Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
107 C 25/2021-62
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Coufalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 49 189,17 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 234,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 39 333,93 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 6 954,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 824,26 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 392,42 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 470 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 234,46 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 39 333,93 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 6 954,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 824,26 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 392,42 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 470 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 2. 2021 se žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 189,17 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru Expres půjčka číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 43 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v měsíčních splátkách po 949,40 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od něj při osobním pohovoru a nahlédnutím do databází, přičemž shledala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně jej proto ke dni 23. 3. 2020 zesplatnila. Žalovaná částka se skládala z jistiny úvěru ve výši 41 726,35 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 2 824, 267 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny ke dni předání zástupci žalobkyně, tj. ke dni 26. 1. 2021, ve výši 2 900,53 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužného úroku ke dni 26. 1. 2021 ve výši 238,03 Kč a poplatků ve výši 1 500 Kč (2x poplatek za upomínku ve výši 600 Kč a poplatek za zesplatnění úvěru). Naposledy byl žalovaný upomínán k úhradě dluhu předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předanou k poštovní přepravě dne 1. 2. 2021.
2. V doplnění žaloby ze dne 4. 6. 2021 žalobkyně uvedla, že dle čl. 30 Všeobecných produktových podmínek se žalovaný zavázal, že zajistí, aby žalobkyně měla po celou dobu trvání smluvního vztahu úplné, přesné a pravdivé údaje týkající se schopnosti žalovaného splácet řádně a včas pohledávky žalobkyně. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nahlédla do databází BRKI, NRKI a insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR a dalších a zohlednila údaje o životním a existenčním minimu. Žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti klienta o Expres půjčku ze dne 12. 4. 2017, kde uvedl, že je v zaměstnaneckém poměru s příjmem 15 748 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč. Příjem žalovaného žalobkyně porovnala s výdaji odhadnutými na základě historických dat z Českého statistického úřadu. Z interních zdrojů dále zjistila, že vůči žalobkyni má závazky ve výši 7 494,70 Kč a nemá závazky vůči třetím osobám. Po provedeném individuálním hodnocení, žádosti žalovaného o úvěr vyhověla.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na 9. 7. 2021 se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “).
4. Ze smlouvy o úvěru Expres půjčka a formuláře pro standardní informace soud zjistil, že dne 29. 7. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalobci peněžitou částku 43 000 Kč převodem na bankovní účet ve smlouvě uvedený a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžité prostředky vrátit spolu s úrokem 16,70 % ročně, tedy celkem částku 67 771,39 Kč v 71 měsíčních splátkách po 949,40 Kč a poslední splátkou ve výši 363,99 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal příjmení kódem ve svém internetovém bankovnictví.
5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že dne 29. 7. 2019 mu byla připsána příchozí platba ve výši 43 000 Kč označená jako„ Čerpání úvěru číslo“. Z výpisu z účtu dále vyplývá, že žalovaný má ke dni 31. 7. 2019 u žalobkyně vedeny další 3 úvěry v částkách 3 041,90 Kč s 1 zbývající splátkou, 149 209,58 Kč s 95 zbývajícími splátkami a 75 000 Kč se 72 zbývajícími splátkami. Jedinými příchozími platbami v daném měsíci jsou úvěry ve výši 75 000 Kč a žalovaný úvěr ve výši 43 000 Kč, přičemž konečný zůstatek na účtu je 196,25 Kč.
6. Z výpisu z úvěrového účtu a platební historie soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 3 666,07 Kč.
7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný soud zjistil, že žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnila úvěr žalovaného ke dni 23. 3. 2020 s celkovou dlužnou částkou 46 126,97 Kč a lhůtou k uhrazení nejpozději do 8. 4. 2020. Oznámení žalobkyně zaslala žalovanému dne 26. 3. 2020.
8. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů od odeslání této upomínky. Upomínku žalobkyně odeslala žalovanému dne 1. 2. 2021.
9. Z žádosti o Expres půjčku soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost, jeho ostatní nezbytné měsíční výdaje jsou 0 Kč a je zaměstnán na dobu neurčitou ve společnosti právnická osoba jako dělník/řemeslník s čistým měsíčním příjmem ve výši 15 748 Kč a celkovým příjmem domácnosti ve výši 30 000 Kč.
10. Mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 43 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit formou 72 měsíčních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byla žalobkyně povinna postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že se žalovaný dle všeobecných produktových podmínek zavázal po celou dobu trvání smluvního vztahu poskytovat žalobkyni úplné, přesné a pravdivé údaje týkající se jeho schopnosti splácet pohledávky žalobkyně řádně a včas. Budoucímu věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení budoucího klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Soudu byla předložena žádost žalovaného o úvěr, avšak nikoliv listin y prokazující zejména tvrzené příjmy žalovaného. Žalobkyně si neověřila v žádosti tvrzený příjem žalovaného a nijak nezkoumala ani výdajovou stránku jeho majetkových poměrů. Jedinými příchozími platbami na přiloženém výpisu z běžného účtu žalovaného v daném měsíci jsou úvěry ve výši 75 000 Kč a 43 000 Kč, přičemž konečný zůstatek na účtu je 196,25 Kč. Žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o jinou Expres půjčku ze dne 12. 4. 2017, přičemž úvěrová smlouva, z níž pochází žalovaná pohledávka, byla uzavřena až 29. 7. 2019. K doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k jejich prokázání byla žalobkyně vyzvána usnesením soudu ze dne 1. 6. 2021. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného a v důsledku toho je shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 43 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Žalovaný však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnil, a to částku ve výši 3 666,07 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 42 234,46 Kč. Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 39 333,93 Kč, a to ode dne 9. 4. 2020, kdy se žalovaný ocitl v prodlení na základě oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 3. 2020, odeslané dne 26. 3. 2020, které lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 8. 4. 2020, proto se žalovaný ocitl v prodlení dne 9. 4. 2020. Soud zákonný úrok z prodlení za dobu od 9. 4. 2020 do předání zástupci k zastupování, tedy do 26. 1. 2021 kapitalizoval a přiznal jej v částce požadované žalobkyní v žalobě, tedy ve výši 2 900,53 Kč. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
11. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zavázal soud žalovaného, aby zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 72 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 14 % uplatněného nároku (zamítnutí žaloby o 6 954,71 Kč) a úspěšná v rozsahu 86 % (vyhovění žaloby v částce 42 234,46 Kč). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 8 986 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 968 Kč, odměny za tři úkony právní služby po 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis formulářové žaloby, odměny za jeden úkon právní služby za 3 100 Kč podle § 7 bodu 5 a. t., paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a jeden úkon právní služby po 300 Kč dle § 13 a. t. a náhrady 21 % DPH ve výši 1 218 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je jejím plátcem. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 6 470 Kč k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.