Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
14 C 97/2021-41
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
jednak částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
a jednak částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá
jednak v části o zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem v částce částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum,
a jednak v části o zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem v částce částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni jednak částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a jednak částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá jednak v části o zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem v částce [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a jednak v části o zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem v částce [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně učinila žalobou podanou u soudu dne datum předmětem řízení dva peněžité nároky s příslušenstvím vůči žalované (první na zaplacení částky částka s příslušenstvím a druhý na zaplacení částky částka s příslušenstvím), a postoupené z původního věřitele žalované společnosti právnická osoba, IČO na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek z datum, uzavřené společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem).
Jde-li o první z těchto dvou nároků ve výši částka s příslušenstvím (dále tento žalobou vznesený nárok též jen jako„ N1“), pak šlo dle žalobních tvrzení o nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum uvedenou společností právnická osoba, IČO a žalovanou. Žalobkyní na něm v žalobě nárokovaná částka částka představovala dle obsahu žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce částka o dluh žalované na jistině úvěru (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny úvěru částka), v části rovné částce částka o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za službu hotovostního inkasa splátek (sjednaného původně v částce částka), a v části rovné částce částka o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za sjednané životní pojištění (sjednaného původně v částce částka). Vedle nárokované částky částka na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalované z titulu uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo z datum (dále tato smlouva o spotřebitelském úvěru již jen jako„ S1“) ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky částka jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětného úvěru (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného v S1 sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny úvěru – částky částka), dále přiznání částky částka jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalované s vrácením nesplacené jistiny úvěru v částce opět částka (kapitalizovaného při sazbě 8,5 % ročně za dobu od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,5 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny úvěru, tedy částky částka.
Jde-li o druhý z těchto dvou nároků ve výši částka s příslušenstvím (dále tento žalobou vznesený nárok též jen jako„ N2“), pak šlo o nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum žalovanou a společností právnická osoba, IČO. Žalobkyní na něm v žalobě nárokovaná částka částka představovala dle obsahu žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce částka o dluh žalované na jistině úvěru (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny úvěru částka) a v části rovné částce částka o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za službu hotovostního inkasa splátek (sjednaného původně v částce částka). Vedle nárokované částky částka na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalované z titulu uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo z datum (dále tato smlouva o spotřebitelském úvěru již jen jako„ S2“) ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky částka jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětného úvěru (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného v S2 sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny úvěru – částky částka), dále přiznání částky částka jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalované s vrácením nesplacené jistiny úvěru v částce opět částka (kapitalizovaného při sazbě 8,5 % ročně za dobu od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,5 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny úvěru, tedy částky částka.
Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v S1 i S2 sjednané spotřebitelské úvěry byly právním předchůdcem žalobkyně žalované poskytnuty až po řádném prověření úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně, a to vždy v den podpisu S1, resp. S2, a to v obou případech v hotovosti, a dále i tím že žalovaná se celkové dlužné částky zavázala právnímu předchůdci žalobkyně v rámci v S1 i S2 splatit, a to v obou případech v rámci v S1 a i S2 sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“, a v obou případech v 58ti týdenních splátkách (v S1 ve výši částka a v S2 ve výši částka). Žalobkyně konečně tvrdila, že sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ z S1 a i z S2 žalovaná řádně nesplácela (na splátky celkové dlužné částky z S1 dle ní uhradila celkem částka a na splátky celkové dlužné částky z S2 celkem částka). Proto žalobkyně podala žalobu v této věci.
2. Žalovaná se z ve věci nařízeného jednání omluvila, přičemž písemně se ve věci samé k žalobou uplatňovaným nárokům nevyjádřila (v rámci tel. omluvy pouze avizovala, že své stávající dluhy hodlá vyřešit v rámci institutů insolvenčního práva).
3. Soud pak věc projednal a rozhodl po provedeném dokazování u jednání konaného dne datum (a to bez účasti obou účastníků a za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř.). Přitom pak soud vyšel ze skutkových zjištění přijatých na podkladě dále označených provedených důkazů, když z jiného zdroje tato (při absenci jakýchkoliv mezi účastníky nesporných skutkových okolností věci) přijmout procesně korektně nešla.
4. Ve vztahu k N1 soud zjistil konkrétně z dále uvedených důkazů následující. Z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ (s v ní uvedeným číslo) ze dne datum soud zjistil, že žalovaná tuto uzavřela jejím podpisem s právnická osoba, IČO, a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdila, že na jejím podkladě převzal v hotovosti od uvedené společnosti částku částka, kterou se jí také uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Soud pak má za prokázané, že k tomuto předání hotovosti došlo (žalovaná to podpisem smlouvy potvrdila). Smluvní strany S1 v této sjednaly i smluvní závazek žalované částku částka uvedené společnosti vrátit, a to se sjednaným úrokem částka (za celou dobu trvání smlouvy, sjednané na dobu určitou, a to do datum, a vypočteného z dané doby a sjednané pevné úrokové sazby 23,72 % ročně – viz. čl. 1 S1, 1.3. S1, 2.6. S1, kdy na tom, že úrok se žalovaná zavázala platit z jistiny úvěru toliko za období do datum nemění ničeho ani čl. 6.1. S1, a to s ohledem na dále cit. 1812 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen jako„ o.z.“), administrativním poplatkem částka (určeným jako 20% z jistiny spotřebitelského úvěru), a úhradou za ve smlouvě zvolené a sjednané doplňkové služby: hotovostní inkaso splátek částka (určeno jako 40 % z jistiny úvěru) a pojištění Credit Life částka Celkem tedy splatit v rámci zároveň sjednaných splátek celkové dlužné částky (v celkové výši částka) a ve sjednaných 58 týdenních splátkách po částka, splatných počínaje dnem datum, tuto celkovou dlužnou částku a dle ujednání stran (a volby žalované) formou hotovostního inkasa splátek pracovníkem právního předchůdce žalobkyně a v místě bydliště žalované. Zda a popř. kolik bylo na nároky právního předchůdce žalobkyně z titulu S1 do současnosti uhrazeno, to soud nezjistil z žádného z provedených důkazů a nebylo to možno vzít za zjištěné ani na podkladě nesporných skutkových tvrzení účastníků řízení. Mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek z datum (a i ve spojení s částí její přílohy specifikující mezi postupovanými pohledávkami i pohledávku odpovídající N1, a i ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně, a i s oznámením o postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně žalované ze dne datum – a to včetně poštovního podacího lístku o jeho odeslání z datum) bylo naopak prokázáno, že N1 byl i se svým příslušenstvím postoupen právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni, a to právě smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěného spotřebitelského úvěru v částce částka žalované dne datum s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr sjednanými splátkami částka týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací, ze kterých bylo tehdy zřejmé, že žalovaná bude schopna tyto splátky splácet. To pak i přes to (nebo spíše právě proto), že za řízení bylo zjištěno následující. Z k důkazu rovněž provedené karty zákazníka z datum bylo zjištěno, že žalovaná mj. i za účelem prověření její úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce žalobkyně tomuto ke své osobě před uzavřením S1 podpisem této karty sdělila následující. Uvedla, že žije s partnerem v nájmu s náklady bydlení připadajícími na žalovanou částka (kdy k těmto tvrzením doložila dle téhož důkazu i nájemní smlouvu a předpis SIPO). Dále uvedla, že je zaměstnána u právnická osoba, IČO, na pracovní pozici dělníka v pracovním poměru na dobu neurčitou, a to od ledna 2017. K tomu dle uvedené karty doložila právnímu předchůdci žalobkyně pracovní smlouvu, výplatní pásky a výpis z účtu. Dále v rámci karty zákazníka žalovaná jejím podpisem právnímu předchůdci žalobkyně sdělila, že má celkové čisté příjmy z daného zaměstnání částka měsíčně, a že má další závazky ve výši částka měsíčně z titulu jiných obdobných smluv a další běžné výdaje na živobytí částka měsíčně (celkem tedy příjmy částka měsíčně čistého a výdaje částka měsíčně). Žalovaná pak v rámci dané karty zákazníka rovněž prohlásila, že proti ní nejsou vedeny žádné exekuce. Za účelem zjištění skutkového stavu (údajů, ze kterých vycházel právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované) a v souladu s § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. pak soud dále vyžádal od společnosti s IČO důkazy ve formě pracovní smlouvy žalované z datum a výplatních pásek žalované u této společnosti v rozhodné době, a zjistil z nich následující. Žalovaná byla od datum skutečně zaměstnána u dané společnosti jako dělník na dobu neurčitou, přičemž výše smluvené mzdy žalované se z dané smlouvy nepodávala. Z výplatních pásek žalované za období od ledna 2017 do března 2017 soud nicméně zjistil, že žalované bylo daným zaměstnavatelem vypláceno na čisté mzdě průměrně částka měsíčně. Že by žalovaná měla v rozhodné době jiný relevantní příjem, to se z doložených důkazů již nepodávalo, a„ pátrat“ ex offo po výpisech ze soudu neznámého účtu žalované u neznámého peněžního ústavu (kdy takový měl mít k dispozici právní předchůdce žalobkyně dle karty zákazníka) již překračovalo možnosti zjišťování skutkového stavu soudem ve smyslu § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. K vrácení i nesplacené části spotřebitelského úvěru z titulu S1 byla žalovaná vyzvána již v oznámení o postoupení pohledávky z datum provedeného vůči žalované právním předchůdcem žalobkyně, a to do 10 dní od jeho doručení žalované. K jeho doručení žalované došlo (při jeho prokázaném odeslání žalované dne datum) dle soudu nejpozději datum, a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta k úhradě dluhu i z S1 (včetně jeho jistiny na poskytnutém spotřebitelském úvěru) proto plynula do datum.
5. Ve vztahu k N2 soud zjistil konkrétně z dále uvedených důkazů následující. Z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ (s v ní uvedeným číslo) ze dne datum soud zjistil, že žalovaná tuto uzavřela jejím podpisem s právnická osoba, IČO, a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdila, že na jejím podkladě převzala v hotovosti od uvedené společnosti částku částka, kterou se jí také uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Smluvní strany této smlouvy v ní sjednaly i smluvní závazek žalované tuto částku uvedené společnosti vrátit (čl. 1 a 2.3. S1), a to se sjednaným úrokem částka (za celou dobu trvání smlouvy, sjednané na dobu určitou, a to do datum, a vypočteného z dané doby a sjednané pevné úrokové sazby 23,72 % ročně – viz. čl. 1 S1, 1.3. S1, 2.6. S1, kdy na tom, že úrok se žalovaná zavázala platit z jistiny úvěru toliko za období do datum nemění ničeho ani čl. 6.1. S1, a to s ohledem na dále cit. 1812 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen jako„ o.z.“), administrativním poplatkem částka (určeným jako 20% z jistiny spotřebitelského úvěru), a úhradou za ve smlouvě zvolené a sjednané doplňkové služby: hotovostní inkaso splátek částka (určeno jako 40 % z jistiny úvěru). Celkem tedy splatit v rámci zároveň sjednaných splátek celkové dlužné částky (v celkové výši částka) a ve sjednaných 58 týdenních splátkách po částka, splatných počínaje dnem datum, tuto celkovou dlužnou částku a dle ujednání stran (a volby žalované) formou hotovostního inkasa splátek pracovníkem právního předchůdce žalobkyně a v místě bydliště žalované. Zda a popř. kolik bylo na nároky právního předchůdce žalobkyně z titulu S2 do současnosti uhrazeno, to soud nezjistil z žádného z provedených důkazů a nebylo to možno vzít za zjištěné ani na podkladě nesporných skutkových tvrzení účastníků řízení. Mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek z datum (a i ve spojení s částí její přílohy specifikující mezi postupovanými pohledávkami i pohledávku odpovídající N2, a i ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně, a i s oznámením o postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně žalovanému ze dne datum – a to včetně poštovního podacího lístku o jeho odeslání z datum) bylo naopak prokázáno, že i N2 byl i se svým příslušenstvím postoupen právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni, a to právě smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěného spotřebitelského úvěru v částce částka žalované dne datum s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr sjednanými splátkami částka týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací, ze kterých bylo tehdy zřejmé, že žalovaná bude schopna tyto splátky splácet. To pak i přes to (nebo spíše právě proto), že za řízení bylo zjištěno následující. Z k důkazu rovněž provedené karty zákazníka z datum bylo zjištěno, že žalovaná mj. i za účelem prověření její úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce žalobkyně tomuto ke své osobě před uzavřením S1 podpisem této karty sdělila následující. Uvedla, že žije s partnerem v nájmu s náklady bydlení připadajícími na žalovanou částka (kdy k těmto tvrzením doložila dle téhož důkazu i nájemní smlouvu). Dále uvedla, že je zaměstnána u právnická osoba, IČO, na pracovní pozici dělníka v pracovním poměru na dobu neurčitou, a to od ledna 2017. K tomu dle uvedené karty doložila právnímu předchůdci žalobkyně pracovní smlouvu, výpis z účtu a její zaměstnání zde mělo být telefonicky ověřeno. Dále v rámci karty zákazníka žalovaná jejím podpisem právnímu předchůdci žalobkyně sdělila, že má celkové čisté příjmy z daného zaměstnání částka měsíčně, a že má další závazky ve výši částka měsíčně z titulu jiných obdobných smluv a další běžné výdaje na živobytí částka měsíčně (celkem tedy příjmy částka měsíčně čistého a výdaje částka měsíčně). Žalovaná pak v rámci dané karty zákazníka rovněž prohlásila, že proti ní nejsou vedeny žádné exekuce. Za účelem zjištění skutkového stavu (údajů, ze kterých vycházel právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované) a v souladu s § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. pak soud dále vyžádal od společnosti s IČO důkazy ve formě pracovní smlouvy žalované z datum a výplatních pásek žalované u této společnosti v rozhodné době, a zjistil z nich následující. Žalovaná byla od datum skutečně zaměstnána u dané společnosti jako dělník na dobu neurčitou, přičemž výše smluvené mzdy žalované se z dané smlouvy nepodávala. Z výplatní pásky žalované za leden 2017 soud nicméně zjistil, že žalované bylo daným zaměstnavatelem vyplaceno na čisté mzdě za leden 2017 toliko částka měsíčně. Že by žalovaná měla v rozhodné době (nebo před získáním daného zaměstnání) jiný relevantní příjem (podávající se třeba i z doložených bankovních výpisů), to se z doložených důkazů již nepodávalo, a„ pátrat“ ex offo po výpisech ze soudu neznámého účtu žalované u neznámého peněžního ústavu (kdy takový měl mít k dispozici právní předchůdce žalobkyně dle karty zákazníka) již překračovalo možnosti zjišťování skutkového stavu soudem ve smyslu § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. K vrácení i nesplacené části spotřebitelského úvěru z titulu S2 byla žalovaná vyzvána již v oznámení o postoupení pohledávky z datum provedeného vůči žalované právním předchůdcem žalobkyně, a to do 10 dní od jeho doručení žalované. K jeho doručení žalované došlo (při jeho prokázaném odeslání žalované dne datum) dle soudu nejpozději datum, a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta k úhradě dluhu i z S1 (včetně jeho jistiny na poskytnutém spotřebitelském úvěru) proto plynula do datum.
6. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Soud nejprve uzavřel, že žalobou uplatněné nároky (v rozsahu, v nichž byla žaloba nakonec posouzena jako důvodná), byly na žalobkyni platně postoupeny zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek z datum, a to z právního předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO.
19. Soud dále hodnotil, zda lze uzavřít na to, že zjištěné S1 a S2 (svojí povahou a dle jejich zjištěného obsahu smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o.z.) byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (jako spotřebitelem) platně, a to i s ohledem na jejich povahu jako spotřebitelských úvěrů ve smyslu z.č. 257/2016 Sb. ve znění platném a účinném ke dni uzavření té které z nich. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i ke stále aplikovatelným závěrům prezentovaným v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (a to neboť dle právního názoru nalézacího soudu je v § 87 odst. 1 věta první z.č. 257/2016 Sb. zakotvený následek v podobě neplatnosti právního jednání vnímat a vyložit jako neplatnost absolutní dle § 588 o.z.), a uzavřel, že závěr o platném uzavření S1 a S2 jako smluv o spotřebitelském úvěru přijmout nelze. To pak pro neunesení břemene důkazního, resp. ještě primárněji pro neunesení břemene tvrzení, na straně žalobkyně. Konkrétně pak o těch ve věci rozhodujících skutečnostech, z jakých konkrétních údajů a ověřených prostřednictvím jakých konkrétních zdrojů (a s jakými z nich se podávajícími zjištěními zejména výdajové a i o příjmové stránce rozpočtu žalované) právní předchůdce žalobkyně vycházel při ověření úvěruschopnosti žalované ve vztahu k jejím uvažovaným závazkům z titulu S1, resp. z titulu S2. To pak v případě S1 a i S2 zejména s ohledem na to, že ze zjištěných skutečností se vůbec nepodává, na základě jakých skutečností právní předchůdce žalobkyně uvěřil žalovanou deklarovaným příjmům žalované z jejího krátce před tím získaného zaměstnání převyšujících svojí deklarovanou výší toliko nepatrně žalovanou zároveň deklarované pravidelné nezbytné měsíční výdaje (spolu s měsíčními výdaji žalované na jiné její závazky z obdobných typů smluv – nadto opět právním předchůdcem žalobkyně v neznámo jak ověřené výši). U závazků z S1 pak uvedené závěry soudu potvrzuje zjištění o zcela jiné (nižší výši) příjmů žalované z daného zaměstnání (ve výši dokonce nižší, než žalovanou deklarované měsíční výdaje žalované) a u závazků z S2 zjištění o absenci ujednání o výše sjednané mzdy žalované u jejího zaměstnavatele ve spojení s opět nižší výplatou žalované za leden 2017, kteréžto měl právní předchůdce žalobkyně dle obsahu zákaznické karty z datum již k dispozici.
20. Jednal-li soud ve věci bez účasti žalobkyně za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř., znemožnila tím žalobkyně soudu jí stran této/těchto rozhodných skutečností poskytnout u nařízeného jednání poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. K danému závěru o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního na straně žalobkyně nutno dodat, že žalobkyně v obecné rovině tvrdila, že k procesu (řádného a odborného) prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany jejího právního předchůdce došlo (a tvrdila dílem i část relevantních údajů zejména o příjmech žalovaného, na podkladě které na to mohlo být usuzováno), avšak pominula při tvrzení o průběhu tohoto procesu (byť možná i s ohledem na absenci poznatků přijatých soudem z jím dle § 120 odst. 1 věta první o.s.ř. vyžádaných důkazů podávajících se z obsahu spisu) v průběhu dokazování najevo vyšlé zjištěné skutečnosti (jak jsou popsány v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozsudku), a které při absenci případných dalších zjištění o poměrech žalované (a absenci důkazů o nich) k datum, resp. k datum znamenaly nutnost za daného stavu řízení (a dokazování) nutnost přijetí právě závěru o závažných pochybách o úvěruschopnosti žalované k závazkům z obou předmětných smluv o spotřebitelském úvěru. Za situace, kdy je totiž poskytovateli spotřebitelského úvěru z jemu spotřebitelem (žadatelem o spotřebitelský úvěr) nutně zřejmé (resp. mu to musí být zřejmé), že údaje deklarované spotřebitelem k jeho příjmové nebo výdajové stránce tento spotřebitel zkresluje nebo v zásadním rozsahu nedokládá (ať úmyslně nebo i neúmyslně), musí pro splnění požadavků kladených na něho §§ 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb. zajistit pro učinění závěru o úvěruschopnosti daného spotřebitele další dostatečné a právě tomuto případu přiměřené informace, a to ať již od spotřebitele samého nebo i z jiných zdrojů. V daném případě to znamenalo přinejmenším prokázat, že se dostatečné pravidelné příjmy žalované pro splácení jejích výdajů a i závazků z daných dvou nových smluv o úvěru podávají z jiného zdroje příjmů žalované (v zákaznických kartách ale nespecifikovaného), a tyto tedy tvrdit a prokázat (pokud byly takové v rámci průběhu ověřování úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně zjištěny...). K tomu ale nedošlo a soud proto uzavřel, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní o všech těch ve věci rozhodujících skutečnostech, které by byly způsobilé vést k závěru o tom, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně před uzavřením S1 a S2 došlo, neunesla.
21. Za tohoto stavu tedy soud zároveň uzavřel, že nelze přijmout závěr o tom, že by právní předchůdce žalobkyně splnil své povinnosti plynoucí pro něj z § 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb. splnil, což vede na základě § 87 odst. 1 téhož zákona ve spojení s § 588 o.z. k závěru o absolutní neplatnosti S1 a i S2., resp. k závěru o nemožnosti posouzení obou těchto smluv jako platně uzavřených.
22. Byť pak soud S1 a ani S2 nemohl z podaných důvodů posoudit jako platné, z čehož rezultuje nedůvodnost žaloby stran nárokovaného smluvního příslušenství N1 a i N2 (veškerých nárokovaných smluvních úroků a i nedoplatků na všech nárokovaných poplatcích, a i nárokovaného úroku z prodlení odvozeného ode dne smluvní splatnosti závazků z S1 a i S2), pak prokázanou skutečností rovněž zůstává, že žalovaná od právního předchůdce žalobkyně a na základě S1 a i S2 obdržela hotovost ve výši částka (z titulu S1) a částka (z titulu S2), a dále i ta, že k vrácení částí z nich byla žalovaná rovněž právním předchůdcem žalobkyně vyzvána (jde-li o jistinu částka, pak co do částky částka a jde-li o jistinu částka, pak co do částky částka). To pak konkrétně v oznámení o postoupení pohledávky a ve lhůtě do datum.
23. Soud se pak s ohledem na ustalující se judikaturu soudů vyšších stupňů dále tímto rozhodnutím (a pro futuro) odchyluje (a bude odchylovat) od jím doposud zastávaného právního názoru (opřeného o dikci § 2993 o.z. a důvodovou zprávu k němu), a podle kterého zásadně nelze bez námitky protiplnění jedné ze stran absolutně neplatné smlouvy se vzájemnými závazky stran téhož druhu (tedy typicky se vzájemnými závazky peněžitého charakteru jedné smluvní strany vůči druhé smluvní straně a naopak) vypořádat mezi těmito (v řízení o žalobě toliko jedné ze stran takové smlouvy o peněžité plnění z ní) si již oběma stranami dané smlouvy navzájem poskytnutá peněžitá plnění (realizovaná plnění téhož druhu). Opačný (a soudem nově zastávaný výklad) dané ustanovení rovněž připouští s tím, že jde o toliko„ kvantifikaci“ bezdůvodného obohacení jedné ze stran (strany žalující) a nikoliv o vypořádání bezdůvodného obohacení v pravém slova smyslu a přicházející do úvahy na podkladě § 2993 o.z. u vzájemných plnění stran smluv s plněními nestejnorodého charakteru.
24. V poměrech dané věci to pak znamenalo, že pokud by byla zjištěna jakákoliv peněžitá plnění žalované na„ neplatné“ závazky z té které smlouvy o úvěru, jejichž neplatnost soud výše dovodil, bylo by tyto na místě započíst/vypořádat oproti nárokům na vydání bezdůvodného obohacení žalované na úkor věřitele z daných úvěrových a absolutně neplatných smluv. Jak ale již výše vyloženo, procesně korektním způsobem nebylo přijato žádné skutkové zjištění o takovém plnění (nebo o jeho výši) ze strany žalované ve prospěch právního předchůdce žalobkyně nebo žalobkyně samotné a soud proto žalobě žalobkyně vyhověl s oporou v § 2991 a násl. o.z. o každé z daných smluv o úvěru stran žalobou nárokovaných jistin (v žalobkyní požadované výši), když tyto představují na straně žalované bezdůvodné obohacení, které je povinna vydat tomu, na úkor koho se obohatila, resp. žalobkyni, která tuto pohledávku (tyto pohledávky) nabyla od svého právního předchůdce zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek. Proto bylo žalobě vyhověno stran částek specifikovaných ve výroku č. I tohoto rozsudku a s příslušenstvím specifikovaným tamtéž a jdoucím až od splatnosti daných nároků založené výzvou k plnění a v ní stanovené lhůtě (§ 1958 odst. 2 o.z. ve spojení s §§ 1968 a 1970 o.z.).
25. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu podle § 142 odst. 2 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného
vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v
obec ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat
jejich splnění exekučním návrhem.