Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 131/2021-31

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Malou, LL.M., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka, úroku z prodlení v kapitalizované výši částka, úroku v kapitalizované výši částka, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky

částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky [částka], úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka], úroku v kapitalizované výši [částka], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne datum ve znění doplnění (dále také jen„ žaloba“) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn zejména tím, že společnost právnická osoba, jakožto původní věřitelka (dále také jen„ původní věřitelka“), uzavřela dne datum s žalovaným, jakožto dlužníkem, smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému v den podpisu smlouvy hotovostní finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši částka (tvořeným v části částka kapitalizovanými úroky ve výši 29 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, v části částka odměnou za zpracování a doručení úvěru a v části částka náklady za administrativní činnosti – komfortní splácení v hotovosti) vrátit ve 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši částka, a to

v hotovosti. Žalovaný svůj smluvní závazek neměl splnit řádně a včas, neboť naposledy uhradil splátku dne datum. Celou dlužnou částku měl pak žalovaný dle smluvních ujednání uhradit nejpozději do datum. Dále dle žalobních tvrzení vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními právo na úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny (částka) ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. od datum do zaplacení, a v souladu s článkem 16 smluvních podmínek právo na úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od datum, do zaplacení. Dle žalobkyně tedy žalovaný nadále z předmětné smlouvy dluží částka, což představuje v částce částka neuhrazenou jistinu zápůjčky, v částce částka neuhrazený úrok sjednaný pro řádnou dobu trvání smlouvy, v částce částka neuhrazený poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a v částce

částka neuhrazený poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení. Dále žalobkyně z titulu smlouvy požadovala po žalovaném zaplacení úroků ve sjednané výši 29 % ročně z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále od datum do zaplacení; úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum v kapitalizované výši částka a dále od datum do zaplacení. Žalobou uplatněný nárok ze smlouvy byl postoupen původní věřitelkou na žalobkyni. Změna na straně věřitelky byla žalovanému oznámena, taktéž byl žalovaný před podáním žaloby vyzván

k dobrovolnému plnění. Před poskytnutím zápůjčky byla schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy odborně posouzena původní věřitelkou, a to na základě údajů uvedených

a doložených žalovaným o svých osobních a majetkových poměrech v rámci žádosti o zápůjčku

a při zohlednění výše žádané zápůjčky. Žalovaný pak potvrdil, že jím uvedené informace jsou úplné a pravdivé, zároveň prohlásil, že je schopen původní věřitelce splatit celkovou dlužnou částku dle smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vydání rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek

, (dále jen „ “), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěné následující skutečnosti: Z písemné Smlouvy

o zápůjčce číslo (shodně s výše uvedeným dále jen„ smlouva“), datované ke dni datum, bylo zjištěno, že společnost právnická osoba (shodně s výše uvedeným dále jen„ původní věřitelka“), a žalovaný v postavení zákazníka smlouvu uvedeného dne podepsali (a tím ji uzavřeli). S ohledem na smluvní vůli stran se součástí smlouvy staly také Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Původní věřitelka se smlouvou zejména zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka a žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným poplatkem za zápůjčku ve výši částka (tvořeným úrokem ve výši částka, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši částka a poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši částka) vrátit v hotovosti prostřednictvím 60 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činí částka pro první až předposlední splátku

a částka pro poslední splátku. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na

7. kalendářní den od uzavření smlouvy (tj. datum). Ve smlouvě o zápůjčce žalovaný zvolil hotovostní režim splátek. Část poskytnutých finančních prostředků ve výši částka byla užita na úhradu doposud nezaplacených dlužných částek dle smlouvy o zápůjčce číslo část finančních prostředků ve výši částka žalovaný převzal od původní věřitelky v hotovosti. Součástí smlouvy (která je svým charakterem předpřipravena a jsou do ní toliko vpisovány údaje o žalovaném, poskytnutých finančních prostředcích, způsobu jejich výplaty a splácení) bylo také prohlášení žalovaného o tom, že mu byly před uzavřením smlouvy poskytnuty dostatečné informace, na jejichž základě byl schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám

a finanční situaci. Zároveň žalovaný potvrdil, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od žalovaného

a obsažených v zákaznické kartě.

4. Z písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (dále jen„ smlouva

o postoupení“) ve spojení s částí přílohy číslo k této smlouvě (stránka 38, položka číslo) soud zjistil, že původní věřitelka, v postavení postupitelky, a žalobkyně, v postavení postupníka, smlouvu o postoupení uvedeného dne podepsaly (za žalobkyni pak osoba oprávněna za ni jednat dle zápisu v obchodním rejstříku), a tímto ji uzavřely. Soud z listinných důkazů citovaných

v tomto odstavci rozsudku dále zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy

byla včetně příslušenství postoupena původní věřitelkou na žalobkyni. Z y označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne datum ve spojení s podacím archem ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni informován ze strany původní věřitelky. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatněných částek, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávky.

5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný původní věřitelce na základě smlouvy uhradil celkem částka.

6. Z výzvy k plnění ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného ke splnění v řízení uplatněných nároků.

7. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne datum uzavřel s původní věřitelkou smlouvu číslo o obsahu uvedeném v bodě 3 odůvodnění rozsudku. Na základě smlouvy původní věřitelka poskytla žalovanému částku

částka, a to nejpozději v den podpisu smlouvy. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný zaplatil na základě smlouvy více než částka. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by peněžitý závazek žalovaného zanikl. Z provedeného dokazování soud dále nevzal za prokázané, že by původní věřitelka před poskytnutím finančních prostředků žalovanému jakkoli zkoumala schopnost žalovaného tuto částku za podmínek sjednaných ve smlouvě uhradit. Pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni. K úhradě nároků uplatněných v řízení byl žalovaný nejdříve vyzván písemnou výzvou odeslanou datum, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství

a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti

a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo

s ním jinak jedná.

12. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona

číslo Sb. (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu

s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti

v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní původní věřitelky.

23. Smlouva uzavřená původní věřitelkou a žalovaným je smlouvou o zápůjčce ve smyslu § 2390

o. z., zároveň je dle své povahy smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ. Proto se soud zabýval otázkou, zdali smlouva byla uzavřena platně z hlediska spotřebitelského práva. Smlouva se v daném případě řídí ustanovením ZoSÚ, které sice oproti bezprostředně předcházející úpravě změnilo textaci, původní věřitelku (jakožto poskytovatelku úvěru) však i nadále tížila povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, splácet zápůjčku (spotřebitelský úvěr) ve výši částka. Tento závěr plyne jak z důvodové zprávy k ustanovení ZoSÚ, tak ze směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne datum, č. 2008 číslo, účinné od 21. 6. 2008 (v ČR transponované datum), která stanovuje limity euro-konformního výkladu závazného pro obecné soudy ČR, jakožto soudy členského státu EU (obdobně viz také odstavec 19 nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ). Původní věřitelku tedy tížila povinnost provést před poskytnutím zápůjčky takovou činnost, jejímž výstupem by bylo zjištění, zda v tomto konkrétním případě žalovaný v postavení spotřebitele bude schopen dostát svým smluvním finančním závazkům.

24. Odbornou péčí lze pak v souladu s  , o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do 30. 10. 2017, chápat jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Na podkladě uvedeného je třeba posuzování schopnosti žalovaného splácet dohodnuté splátky úvěru provádět nejen v rovině příjmů a výdajů samotného žalovaného, ale také v širších souvislostech ve vztahu k osobním a celkovým majetkovým poměrům žalovaného. Jak bylo opakovaně dovozeno také judikaturou vyšších soudů (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ), věřitel dostojí své povinnosti tím, že při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr vyjde z objektivně doložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů spotřebitele. Pouhá prohlášení spotřebitele (bez jakéhokoli relevantního podkladku) o jeho poměrech mohou být shledána dostatečnými pouze pro odmítnutí poskytnutí spotřebitelského úvěru, nikoli pro vyhovění žádosti o úvěr. Odborná péče věřitele tak v sobě zahrnuje povinnost objektivně ověřit údaje uvedené spotřebitelem, přičemž pouhá absence negativních údajů o spotřebiteli v databázích dlužníků není sama o sobě dostatečně relevantní informací, na jejímž podkladě lze spotřebitelský úvěr poskytnout (viz již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

25. S ohledem na dikci věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ se soud dále zabýval tím, zdali je případnou neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru třeba zkoumat z moci úřední, nebo zdali se jedná

o neplatnost zkoumanou pouze k námitce spotřebitele. Soud při těchto úvahách vycházel z judikaturou aprobovaného principu (viz nálezy Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ; ze dne datum, sp. zn. III. číslo a konečně ze dne datum, sp. zn. III. číslo), dle něhož je„ ...neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů...“. Pokud tedy věřitel, jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavře se spotřebitelem smlouvu, na jejímž základě spotřebiteli poskytne úvěr, aniž by dostál své zákonem stanovené povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý úvěr řádně splácet, je třeba na takovou smlouvu i za účinnosti ZoSÚ nahlížet jako na absolutně neplatnou ve smyslu § 580 o. z., k čemuž je soud povinen dle § 588 o. z. přihlížet z úřední povinnosti. Tento závěr koresponduje jak se stanoviskem prezentovaným v odstavci 12 rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2018, č. j.  – 50 („ Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem, ze strany soudu...“), tak se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR začleněným do usnesení ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. , dle kterého není při posuzování neplatnosti spotřebitelské smlouvy rozhodující, zdali si dlužník zvýšenou ochranu zaslouží – tedy neplatnost smlouvy je nutno posuzovat mj. bez ohledu na procesní aktivitu dlužníka v soudním řízení.

26. Soud tedy uzavírá, že v daném případě zkoumal, zdali původní věřitelka posuzovala s odbornou péčí schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku (spotřebitelský úvěr) splácet. Zároveň se soud touto otázkou zabýval z úřední povinnosti, neboť případnou neplatnost smlouvy z důvodu nedostatečného prověření poměrů žalovaného hodnotí jako neplatnost absolutní.

27. V rozhodované věci žalobkyně sice tvrdila, že původní věřitelka před tím, než žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši částka, zkoumala reálné možnosti a schopnosti žalovaného dostát smluvním finančním závazkům plynoucím pro něj ze smlouvy následně uzavřené dne datum. Provedeným dokazováním však nebylo o procesu prověřování úvěruschopnosti žalovaného z žádné z žalobkyní předložené a k důkazu soudem provedené y (přičemž jiné důkazy žalobkyně nenavrhovala) čehokoli zjištěno. Prohlášení žalovaného, která byla zakomponována do smlouvy adhezního charakteru, pak tento závěr nemohou zvrátit, neboť aktivní činnost původní věřitelky (a její prokázání v řízení) nelze úspěšně nahradit prohlášením žalovaného (jakožto spotřebitele) o tom, že jeho úvěruschopnost byla patřičně zkoumána. Takovýto konstrukt by totiž zákonem stanovenou povinnost odborné péče de facto přenášel na samotného spotřebitele, což je postup nesouladný s normami a principy zavedenými právě v zájmu ochrany spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany.

28. Soud tedy na podkladě provedeného dokazování uzavírá, že smlouva o zápůjčce ze dne datum nebyla dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 580 o. z., uzavřena platně, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že původní věřitelka před poskytnutím zápůjčky posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného předmětnou zápůjčku za sjednaných podmínek splácet. Jde-li pak o samotnou úvěruschopnost žalovaného a proces jejího prověřování, důkazní břemeno nese žalobkyně, jakožto věřitelka (shodně viz závěry rozsudku ESD ve věci CA Consumer Finance, zn. C číslo). Neúčastí u jednání (s tím, že soud v souladu s  jednal v nepřítomnosti účastníků a zástupce žalobkyně) se pak žalobkyně vzdala možnosti být o neunášení břemena tvrzení a důkazního břemena poučena ve smyslu

a 3 Neplatnost smlouvy je v souladu s citovaným ZoSÚ

a § 580 o. z. neplatností absolutní, která nastává přímo ze zákona, a tedy soud je povinen se takovouto neplatností zabývat z úřední povinnosti dle § 588 o. z.

29. Absolutní neplatnost pak způsobuje neplatnost právního jednání od samého počátku, tedy na absolutně neplatný právní úkon je nazíráno, jakoby nikdy nevznikl. S ohledem na uvedené pak účastníkům neplatného právního jednání nevznikají žádná práva ani povinnosti (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. ), tedy žalobkyni (resp. původní věřitelce) nevznikl nárok na sjednané poplatky, sjednaný úrok a ani na úrok z prodlení odvozený ode dne smluvní splatnosti závazku k vrácení úvěrů, to vše obsažené ve smlouvě ze dne datum. Proto soud žalobu v tomto rozsahu zamítl (viz výrok II).

30. Plnění, která si smluvní strany mezi sebou poskytla právě na základě absolutně neplatného právního jednání, představují v souladu s § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodná obohacení, která jsou si účastníci povinni vzájemně vydat. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy finanční prostředky ve výši částka. Z provedeného dokazování jakož i z žalobních tvrzení plyne, že žalovaný z titulu absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce doposud uhradil na částku částka toliko částka. Proto soud shledal žalobu důvodnou co do částky částka, která na straně žalovaného představuje bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z.

31. K tomuto soud doplňuje, že s ohledem na ustalující se judikaturu soudů vyšších stupňů se tímto rozhodnutím odchyluje (a také pro futuro bude odchylovat) od jím doposud zastávaného právního názoru (opřeného o dikci § 2993 o. z. a důvodovou zprávu k němu), podle kterého zásadně nelze bez námitky protiplnění jedné ze stran absolutně neplatné smlouvy vypořádat mezi stranami takovéto smlouvy vzájemné závazky téhož druhu vzniknuvší na základě vzájemného peněžitého plnění. Opačný (a soudem nově zastávaný výklad) dané ustanovení rovněž připouští s tím, že jde o toliko„ kvantifikaci“ bezdůvodného obohacení jedné ze stran (strany žalující). Nejde tedy o vypořádání bezdůvodného obohacení v pravém slova smyslu, a proto přicházející do úvahy na podkladě § 2993 o. z. u vzájemných plnění stran smluv s plněními nestejnorodého charakteru. V poměrech dané věci to pak znamená, že pokud bylo zjištěno peněžité plnění žalovaného ve výši částka dle smlouvy, jejíž neplatnost soud výše dovodil, bylo toto plnění vypořádáno oproti nárokům na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor věřitele (částka) z dané absolutně neplatné smlouvy.

32. Jelikož se žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. dostal s úhradou částky částka do prodlení, svědčí žalobkyni nárok na zaplacení (a žalovaného tak tíží odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení. Protože žalobkyně neprokázala, že by k úhradě této částky vyzvala žalovaného dříve, než doručením oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (v němž byl žalovaný zároveň vyzván také k úhradě dlužné částky), vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně (který však žalobkyně požadovala toliko ve výši 8,05 % ročně) z částky částka od datum do zaplacení, a to v souladu s  o. z. ve spojení s  Jde-li pak o datum splatnosti, soud z poštovního podacího archu zjistil, že oznámení

o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě bylo prostřednictvím poštovních služeb na adresu žalovaného odesláno v pátek datum. Jelikož nebylo o doručení zásilky obsahující výzvu k úhradě ničeho tvrzeno ani prokázáno, soud aplikoval domněnku dojití dle § 573 o. z. Zásilka obsahující oznámení o postoupení s výzvou k úhradě se tedy považuje za doručenou třetí pracovní den ode dne odeslání, tj. ve středu datum. Splatnost nároku pak nastala desátý den od doručení výzvy, tj. datum (při zohlednění víkendových dnů dle § 607 o. z.). Proto se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky částka ode dne datum. Co do zbytku uplatněného úroku z prodlení soud žalobu zamítl.

33. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky

částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části konkretizované ve výroku II. soud žalobu zamítl.

34. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení , neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly jakékoli náklady (od úspěchu žalovaného 80,88 % (vyjádřeného částkou částka) byl odečten jeho neúspěch 19,12 % (vyjádřený částkou částka) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu

s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. )).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.