Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 62/2020-126

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa žalobce

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

sídlem adresa žalované

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o určení vlastnického práva k nemovitostem

takto:

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku číslo parcelní číslo, zapsaného na listu vlastnictví číslo vedeném Katastrálním úřadem územní celek, stát. instituce, pro územní celek, katastrální uzemí.

II. Žaloba, aby žalobce byl povinen zaplatit žalovanému částku 3 500 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku číslo parcelní [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem [územní celek], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí]. II. Žaloba, aby žalobce byl povinen zaplatit žalovanému částku 3 500 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 29. 4. 2020 domáhal vydání rozsudku, kterým bude určeno, že je vlastníkem pozemku parc. číslo v obci obec, katastrální uzemí a že je povinen zaplatit žalovanému částku 3 500 Kč. Tvrdil, že je vlastníkem pozemků parc. číslo v obci obec, katastrální uzemí. Na pozemku č. parc. číslo se nachází vodní dílo – rybník, k němuž přiléhá hráz, která je v katastru nemovitostí zapsána jako součást pozemku č. parc. číslo, na kterém se nachází svojí převážnou částí, zároveň však přesahuje na pozemky č. parc. číslo, číslo a rovněž na pozemek parc. číslo který je ve vlastnictví žalovaného. Dle názoru žalobce je s ohledem na ustanovení , (dále jen „o. z.“) ohledně pozemku ve vlastnictví žalované na místě použít ustanovení o přestavku ve smyslu ustanovení o. z., tedy určit, že vlastníkem pozemku je žalobce. Naléhavý právní zájem spatřuje žalobce v tom, že mezi žalobcem a žalovaným nedošlo k souhlasnému stanovisku ohledně vlastnictví předmětného pozemku. Žalobce dále navrhl, aby mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 3 500 Kč, jakožto obvyklou cenu nabytého pozemku.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal, neboť dle jeho názoru nelze na případ aplikovat ustanovení o přestavku dle § číslo ve spojení s § 3059 o. z., protože žalobce není a ani nebyl v dobré víře jako stavebník, když není známo, kdo je zřizovatelem vodního díla. Základním předpokladem pro aplikaci ustanovení o přestavku je přitom skutečnost, že stavba je zřizována na cizím pozemku v dobré víře, že stavebník zřizuje stavbu na svém vlastním pozemku.

3. V průběhu řízení žalobce dále uvedl, že mu není znám stavitel díla – hráze, toho nelze identifikovat, nicméně pozemky nabyl kupní smlouvou ze dne datum a vnímal to tak, že nabyl vlastnictví rybníka, jehož příslušenstvím byla i přilehlá hráz jako jeden funkční celek. Nebyl upozorněn, že by některá část stavby byla na cizím pozemku. Až do roku 2015, kdy byla zpracována studie, na jakých pozemcích hráz leží, užíval rybník i hráz jako vlastník jako jeden funkční celek, tedy užíval sporný pozemek v dobré víře, že je jeho vlastníkem déle než 10 let a domnívá se proto, že ke spornému pozemku nabyl vlastnické právo vydržením. Až v roce 2018, kdy došlo k přesnému zaměření hráze za účelem zápisu do katastru nemovitostí, bylo přesně zjištěno, na kterých pozemcích leží, přičemž jedním z pozemků byl i sporný pozemek. Při výkonu svého vlastnického práva k rybníku parc. číslo nebyl žalobce žalovaným upozorněn, že by se hráz nacházela částečně na pozemku žalovaného. Nebylo po něm požadováno nájemné ani žalovaný nenavrhoval právní řešení stavby zasahující svou částí na jeho pozemek. Žalobce proto nepochyboval o tom, že sporný pozemek vlastní. Tyto pochybnosti vyvstaly až v souvislosti s řešenou pasportizací hráze v roce 2015. Žalobce rovněž uvedl, že navazuje na dobrou víru svého právního předchůdce, základní organizace odborového svazu právnická osoba, který nabyl nemovitosti v souvislosti se zánikem a delimitací příjmení jméno dne datum. Tato skutečnost vyplývá zy o provedení zápisu vlastnického práva k nemovitostem dle evidence nemovitostí ze dne datum. Předmětný rybník je v tétoě uveden pod číslem parcelní číslo. Před tímto zápisem byly nemovitosti ve vlastnictví právnická osoba, přičemž z listin vztahujících se k těmto nemovitostem ze 70. let 20. století pak vyplývá, že pozemek rybníka parcelní číslo měl výměru výměra, tedy vyšší než má dnešní pozemek p. číslo jehož výměra činí výměra. Lze tedy dovodit, že původně byly pod jedním parcelním číslem zapsány i pozemky žalovaného sousedící s rybníkem, tj. pozemky, na nichž je umístěna hráz, mezi nimi i pozemek parcelní číslo.

4. Žalovaný se k otázce vydržení vyjádřil nejprve v tom smyslu, že k prolomení dobré víry žalobce v držbě pozemku došlo určitě v době, kdy žádal žalovaného o odkup sporného pozemku, následně tak, že k prolomení dobré víry došlo již dne datum, kdy žalobce svým dopisem požádal žalovaného jako vlastníka pozemku, který je předmětem sporu, aby se podílel na rekonstrukci hráze. Žalovaný se zároveň domníval, že držbu v dobré víře nelze dovozovat ani od právního předchůdce žalobce, neboť v době, kdy žalobce kupoval nemovitosti, nebylo vůbec známo, zda se hráz, byť malou částí, nachází na sporném pozemku a navíc v té době hráz právně neexistovala.

5. Z výslechu svědka, pana jméno příjmení, narozeného datum, bylo zjištěno, že tento se osobně účastnil prodeje pozemků žalobci, a to jakožto předseda odborové organizace, v jejímž vlastnictví se pozemky nacházely. Po celou dobu vlastnictví předmětných nemovitostí považoval pozemky za vlastnictví organizace, o jejich vlastnictví nepochyboval. Organizace nikdy nepředpokládala, že je zde nějaký problém s hrází. Žalobci byly pozemky prodány celé, tedy rybník včetně hráze, stejně tak se k vlastnictví chovala po celou dobu i odborová organizace, nikdy nepochybovala o svém vlastnickém právu, rybník včetně hráze pronajímala rybářům, kteří se o majetek starali. Svědek se nikdy nesetkal s tím, že by někdo nárokoval, že sporné pozemky jsou jeho nebo že potřebuje průjezd, průchod a podobně. Žalovaný nikdy nic vůči odborové organizaci nenárokoval, netvrdil, že by některé pozemky byly jeho.

6. Na původně navrhovaném výslechu svědkyně příjmení žalobce po provedení výslechu svědka příjmení netrval a nebyl proto proveden.

7. Po provedeném dokazování žalobce upřesnil svůj nárok v tom smyslu, že nadále nedovozuje své vlastnické právo ke spornému pozemku z ustanovení o přestavku, nýbrž že vlastnické právo ke spornému pozemku nabyl vydržením. V řízení byla prokázána nepřerušená vlastnická linie od 70. let, žalobce zakoupil pozemky, včetně sporného pozemku v roce 2004, jeho právní předchůdce pozemky nabyl kolem roku 1990, přičemž rybniční pozemek i s hrází byl vždy užíván a vnímán jako součást rybníka. Žalovaný se nikdy z titulu svého vlastnického práva ničeho nedomáhal a žalobce se po celou dobu až do roku 2015, kdy vznikly pochybnosti o vlastnictví, domníval, že je vlastníkem i sporného pozemku.

8. Žalovaný se po provedeném dokazování přiklonil k názoru žalobce, že skutečně zřejmě nejde o hodnocení problematiky jako přestavku, co se týče vydržení, domnívá se žalovaný, že zde došlo k prolomení dobré víry v roce 2013, kdy se žalobce na žalovaného obrátil s žádostí o příspěvek.

9. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy. Z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že pozemky parc. číslo – vodní plocha, číslo – zastavěná plocha a nádvoří, číslo – zastavěná plocha a nádvoří, číslo – zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno stát. instituce, stát. instituce, územní celek, katastrální uzemí, na list vlastnictví, jsou ve vlastnictví žalobce. Pozemek parc. číslo – zastavěná plocha a nádvoří je zapsán stát. instituce, stát. instituce, územní celek, katastrální uzemí, na list vlastnictví, jako vlastnictví žalovaného. Dle údajů v katastru nemovitostí se vodní dílo, hráz ohrazující umělou vodní nádrž nachází nejen na pozemcích žalobce parc. číslo ale i na pozemku evidovaného ve vlastnictví žalovaného parc. číslo.

10. Z korespondence mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že účastníci nedospěli ke shodě, jakým způsobem vlastnictví ke spornému pozemku vyřešit. Žalobce žádal žalovaného o prodej sporného pozemku již v roce 2016, s tímto prodejem však žalovaný nesouhlasil. Žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzval k vyřešení věci dohodou, ani s tou však žalovaný nesouhlasil. Z usnesení žalovaného číslo ze dne 12. 4. 2017 a z dopisu žalovaného žalobci ze dne 2. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný souhlasil se zapsáním hráze na pozemcích ve vlastnictví žalovaného (mimo jiné i sporného pozemku parc. číslo) do katastru nemovitostí, neschválil však prodej těchto pozemků žalobci. S prodejem pozemků žalobci žalovaný nesouhlasil ani dle dopisu ze dne datum. Dle formuláře Ohlášení změny údajů o pozemku, jehož součástí se stala stavba, ohlásil žalobce dne datum, že součástí pozemku parc. číslo je vodní dílo – hráz. Na základě tohoto ohlášení ve spojení se sdělením stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka došlo k zápisu hráze do katastru nemovitostí.

11. Z kupní smlouvy uzavřené mezi anonymizováno svazem anonymizována tři slova a žalobcem dne datum bylo zjištěno, že žalobce koupil od této odborové organizace mimo jiné pozemek parc. číslo – vodní plocha a číslo – ostatní plocha. Za odborový svaz kupní smlouvu podepsal pan jméno příjmení, předseda výboru a paní jméno příjmení, členka výboru. Převáděné nemovitosti byly prodány se všemi součástmi a příslušenstvím a dle znění kupní smlouvy byly popsány ve znaleckém posudku ze dne datum, který však žalobce spolu se smlouvou nedoložil a k žádosti soudu ho nezaslal ani katastrální úřad, neboť není součástí sbírky listin u kupní smlouvy ze dne datum.

12. Zy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce žádal tohoto dne žalovaného, aby se podílel na rekonstrukci hráze, neboť hráz se z větší části nachází na pozemku parc. číslo jehož vlastníkem je dle výpisu z katastru nemovitostí žalovaný.

13. Ze snímku katastrální mapy pořízeného soudem bylo zjištěno, že vodní dílo – hráz je umístěna na pozemku parc. číslo s přesahem na další pozemky.

14. Z údajů katastru nemovitostí bylo zjištěno, že dle srovnávacího sestavení parcel ze dne datum pozemek parc. číslo o výměře anonymizováno m² vznikl z původního pozemku parc. číslo o výměře číslo m². O zapsání vlastnictví k pozemku parc. číslo i anonymizováno (PK) požádal žalovaný dne datum příslušný katastrální úřad dle Z výkazu změn údajů katastru nemovitostí ze dne datum vyplývá změna výměru pozemku parc. číslo v k. ú. část obce ze anonymizováno m na anonymizováno m. Pozemek číslo i číslo byl v minulosti zapsán v pozemkové knize pro katastrální územní celek pod položkami anonymizováno a anonymizováno na straně číslo. Z katastrální mapy neznámé datace zachycující původní pozemky, vedené pod číslo – údajné – číslo vyplývá, že sporný pozemek nevznikl z původní parcely PK číslo nýbrž z parcely PK číslo. Na posouzení věci však tato skutečnost neměla žádný vliv, neboť právní osud parcel PK číslo i číslo byl shodný.

15. Geometrickým plánem zpracovaným anonymizováno jméno příjmení dne datum číslo bylo vodní dílo – hráz zaměřeno na pozemky číslo, číslo, číslo a číslo a takto je také nyní zapsáno v katastru nemovitostí.

16. Soudu se dálkovým přístupem do katastru nemovitostí nepodařilo ověřit vlastnictví pozemku p. k. anonymizováno (dnešní parc. číslo), na němž se nachází rybník, k datu datum, neboť data z období před datum nejsou v systému dostupná.

17. Ze studie zpracované anonymizováno jméno příjmení v měsíci březnu roku rok, projektantem anonymizována dvě slova, spol. s r.o., na základě požadavku žalobce v souvislosti s opravou hráze, bylo zjištěno, že v této studii je jakožto vlastník pozemku parc. číslo uveden žalovaný.

18. Z hospodářské smlouvy ze dne datum uzavřené mezi příjmení příjmení jméno příjmení, oborový podnik závodu anonymizováno, jako vlastníkem pozemků a Českým anonymizováno svazem místní organizací v obec, jako uživatelem pozemku, bylo zjištěno, že příjmení příjmení jméno jakožto vlastník pozemku č. kat. anonymizováno a anonymizováno (rybníky) určil tyto pozemky do užívání Českému anonymizováno svazu.

19. Dley pro provedení zápisu vlastnického práva k nemovitostem dle evidence nemovitostí ze dne datum dnem datum přešlo vlastnické právo ke specifikovaným nemovitostem na anonymizováno svaz právnická osoba Mezi převáděnými nemovitostmi je i rybník parcelní číslo (nyní parc. číslo).

20. Při právním posouzení vycházel soud z ustanovení o. z., , (dále jen„ “) a , (dále jen„ “).

21. Podle určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

22. Dle § 1087 odst. 1 o. z. zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastaveného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Dle odst. 2 téhož ustanovení kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

23. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

24. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

25. Podle § 1090 odst. 1 o. z. se k vydržení vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

26. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

27. Podle § 1092 o. z. se do vydržecí doby ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

28. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

29. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § číslo započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

30. Podle § 992 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

31. Podle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

32. Podle § 994 o. z. se má za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

33. Podle oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle odst. 3 téhož ustanovení se do doby podle odstavce 1 započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

34. Podle je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

35. Podle je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

36. V posuzovaném případě se žalobce domáhal určení svého vlastnického práva. Pro úspěšnost žaloby na určení vlastnického práva je zapotřebí, aby žalobce měl na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba není opodstatněna tam, kde lze žalovat o splnění povinnosti. Žalobce odvozoval svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva od skutečnosti, že je žalovaný zapsán jako vlastník sporného pozemku v katastru nemovitostí, přičemž bez pravomocného rozsudku nelze provést změnu zápisu. Soud shledal, že uvedené tvrzení je důvodné, neboť za situace, kdy žalovaný vlastnické právo žalobce neuznává, nelze změny zápisu v katastru nemovitostí dosáhnout ani souhlasným prohlášením podle , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. Žalobce proto má naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva.

37. Žalobce původně v žalobě požadoval určení vlastnického práva ke spornému pozemku dle ustanovení o přestavku, v průběhu řízení však od tohoto tvrzení upustil a navrhl určit jeho vlastnického právo ke spornému pozemku na základě vydržení, případně i na základě mimořádného vydržení, neboť bylo prokázáno, že on i jeho právní předchůdce byli po celou dobu držby sporného pozemku v dobré víře, že jsou jeho vlastníkem. S tímto názorem se soud ztotožnil, neboť za situace, kdy žalobce nebyl zřizovatelem stavby – hráze, nelze o nabytí vlastnického práva ke spornému pozemku na základě ustanovení o přestavku rozhodnout.

38. Soud se tedy dále zabýval pouze tím, zda došlo k nabytí vlastnického práva ke spornému pozemku vydržením, ev. mimořádným vydržením. Institut mimořádného vydržení upravuje ustanovení § 3066 o. z., přičemž dle jeho znění by vydržecí doba uplynula dne 1. 1. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný prokázal, že k přetržení dobré víry žalobce došlo již v roce 2013, kdy se žalobce sám svým dopisem obrací na žalovaného jako vlastníka sporného pozemku, nelze ustanovení o mimořádném vydržení použít.

39. Soud tedy dále posuzoval, zda k vydržení sporného pozemku došlo dle ustanovení a násl. o. z., resp. dle . Soud rozhodoval sice za účinnosti o. z., ale na posouzení věci je třeba aplikovat ustanovení účinného do 31. 12. 2013, a to v souladu s ustanovením o. z., neboť právní vztah mezi účastníky vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Dle uvedených ustanovení je k vydržení nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let, přičemž do této lhůty se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že žalobce nabyl vlastnické právo k pozemku parc. číslo včetně přilehlých pozemků a včetně hráze od svého právního předchůdce kupní smlouvou ze dne datum. Pokud by bylo prokázáno, že byl po celou dobu oprávněným držitelem sporného pozemku, uplynula by doba nutná k vydržení vlastnického práva ke dni datum. V průběhu řízení však žalovaný prokázal, že již ke dni datum si byl žalobce vědom, že není vlastníkem sporného pozemku dle údajů v katastru nemovitostí. K tomuto datu tedy došlo k prolomení dobré víry žalobce, že je vlastníkem sporného pozemku. Pro posouzení, zda došlo k nabytí vlastnického práva vydržením, bylo proto třeba zkoumat rovněž oprávněnou držbu právního předchůdce žalobce, kterou by si žalobce ve svůj prospěch mohl započíst. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce byl od datum, kdy prokazatelně nabyl vlastnické právo od svého předchůdce, do datum, kdy došlo k převodu vlastnického práva na žalobce, po celou dobu řádným a poctivým držitelem sporného pozemku, neboť se po celou dobu domníval, že je jeho vlastníkem. Právní předchůdce žalobce rybník včetně přilehlých pozemků udržoval a pronajímal rybářům. Žalovanému se nepodařilo dobrou víru žalobce (do datum) ani jeho právního předchůdce zpochybnit, přičemž ze svědecké výpovědi svědka naopak vyplynulo, že právní předchůdce žalobce o tom, že sporný pozemek je v jeho vlastnictví, nikdy nepochyboval. Žalovaný se po celou dobu oprávněné držby svého práva ke spornému pozemku nijak nedomáhal, nepožadoval hradit nájemné za jeho užívání, nestaral se o něj. Ze svědecké výpovědi a z provedených listinných důkazů vyplynulo, že o sporný pozemek, jakožto součást hráze a rybníka se vždy staral žalobce a před ním jeho právní předchůdce, resp. rybářský svaz na základě nájemní smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobce.

40. Vzhledem k uvedenému, kdy bylo prokázáno, že žalobce, po započtení poctivé držby svého právního předchůdce, drží vlastnické právo ke spornému pozemku déle než deset let, došlo k vydržení pozemku a žalobce proto pozemek parc. číslo nabyl do vlastnictví. Soud proto žalobě v části určení vlastnictví ke spornému pozemku výrokem I. vyhověl a rozhodl, že žalobce je vlastníkem pozemku číslo parcelní číslo, zapsaného na listu vlastnictví číslo vedeném anonymizováno úřadem územní celek, stát. instituce, pro územní celek, katastrální uzemí. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce sice své vlastnické právo odvozuje od kupní smlouvy, ve které nebyl sporný pozemek přesně uveden, nicméně byl zde uveden pozemek, na němž se nachází rybník a žalobce se domníval, že rybník kupuje včetně přilehlých pozemků, tj. včetně hráze, která je jeho součástí. Soud tedy uzavřel, že žalobce byl v dobré víře, že vykonává právo, které mu náleží.

41. Výrokem II. rozsudku soud žalobu zamítl v části, ve které žalobce navrhoval, aby mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 3 500 Kč, jakožto obvyklou cenu nabytého pozemku. Vzhledem k tomu, že částka 3 500 Kč byla navrhována jako náhrada za pozemek, jež byl zastaven přestavkem, tedy v souvislosti s tím, že žalobce se původně domáhal určení vlastnictví z titulu přestavku, nelze povinnost k zaplacení této částky uložit, neboť soud dospěl k závěru, že ustanovení o přestavku nelze na posuzovaný případ použít a na určení vlastnictví je třeba aplikovat ustanovení o vydržení, přičemž v souvislosti s nabytím vlastnictví vydržením zákon žádnou náhradu za pozemek nestanoví.

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl srovnatelný, když žalobce byl úspěšný v části žaloby, jíž se domáhal určení vlastnictví ke spornému pozemku, přičemž obvyklou cenu pozemku sám uvedl ve výši 3 500 Kč a neúspěšný v části, níž navrhoval, aby mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 3 500 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze nám. příjmení 5, obec a číslo, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).