Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
12 C 95/2021-43
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M. ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 40 387 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku
a) 40 387 Kč;
b) úrok 10,9 % ročně z částky 40 090,36 Kč od datum do zaplacení;
c) zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 40 090,36 Kč od datum do zaplacení;
d) kapitalizovaný úrok ve výši 6 239,01 Kč od datum do datum;
e) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 107,19 Kč od datum do datum,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 3 794 Kč k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku</b> <b>a) 40 387 Kč;</b> <b>b) úrok 10,9 % ročně z částky 40 090,36 Kč od [datum] do zaplacení;</b> <b>c) zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 40 090,36 Kč od [datum] do zaplacení;</b> <b>d) kapitalizovaný úrok ve výši 6 239,01 Kč od [datum] do [datum];</b> <b>e) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 107,19 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 3 794 Kč k rukám zástupkyně žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 40 387 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru číslo, jejímž předmětem byla úvěrovaná částka až do výše 45 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky pro anonymizována tři slova. Žalovaný vyčerpal poskytnuté peněžní prostředky a zavázal se uhradit úvěrový úrok z čerpané částky úvěru. Žalovaný byl povinen úvěrovanou částku vrátit v termínu stanoveném smlouvou. Žalovaný se však dostal do prodlení a úvěrovanou částku žalobci nevrátil a žalobce využil svého práva a prohlásil úvěr za splatný dne datum. Žalobce žalovaného vyzýval k uhrazení dlužné částky. Žalovaný dosud na dlužnou částku ničeho neuhradil. Za této procesní situace žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je plnění ze závazkového vztahu, kdy jeden účastník je občanem Ukrajiny, který v době uzavření smlouvy měl a i nyní má bydliště v České republice, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování o předmětném právu v jeho pravomoci. Dospěl k závěru, že v tuto otázku nelze řešit podle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“) ani dle komunitárního práva, neboť dne datum byla v Kyjevě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (dále jen„ Smlouva“), uveřejněna pod číslo Sb. m. s. – účinná od datum. Podle ustanovení článku číslo Smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Věcná příslušnost Okresních soudů se pak podává z ustanovení § 9 občanského soudního řádu „ a contrario“. Místní příslušnost podepsaného soudu je dána z toho důvodu, že v době zahájení řízení byl tento soud soudem místa bydliště žalovaného. Následně se soud zabýval otázkou, jakým právem se bude právní vztah řídit. Podle čl. 48 odst. 2 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. V daném případě tedy právním řádem České republiky.
4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
5. Soud provedl dokazování, a to těmito listinnými důkazy:
6. Žádostí o poskytnutí úvěru má soud za prokázané, že žalovaný požádal žalobce o revolvingový úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaný byl ověřován v BRKI a NRKI a příjmení.
7. Předsmluvními informacemi, Obchodními podmínkami pro anonymizováno – revolvingový spotřebitelský úvěr – půjčka po ruce, Smlouvou o anonymizováno revolvingovém spotřebitelském anonymizováno – půjčka po ruce číslo má soud za prokázané, že žalobce poskytnul dne datum úvěr žalovanému ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet měsíčně minimálně 1 125 Kč. Výpůjční úroková sazba byla sjednána na 10,90 % ročně.
8. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný žalobce informován o zesplatnění úvěru. Tuto informaci žalobce zasílal žalovanému prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb datum.
9. Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné splátky, jinak dojde ke zesplatnění úvěru. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu.
10. Opakovanou výzvou a Výzvou k zaplacení dluhu má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné splátky, jinak dojde ke zesplatnění úvěru. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu.
11. Výpisem z účtu vedeného na jméno žalovaného má soud za prokázané, že žalobce žalovanému na jeho účet zaslal částku 45 000 Kč dne datum.
12. Dne datum byla žalovanému poslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva mu byla zasílána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb téhož dne.
13. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.
14. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
15. Žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvou o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v měsíčních splátkách v procentuální výši z aktuálně čerpané jistiny. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 10,90 % p. a., poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Soud za prokázané, že žalovanému byla částka 45 000 Kč zaslána na jeho bankovní účet. Žalovaný se dostal do prodlení a ke dni datum byl celý úvěr žalovaného zesplatněn pro prodlení žalovaného s jednotlivými splátkami. Dále byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky žalobcem v zastoupení, a to výzvou ze dne datum Ani přes výzvy žalobce žalovaný dosud na dlužnou a žalobou požadovanou částku ničeho neuhradil.
16. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena v roce 2018, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).
17. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
20. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 45 000 Kč, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
21. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
22. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 40 387 Kč a příslušenství, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.
23. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
3 794 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 616 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1 500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 794 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč.
25. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, m ů že oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.