Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 54/2021-23
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa
zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
se sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 20.200 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20.200 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 903,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11.500 Kč od 21.05.2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 10,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 21.05.2020 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2.252 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20.200 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 903,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11.500 Kč od 21.05.2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 10,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 21.05.2020 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2.252 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se (po částečném zpětvzetí) žalobou doručenou soudu dne 05.01.2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 20.200 Kč s příslušenstvím ve výroku shora uvedeným a nákladů tohoto řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný a právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba uzavřeli dne 28.09.2018 smlouvu o úvěru č. 21518-0500. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 10.000 Kč, a to za úrok a úplatu, s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 8.600 Kč a skládaly se z úroku ve výši 28 % z jistiny, z poplatku za uzavření smlouvy a z administrativního poplatku. Smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit žalobci celkovou částku 18.600 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1.300 Kč. Žalovaný si částku 10.000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, což podpisem smlouvy potvrdil. Žalovaný na svůj závazek řádně neplnil, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 01.10.2019 zesplatnil a vzniklo mu právo na zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila 10.000 Kč na jistině úvěru, 2.200 Kč na poplatku za uzavření smlouvy, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1.500 Kč a na administrativním poplatku 1.500 Kč a vyúčtovanou smluvní pokutu 6.250 Kč Celkem tak žalovaný dlužil 21.450, přičemž co do částky 1.250 Kč (část smluvní pokuty) bylo pro zpětvzetí žaloby řízní z části již pravomocně zastaveno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.06.2020 byla pohledávka postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán, naposledy předžalobní výzvou.
2. K jednání dne 20.07.2021 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli k němu byl řádně a včas předvolán, byla mu doručena žaloba, vše zásilkou doručenou do vlastních rukou dne 16.06.2021. Zástupce žalobce omluvil svou neúčast při jednání a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků řízení.
3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovaným byla 01.08.2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo 21518-0500. Právní předchůdce žalobce smlouvu uzavíral jako úvěrující, žalovaný jako úvěrovaný. Žalobce se zavázal na základě smlouvy poskytnout žalovanému při podpisu smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 10.000 Kč, a to na dobu 14 měsíců. Úvěr byl poskytnut za úrok ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut. Dále byla sjednána úplata (celkové náklady) za poskytnutí úvěru. Úrok a úplata byly splatné v prvních šesti měsíčních splátkách, částečně v sedmé splátce. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 8.600 Kč. Žalovaný se tak zavázal žalobci zaplatit jistinu 10.000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru 8.600 Kč, celkem 18.600 Kč. Úvěr měl být splacen ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1.300 Kč. Pro případ prodlení bylo dále sjednáno, že je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Podpisem smlouvy dlužník mj. stvrdil převzetí poskytnuté jistiny. Žalovaný dle evidence žalobce zaplatil toliko 3.400 Kč, zbývá tak z původních 18.600 Kč uhradit 15.200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, což bylo žalovanému dopisem ze dne 24.07.2020 oznámeno. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s příslušenstvím předžalobní upomínkou ze dne 18.12.2020.
4. Výše uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru, z předpisu splátek, z platební historie, z oznámení o postoupení pohledávek a z předžalobní upomínky s podacím lístkem.
5. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
6. Soud na základě předložených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože sporná pohledávka mu byla písemnou smlouvou postoupena dřívějším věřitelem. V daném případě bylo předloženými listinami prokázáno, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč. V souvislosti s poskytnutím úvěru byly sjednány úrok z úvěru v sazbě 28 % a dále poplatky za služby související s úvěrovou smlouvou. Celkově měl žalovaný žalobci vrátit 18.600 Kč. Částka 18.600 Kč zahrnovala kromě dlužné jistiny obchodní úrok z úvěru a poplatky za další služby spojené s úvěrovým vztahem. Zčásti šlo o sjednání úroku v souladu s ust. § 2392 odst. 1 o. z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Celková výše úroku a poplatků představovala 86 % z hodnoty předmětu úvěru. Při sjednané lhůtě splacení 14 měsíců se taková výše poplatků hrazených nad rámec jistiny může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si tak musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen žalobci vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že poskytnutou částku včetně úroku a poplatků vrátil, respektive, že uhradil více, než žalobce zohlednil již v podané žalobě. Soud tudíž žalobci přiznal částku 15.200 Kč spolu s úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobci pak byla přiznána i požadovaná smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč (tedy celkem 15.200 + 5.000 Kč), jež byla sjednána v souladu s limitem stanoveným v § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky. Za částečné zpětvzetí žaloby (část smluvní pokuty) soud žalobci odměnu nepřiznal, když ke zpětvzetí nedošlo pro chování žalovaného. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění činí 900 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 300 Kč) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1.200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2.252 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
8. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá zaplacení dlužných částek z postoupených pohledávek ve větším množství případů ročně, kdy se jedná zpravidla o smlouvy o spotřebitelském úvěru. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení úvěrové smlouvy a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. V případě, kdy by se žalovaný v konkrétním řízení bránil a žalobce na procesní obranu reagoval, bylo by již postavení obou účastníků v řízení z hlediska nákladů právního zastoupení shodné (viz § 14b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ) Ministerstvo spravedlnosti přistoupilo k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb. na základě zákonného zmocnění obsaženého v zákoně o advokacii (§ 22 odst. 3 ). V této souvislosti nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností ust. § 14b vyhl.č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení pohledávky z úvěru uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ust. § 14b advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.