Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 129/2021-42

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 29 250 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 190 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 060 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 166 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 796,24 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19 000 Kč od 30. 11. 2019 do 24. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 810 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 19 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 190 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 060 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 166 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 796,24 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19 000 Kč od 30. 11. 2019 do 24. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 810 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 19 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 29 250 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne datum a datum. Na základě těchto smluv byly žalované poskytnuty částky 8 000 Kč a 11 000 Kč, které si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smluv. Ve smlouvě ze dne datum se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 týdenních splátkách i částku 5 920 Kč (dále jen„ poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně dle článku 1.4 smlouvy, z administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a ve smlouvě ze dne datum se zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách i poplatek 8 140 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 540 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně dle článku 1.4 smlouvy, z administrativního poplatku ve výši 2 200 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovanou poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jejích příjmů a výdajů, výpis z insolvenčního rejstříku a dokumenty předložené žalovanou, a to pracovní smlouva, bankovní výpisy, výplatní pásky a potvrzení o příjmu. Žalovaná však svůj dluh řádně neuhradila, poslední splátku ze smlouvy ze dne datum zaplatila dne 24. 8. 2017, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 10. 7. 2018, a poslední splátku ze smlouvy ze dne datum zaplatila také dne 24. 8. 2017, přičemž celá částka měla být uhrazena dne 24. 9. 2018. S účinností ke dni 29. 11. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky z obou smluv za žalovanou v neuhrazené výši 12 770 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 8 000 Kč a poplatku ve výši 2 770 Kč, a ve výši 20 480 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 11 000 Kč a poplatku ve výši 9 480 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení obou pohledávek dopisem ze dne 29. 11. 2019. Po datu postoupení pohledávek žalovaná na svůj dluh již ničeho neuhradila. Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dluhu z uvedených smluv.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s tímto úvěrem poplatek ve výši 5 920 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 1 120 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že poskytnutou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že i tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s tímto úvěrem poplatek ve výši 8 140 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 1 540 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že i tuto poskytnutou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy.

4. Podle článku 1.4 obou smluv se smluvní strany dohodly, že zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy a v případě úhrady úvěru v 58 splátkách činí 23,72 % ročně. Podle článku 2.5 obou smluv se úhrady v podobě týdenních splátek započítávají nejprve na úrok, poté na poplatek, poté na náklady na doplňkové služby hotovostního inkasa splátek a životního pojištění anonymizována dvě slova, pokud si je žalovaná zvolila, a až následně na jistinu spotřebitelského úvěru. Podle článku 5.1 obou smluv má právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalované se zaplacením příslušné splátky právo požadovat úhradu nesplacené jistiny, zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty, účelně vynaložených nákladů na upomínání a soudních výloh. Podle článku 6.1 obou smluv smlouva zaniká uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, tedy včasným a řádným vypořádáním všech vzájemných závazků smluvních stran.

5. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum se podává, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem a že žalovaná uvedla, že její příjem činí 15 000 Kč, její běžné měsíční výdaje činí 9 900 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji činí 5 100 Kč. V části nazvané Dokumenty k ověření finanční situace žadatele právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti pracovní smlouva, bankovní výpisy a potvrzení o příjmu. Z karty zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum se podává, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem a že žalovaná uvedla, že její příjem činí 18 309 Kč, její běžné měsíční výdaje činí 13 360 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji činí 4 949 Kč. V části nazvané Dokumenty k ověření finanční situace žadatele právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnosti pracovní smlouva, bankovní výpisy a výplatní pásky.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazené pohledávky za žalovanou ze smluv číslo číslo. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení obou pohledávek na žalobkyni a požádala ji o uhrazení dlužných částek 12 770 Kč a 20 480 Kč do 10 dnů od doručení oznámení; toto oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 7. 2020 a z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 12. 8. 2020.

7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě jí poskytla částky 8 000 Kč a 11 000 Kč, přičemž obě tyto částky si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smluv. Žalovaná se zavázala dlužné částky vrátit ve splátkách spolu s poplatky ve výši 5 920 Kč a 8 140 Kč. Při uzavírání obou smluv ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalované, zjistila výši jejích příjmů, výdajů a disponibilních částek na základě jejího prohlášení a v kartách zákazníka zaškrtla, že k ověření majetkových poměrů žalované byly použity pracovní smlouva, bankovní výpisy, výplatní pásky a potvrzení o příjmu žalované. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky za žalovanou v dosud neuhrazené výši 12 770 Kč a 20 480 Kč na žalobkyni. Žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě dluhů před podáním žaloby.

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

9. Podle ustanovení , , (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ustanovení o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při těchto právních jednáních nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k , o spotřebitelském úvěru). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě při uzavírání obou smluv spokojila s pouhým tvrzením žalované. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, a to pracovní smlouva, bankovní výpisy, výplatní pásky a potvrzení o příjmu žalované, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet oba úvěry, a proto soud posoudil obě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatné podle ustanovení věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv.

11. Soud nepřihlížel k ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru týkající se uplatnění námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy spotřebitelem, tj. žalovanou. Ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 Soudní dvůr EU uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice č. 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Jelikož ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU a zdejší soud je tímto výkladem vázán, posoudil soud platnost uvedených smluv o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti bez uplatnění námitky neplatnosti ze strany žalované.

12. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované ze smlouvy uzavřené dne datum finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila částku 3 150 Kč, představující rozdíl mezi celkovou částkou, kterou měla žalovaná na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru uhradit (13 920 Kč), a žalobou uplatněným nárokem (10 770 Kč), a ze smlouvy uzavřené dne datum finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila částku 660 Kč, představující rozdíl mezi celkovou částkou, kterou měla žalovaná na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru uhradit (19 140 Kč), a žalobou uplatněným nárokem (18 480 Kč). Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že zbývající část poskytnutých jistin úvěrů bez souvisejících poplatků z obou smluv v celkové výši 15 190 Kč žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jsou neplatné a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalované k vrácení nesplacené části jistiny úvěru nadále trvá. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila obě pohledávky za žalovanou na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené je žalovaná povinna uhradit žalobkyni zbývající dluh na obou jistinách úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. částku 15 190 Kč. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalované k vrácení dlužné části jistin ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu již v oznámení o postoupení pohledávky odeslaném žalované dne 13. 12. 2019 se lhůtou splatnosti do 10 dnů od doručení tohoto oznámení, následně pak ještě předžalobní výzvou s datem plnění do 12. 8. 2020; žalovaná na tyto výzvy došlé do její dispoziční sféry nijak nereagovala a námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnila. Nelze tedy učinit jiný závěr, než že spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolala, tudíž žaloba o určení doby plnění podle ustanovení § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla potřebná a dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby (v podrobnostech viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ). Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od jejího doručení, přičemž toto oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019, žalované mohlo být doručeno nejdříve následující den, lhůta k plnění žalované uplynula dne 24. 12. 2019 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení ve výši podle z dlužné částky 15 190 Kč od 25. 12. 2019 do zaplacení. V souladu s ustanovením , , (dále jen „”) soud žalované uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

13. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, administrativních poplatků a poplatků za hotovostní inkaso splátek soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost obou smluv zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatků podle smluv o úvěru, protože z důvodu neplatnosti uvedených smluv nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí těchto poplatků. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z přisouzené jistiny ve výši 15 190 Kč od 30. 11. 2019 do 24. 12. 2019, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že výzva k plnění mohla být žalované doručena nejdříve dne 14. 12. 2019, lhůta k plnění jí uplynula dne 24. 12. 2019 a prodlení žalované započalo až dnem 25. 12. 2019 a nikoliv již 30. 11. 2019.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 47 567,88 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 17 616,23 Kč, tj. z 37 %. Žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 29 951,65 Kč, tj. z 63 %, a náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 26 %. Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.