Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
34 C 31/2021-29
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 12 760 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 760 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 891,91 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 826, 62 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 620 Kč, úroku 23,72 % ročně z částky 9 826,62 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 585 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 760 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 891,91 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 826, 62 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 620 Kč, úroku 23,72 % ročně z částky 9 826,62 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 585 Kč.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala zaplacení částky 12 760 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce právnická osoba, IČO uzavřel s žalovanou dne datum Smlouvu o půjčce číslo na základě které ji poskytl částku 14 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 14 000 Kč spolu s úrokem ve výši 1 960 Kč, který je součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy, s úrokovou sazbou 23,72% p.a., odměnou za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 800 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 5 600 Kč. Půjčku spolu s částkou 10 360 Kč byla žalovaná povinna uhradit v 58 týdenních splátkách po 420 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila 11 600 Kč, na jistinu 4 173,38 Kč, úrok 1 960 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 800 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso 2 666,62 Kč Poslední platba žalované byla dne datum. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci jednal dne datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o. s. ř. “).
4. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou jako zákazníkem a společností právnická osoba, IČO. Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalované půjčku ve výši 14 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu s poplatkem ve výši 10 360 Kč sestávající se z úroku ve výši 1 960 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč, nákladů za hotovostní inkaso ve výši 5 600 Kč vrátit společnosti v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 420 Kč Poslední platba žalované byla dne datum. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že převzala celou částku půjčky v hotovosti.
5. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že v případě sjednání úhrady celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72% p.a.,
6. Z karty zákazníka soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně zjišťoval schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru.
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou číslo smlouvy, přičemž z této přílohy se zjišťuje, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 12 760 Kč.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka ze Smlouvy o půjčce byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni. Písemnost byla odeslána dne datum.
9. Předžalobní výzvou ze dne datum právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do datum. Písemnost byla odeslána dne datum.
10. Soud při své rozhodování vycházel ze skutkového stavu, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba s.r.o., IČO) uzavřel s žalovanou dne datum Smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl žalované částku 14 000 Kč, kterou si žalovaná téhož dne převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 24 360 Kč tvořenou půjčkou ve výši 14 000 Kč, úrokem ve výši 1 960 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč, náklady za hotovostní inkaso ve výši 5 600 Kč v 58 týdenních splátkách po 420 Kč. Žalovaná uhradila 11 600 Kč, na jistinu 4 173,38 Kč, úrok 1 960 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 800 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso 2 666,62 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle § 2392 odst. 1 NOZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
13. Podle § 1968 věta první NOZ je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní.
14. Podle § 1970 odst. 1 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle ustanovení § 1879 NOZ , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je smlouvou o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 NOZ . Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaná převzala zápůjčku v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listin listina obsahující text smlouvy o zápůjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala, svědčí pro závěr, že předmět zápůjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzala, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o zápůjčce. Účastníci si sjednali ve smyslu ust. § 2392 NOZ úroky. Úroky jsou odměnou za poskytnutí, užívání jistiny zápůjčky, přičemž úroky lze dohodnou i pevnou částkou. Soud seznal, že úrok byl sjednán pevnou částkou (1 960 Kč), sjednaný úrok je přiměřený a není v rozporu s dobrými mravy. Soud přiznal žalobkyni i administrativní poplatek a náklady za hotovostní inkaso, neboť se jedná o položky, které byly mezi účastníky smluvně sjednány. Žalovaná nevrátila peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, a tím ocitla se v prodlení. Žalobkyni tak byl dle § 1970 NOZ přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ode dne marného uplynutí týdenní lhůty sjednané pro úhradu dlužné splátky zápůjčky.
17. Soud nepřiznal žalobkyni úrokovou sazbu 23,72% p. a. Vzhledem k tomu, že dohodnutý úrok byl sjednán pevnou částkou (1 960 Kč) po dobu trvání smlouvy a uhrazen, pak žalobkyně nemůže požadovat úrok nad rámec sjednané fixní částky, a to za situace kdy tento úrok požadovaný po splatnosti zápůjčky není obsahem smlouvy, ale je ujednáním obsaženým ve smluvních podmínkách, které nejsou smluvními stranami podepsány. Proto soud rozhodl o zamítnutí žaloby co do tohoto úroku (výrok II.).
18. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 NOZ .
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 585 Kč, přičemž tato částka představuje 26% z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 63% a úspěchu žalovaného v rozsahu 37% při zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 760 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí, výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
20. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst.1a 3a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč (viz např. spisová značka, spisová značka, spisová značka).
21. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález:„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t.
22. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
23. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.