsíce.
9. Ze zákaznické karty ze dne 24. 11. 2016 (č. l. 50 spisu) bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původního věřitele právnická osoba o poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že je svobodný, jeho dosažené vzdělání je učňovské, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnán jako operátor pro právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 14 800 Kč. Výdaje žalovaného činí měsíčně 3 000 Kč, neplatí žádné další splátky. Z poznámek v zákaznické kartě vyplývá, že předchozí věřitel měl k dispozici pracovní smlouvu a výplatní pásky za poslední 3 měsíce.
10. Shora uvedenými důkazy žalobkyně prokázala, že předchozí věřitelka zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když vycházela z údajů uvedených žalovaným ohledně jeho osobních a výdělkových poměrů, přičemž výše mzdy byla ověřena výplatními páskami za poslední tři měsíce před poskytnutím zápůjčky. Soud dospěl k závěru, že žalovaný, který byl svobodný, nebydlel samostatně, neměl vyživovací povinnost a byl zaměstnán a jeho čistý měsíční příjem činil 14 800 Kč, byl objektivně schopen splácet částku 2 360 Kč a následně ještě částku 1 256 Kč měsíčně. Nebyly zde tudíž objektivně dány důvody pochybovat o schopnosti žalovaného úvěr splácet.
11. Smlouvami o zápůjčce (č. l. 16 až 17 a 20 až 21 spisu) bylo prokázáno, že původní věřitel společnost právnická osoba a žalovaný podepsali ve dnech 24. 11. 2016 a 22. 6. 2017 smlouvy o zápůjčce, ve kterých se původní věřitel zavázal poskytnout a také poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu ve výši 10 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek 8 807 Kč (z toho 1 724 Kč činil úrok ve výši 28 % ročně, 1 250 Kč činil poplatek za zpracování a 5 833 Kč činil poplatek za komfortní a flexibilní splácení), to vše v 60 týdenních splátkách po 314 Kč (1. smlouva). Dále se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu ve výši 19 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek 16 491 Kč (z toho 3 398 Kč činil úrok ve výši 29 % ročně, 4 718 Kč činil poplatek za zpracování a 8 375 Kč činil poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení), to vše v 60 týdenních splátkách po 592 Kč (2. smlouva). První zápůjčka měla být splacena do 18. 1. 2018 a druhá zápůjčka měla být splacena do 16. 5. 2018. U první zápůjčky činila RPSN 237,41 % u druhé zápůjčky 232,05 %.
12. Původní věřitel postoupil obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 a postoupení pohledávky žalovanému oznámil dopisem ze dne 24. 6. 2019 (srov. smlouvu o postoupení pohledávek č. l. 24 až 28 spisu, seznam postupovaných pohledávek č. l. 29 až spisu, oznámení o postoupení pohledávky č. l. 31 spisu, podací lístek č. l. 32 spisu).
13. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 13. 3. 2021 (č. l. 33 až 35 spisu).
14. Ze statistiky České národní banky (č.l. 57 až 58 spisu) soud zjistil, že maximální úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v České republice činila v březnu a dubnu 2017, jakož i v listopadu a prosinci 2016 25 % ročně.
15. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
16. právnická osoba jako podnikatel (dále jen původní věřitelka) a žalovaný jako spotřebitel podepsali dvě smlouvy o zápůjčce, na základě kterých se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč dne 24. 11. 2016 a finanční prostředky ve výši 19 000 Kč dne 22. 6. 2017. Žalovaný se zavázal uhradit 1. zápůjčku ve výši 10 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 807 Kč v 60 týdenních splátkách. Žalovaný se zavázala uhradit 2. zápůjčku ve výši 19 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 16 491 Kč v 60 týdenních splátkách. Soud zjistil, že obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v uvedeném období činila maximálně 25 % ročně.
17. Před podpisem obou smluv o zápůjčce posuzovala původní věřitelka schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť zjistila výši jeho příjmů a výdajů s tím, že použitelný příjem žalovaného činil 11 800 Kč (ve druhém případě cca 10 000 Kč). S ohledem na to, že žalovaný byl svobodný a neměl žádnou vyživovací povinnost, má soud za to, že z této částky mohl být žalovaný schopen splácet splátku ve výši 2 360 Kč měsíčně (popř. 2 616 Kč měsíčně).
18. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
19. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (v případě 1. zápůjčky) a č. 257/ 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v případě 2. zápůjčky).
20. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
21. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. Podle § 2392 odst. 1 o. z.) při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
23. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
24. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
25. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
26. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:
27. Původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, jakož i podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Následně původní věřitelka a žalovaný uzavřeli 2 smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., které mají charakter úvěru spotřebitelského ve smyslu obou zákonů o spotřebitelském úvěru. V první smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout a rovněž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit náklady v celkové výši 8 807 Kč, což při délce splácení 60 týdnů představuje úrok ve výši cca 76,5 % ročně. Ostatně RPSN činila 237,41 %. Ve druhé smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout a rovněž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit náklady v celkové výši 16 491 Kč, což při délce splácení 60 týdnů představuje úrok ve výši cca 75,4 % ročně. Ostatně RPSN činila 232,05 %. Soud dospěl k závěru, že takto sjednaná úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., neboť několikanásobně převyšuje běžnou úrokovou sazbu, a tudíž je dle § 588 o. z. neplatná. Jedná se o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, který lze použít i za stávající právní úpravy, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ze statistiky ČNB vyplývá, že úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami v roce 2016 až 2017 činila maximálně 25 % ročně. Ve světle toho se jeví úrok ve výši 75%, popř. 76 % natolik nepřiměřený, že jej soud musí považovat za nemravný. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úrocích je dle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Soud proto přiznal žalobkyni pouze zbytek jistiny a sjednaný úrok ve výši 28 %, popř. 29 % ročně, zbývající poplatky (které však soud považuje za skrytý úrok), tedy poplatek za zpracování, jakož i poplatek za administrativní činnost, který v případě první zápůjčky činil 7 083 Kč a v případě druhé zápůjčky 13 093 Kč, zamítl.
28. S ohledem na shora uvedené soud přepočítal i kapitalizovaný úrok, který v případě první zápůjčky činí při úrokové sazbě 28 % ročně z dlužné částky 2 702,56 Kč za období od 19. 1. 2018 do 24. 6. 2019 částku 1 082,20 Kč (nikoliv částku 2 519,16 Kč), v případě druhé zápůjčky činí kapitalizovaný úrok při úrokové sazbě 29 % ročně z dlužné částky 15 705,03 Kč za období od 17. 5. 2018 do 24. 6. 2019 částku 5 041,09 Kč, nikoliv částku 5 562,35 Kč
29. V souladu se zákonem, a to konkrétně s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, je nárok žalobkyně na úrok z prodlení, a to v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení, když dlužnou částku neuhradil ve lhůtě stanovené ve smlouvách (tj. do 60 týdnů od podpisu smluv). Úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 2 705,56 Kč za období od 13. 7. 2017 do 24. 6. 2019 činí 424,38 Kč (ve zbytku byla žaloba zamítnuta). Úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 705,03 Kč za období od 13. 7. 2017 do 24. 6. 2019 činí 2 466,16 Kč (ve zbytku byla žaloba zamítnuta).
30. Úspěch žalobkyně a žalovaného v tomto sporu je zhruba stejný, a proto soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
31. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.
32. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1930 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení 38 583,59 Kč), dosud bylo na poplatku uhrazeno 1 544Kč, zbývá tedy doplatit 386 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.