Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 73/2020-85
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 58 372 Kč s příslušenstvím a 8 401,96 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 58 372 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 58 372 Kč od 23. 1. 2020 do zaplacení, částku ve výši 8 401,96 Kč, úrok ve výši 35 % p. a. z částky 48 038,78 Kč od 23. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 132 984 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku ve výši 26 156,99Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 58 372 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 58 372 Kč od 23. 1. 2020 do zaplacení, částku ve výši 8 401,96 Kč, úrok ve výši 35 % p. a. z částky 48 038,78 Kč od 23. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 132 984 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku ve výši 26 156,99Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku 66 773,96 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru číslo. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne datum, na základě smlouvy byly žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 25. 7. 2019. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 104,84 % p.a. splácet ve 30 měsíčních splátkách po 3 694 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru, které bylo žalovanému zasláno na dodejku. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného hradit úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti SOLUS a NRK (nebankovní registr klientských informací) umožňujících zjištění dostatečnosti volných zdrojů ke splácení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a do data zesplatnění celého úvěru uhradil tři splátky po 3 694 Kč. Došlo proto k zesplatnění úvěru (čl. 6 smlouvy) k datu 21. 1. 2020. Před zesplatněním byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky s poskytnutím lhůty 30 dnů. Podle bodu 6.4. smlouvy pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 56 774,48 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Nová jistina úvěru 56 774,48 Kč sestává ze zbývající dlužné původní jistiny ve výši 48 038,78Kč a dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 8 735,70 Kč. Žalobkyni v důsledku prodlení vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle uzavřené smlouvy v celkové částce 998 Kč za prodlení žalovaného v délce 30 dnů se zaplacením splátek č. 4, 5 (čl. 6 smlouvy), tj. smluvní pokuta ve výši 499Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 600Kč tj. náhrady nákladů ve výši 200Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, a to u splátek č. 3, 4, 5, (3 x 200Kč). Dle bodu 6.5. smlouvy uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 56 774,48 Kč (nová jistina úvěru) za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje dnem 23. 1. 2020 k datu vyhotovení žaloby (datum) ve výši 8 401,96 Kč. Žalobkyně požadovala uhrazení částky 58 372Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 23. 1. 2020 do zaplacení, úrok za poskytnutí úvěru ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši 48 038,78 Kč ode dne 23. 1. 2019 do zaplacení maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 132 984Kč v nominální roční úrokové sazbě 73,89 % p.a., smluvní pokutu ve výši 8 401,96 Kč.
2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět, a to co do úroku ve výši 38,89 % p.a. z částky 48 038,78 Kč od 23. 1. 2020 do zaplacení. Soud v tomto rozsahu řízení zastavil Usnesením ze dne 21.1.2021 č.j. 7 C 73/2020 -64 a nadále tak je předmětem řízení pohledávka žalobkyně ve výši 58 372 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 23. 1. 2020 do zaplacení, částka 8 401,96 Kč a úrok ve výši 35% p. a. z částky 48 038,78 Kč od 23. 1. 2020 do zaplacení maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 132 984Kč.
3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání soudu dne datum se nedostavil, ani nepožádal včas z důležitého důvodu o odročení, ač byl k jednání řádně předvolán. Soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:
Účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru číslo dle které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč (důkaz předsmluvní formulář ze dne datum, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. návrhu číslo podepsaný dne datum žalovaným a dne datum žalobkyní, oznámení ze dne anonymizováno rok o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo dodejka, splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum, prohlášení klientů/informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne datum). Žalovaný se zavázal celkovou částku 110 820Kč t.j. jistina ve výši 50 000Kč a sjednané úroky za poskytnutí úvěru ve výši 104,84% ročně limitované do částky 132 984Kč (část B odst. 2 návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru) uhradit v 30 měsíčních splátkách po 3 694Kč. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 104,84 % p.a. jako pevná úroková sazba po celou dobu splácení úvěru (důkaz část A návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, odstavec 3). V době uzavření smlouvy byl zaměstnán, měl příjem ve výši 27 000 Kč, byl ženatý, v domácnosti žalovaného bylo uvedeno jedno dítě. Výdaje ve výši 12 897 Kč tvořily výdaje na bydlení 2 000 Kč nájemné/inkaso, životní minimum pro klienta bylo ve výši 3 410 Kč, uváděná splátka právnická osoba činila 5 487 Kč (důkaz listin listina Hodnocení klienta, karta klienta). Údaje o příjmu žalovaného byly ověřeny z pracovní smlouvy ze dne datum, výplatních pásek, potvrzení o provedení transakce, potvrzení zaměstnavatele. Dle těchto dokladů měl žalovaný sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou od datum, jeho čistý příjem poukázaný na účet za měsíc květen 2019 činil 30 894Kč , za měsíc červen 2019 činil 25 555Kč, v červenci 2019 byla zaměstnavatelem na účet zaslaná částka 26 856Kč, zaměstnavatelem byl kladně hodnocen. Ve výpisu záznamů z registru příjmení z 19. 7. 2019 nebyly u žalovaného uváděny žádné údaje o dluzích, ve výpise z nebankovních registrů bylo uvedeno skóre žalovaného 544, což spadá do kategorie III, což znamená nízké riziko, nejlepší segment klientů. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla připsána na účet žalovaného částka 50 000Kč. Žalovaný uhradil celkem 11 082 Kč, jedná se o tři částky ve výši 3 694 Kč ze dne 15. 8. 2019, 16. 9. 2019 a 13. 11. 2019. Žalovanému byly adresovány výzvy k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru (důkaz výzva k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 18. 12. 2019, 17. 1. 2020). Oznámením ze dne 21. 1. 2020 byl informován o zesplatnění úvěru a vyzván k zaplacení dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků, smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného. K zaplacení dlužné částky byl vyzván předžalobní výzvou právní zástupkyně ze dne 13. 5. 2020, dne 14. 5. 2020 předané dle podacího archu k poštovní přepravě. Ze zpráv České spořitelny a.s. ze dne 19. 9. 2018 a Equa bank a.s. ze dne 28. 8. 2018 týkající se obvyklé výše úroků vyplývá, že Equa bank a.s. ve své zprávě uvedla, že obvyklé úročení u jí poskytovaných spotřebitelských úvěrů se pohybovalo mezi 15 až 35 % Česká spořitelna a.s. pak uvedla, že v lednu 2013 poskytovala hotovostní neúčelový úvěr o výši 35 000 Kč na dobu splatnosti 48 měsíců s průměrnou sazbou 18,9 %. Ze zprávy anonymizována dvě slova bylo zjištěno, že majitelem účtu, na který byla dne 25. 7. 2019 připsaná částka ve výši 50 000 Kč, je žalovaný.
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
7. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 50 000 Kč na účet a žalovaný se zavázal uhradit vypůjčenou jistinu, úroky a případné další náklady související s úvěrem v celkové částce 110 820Kč v 30 měsíčních splátkách ve výši 3 694Kč vždy k 17. dni každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen.
9. V posuzovaném případě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
10. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Je třeba zvážit spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Na základě listinných důkazů bylo prokázáno, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů z doložených výplatnic (z nichž byla zjištěna průměrná měsíční čistá mzda za tři měsíce 27 768 Kč, pracovní smlouvy, dle které měl žalovaný sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou, potvrzení o provedení transakce. Na straně výdajů žalovaný deklaroval měsíční výdaje v celkové částce 12 897 Kč, když potvrdil životní minimum, náklady na bydlení, výdaje na dítě v domácnosti, splátku společnosti právnická osoba Na základě výpisu z nebankovního rejstříku klientských informací byl žalovaný vyhodnocen jako klient s nízkým rizikem, nejlepší segment klientů (skóre 544). S přihlédnutím k měsíční splátce 3 694Kč, informacím od žalovaného podložené uvedenými doklady lze považovat úsudek poskytovatele úvěru o schopnosti žalovaného tento splácet za přiléhavý a prokázaný.
11. S ohledem na uvedené lze mít za to, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, doložených předloženými doklady, jakož i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a dospěla k závěru o jeho schopnosti úvěr splácet, což rovněž odpovídá doloženým tehdejším poměrům žalovaného. Listin y, z nichž žalobkyně vycházela, měla k dispozici při uzavření smlouvy o úvěru, přičemž jejich poskytnutí potvrdil svým podpisem žalovaný a byly rovněž předloženy k důkazům v projednávané věci. Za přiměřenou lze považovat žalobkyní požadovanou výši úroků 35 % p. a. z částky 48 038,78 Kč, když tuto nelze mít za podstatně převyšující obvyklou úrokovou míru. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , dle kterého je v rozporu s dobrými mravy zpravidla sjednaná výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V projednávané věci žalobkyně požaduje úrok ve výši 35% p.a. tedy v nižší výši než úrok obsažený ve smlouvě. Požadovaný úrok nepřesahuje podstatně úrokovou míru obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami (dle zprávy Equa bank a.s. se obvyklé úročení u jí poskytovaných spotřebitelských úvěrů se v roce 2013 pohybovalo mezi 15 až 35 %, Česká spořitelna a.s. poskytovala hotovostní neúčelový úvěr o výši 35 000 Kč na dobu splatnosti 48 měsíců s průměrnou sazbou 18,9 %). Ve smlouvě sjednaná povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného a smluvní pokutu vychází z ustanovení § 122 odst. 1 . písm a), c), odst. 2 věta prvá z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dle kterého věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, c) smluvní pokutu (odst. 1). Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy (odst. 2). Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a požadovala náhradu nákladů řízení, soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 26 156,99 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 339 Kč, podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna za zastupování advokátem za čtyři úkony právní služby 15 120Kč po 3 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, účast u jednání soudu dne datum), čtyři režijní paušály po 300 Kč, cestovné osobním automobilem k jednání soudu 1 737,54Kč (obec – obec a zpět, celkem 312km, vyhlášková cena paliva 27,20Kč, náhradní koeficient 4,40Kč), náhrada za promeškaný čas na cestě 800Kč (8x100Kč za každou započatou půlhodinu) a 21 % DPH ve výši 3 960,15Kč Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. .
13. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě l5 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí, exekuci.