Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 191/2021-21
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 8. 10. 2018 do zaplacení.
II. Žaloba se co do částky ve výši 2 377 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 434,04 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 7. 9. 2018 do 7. 10. 2018 částečně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 8. 10. 2018 do zaplacení. II. Žaloba se co do částky ve výši 2 377 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 434,04 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 7. 9. 2018 do 7. 10. 2018 částečně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 24. 2. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 5 377 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 9. 2016 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, IČO) žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, jenž byl spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 777 Kč splatný dne 11. 10. 2016. Jelikož žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, byla povinna zaplatit žalobkyni vedle nesplacené jistiny úvěru (3 000 Kč) a poplatku za poskytnutí úvěru (777 Kč) i administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a zákonný úrok z prodlení od 12. 10. 2016. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 21. 9. 2018. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, ač byla žalobkyní k zaplacení vyzvána.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 9. 2016 a z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 14. 9. 2016 vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované dne 14. 9. 2016 částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku ve výši 3 777 Kč, představující úvěr (3 000 Kč) a poplatek za poskytnutí úvěru (777 Kč), vrátit do 11. 10. 2016. Dále má soud za prokázané, že účet č. bankovní účet patřil ke dni 14. 9. 2016, tj. ke dni, kdy na něj byly právní předchůdkyní žalobkyně připsány peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, žalované (viz zpráva právnická osoba). Pohledávka původní věřitelky za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. bankovní účet byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 včetně její přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2018 a poštovním podacím archem z 24. 9. 2018). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 4. 2. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 5. 2. 2021). Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, před poskytnutím úvěru neprověřila úvěruschopnost žalované.
4. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr vůbec nezkoumala, resp. neprokázala, že by tuto schopnost žalované skutečně řádně zkoumala.
5. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.
6. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr ve sjednané lhůtě (28 dní), a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou 3 000 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla (3 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaná uhradila (0 Kč).
7. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2018, které jí bylo právní předchůdkyní žalobkyně odesláno dne 24. 9. 2018, uložil soud žalované uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (3 000 Kč) od 8. 10. 2018, tj. ode dne následujícího po uplynutí desetidenní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto jí bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání právní předchůdkyní žalobkyně (27. 9. 2018).
8. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněného poplatku za poskytnutí úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do poplatku za poskytnutí úvěru (777 Kč), administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 434,04 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 3 000 Kč od 7. 9. 2018 do 7. 10. 2018 částečně zamítnout.
9. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne 27. 7. 2021 sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.
10. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz příjmení, L., příjmení, J. a anonymizováno, Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).
11. Jelikož byli účastníci ve sporu úspěšní přibližně stejně, rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.