Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 339/2020-22
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 760 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 8. 4. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 1.760 Kč.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 3.788,74 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 8. 4. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 1.760 Kč. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 3.788,74 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 28. 7. 2020, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 7.760 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovaným dne 7. 3. 2018 smlouvu o úvěru číslo. Věřitel se měl zavázat poskytnout žalovanému bezhotovostní účelový úvěr ve výši 6.000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, věřitel měl peněžní prostředky poskytnout dne 7. 3. 2018. Žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni částku celkem ve výši 10.140 Kč, tj. jistinu úvěru a dále kapitalizovaný úrok ve výši 689,60 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 574,08 Kč, poplatek za sjednání úvěru ve výši 0 Kč a inkasní poplatek ve výši 574,08 Kč, to vše ve 13 splátkách, první splátka měla být splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka měla být zaplacena dne 7. 4. 2019. Žalovaný neměl jeho závazek splnit řádně a včas, měl se ocitnout v prodlení. Žalobkyně tvrdí aktivní legitimaci dle uzavřené postupní smlouvy, dále obecně tvrdí průběh posouzení úvěruschopnosti žalovaného.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 10. 6. 2021. Žalobkyně se z účasti na jednání prostřednictvím svého zástupce omluvila, stejně tak i její právní zástupce, o odročení jednání nežádala. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, ani nežádal o odročení jednání. Žaloba byla žalovanému doručena dne 3. 5. 2021. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Při vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř.
4. Soud po provedeném dokazování (smlouva o úvěru, smlouva o postoupení pohledávky, předžalobní výzva, transakční historie) žalobě vyhověl pouze v jistině úvěru ve výši 6.000 Kč spolu s příslušenstvím. V řízení bylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o úvěru, kterou se věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč. Byla také dostatečně prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Soud však při posouzení nároku žalobkyně postupoval podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, protože dospěl k závěru, že nedošlo k dostatečnému přezkoumání způsobilosti žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 86 citovaného zákona). Žalobkyně ostatně ohledně konkrétního způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného ani ničeho konkrétního netvrdila, pouze obecně odkazovala na postup věřitele v obecném případě. Žalovaný má proto povinnost vrátit žalobkyni pouze jistinu úvěru (jako plnění z neplatné smlouvy), tj. částku 6.000 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 788,74 Kč, přičemž tato částka představuje 54,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,32 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,68 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 760 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Za úkon právní služby v podobě doplnění skutkových tvrzení ze dne 27. 3. 2021 soud ničeho žalobkyni nepřiznal, žalobkyně víceméně zopakovala to, co tvrdila v samotné žalobě a pouze obecně tvrdila průběh posouzení úvěruschopnosti věřitelem, přičemž takové posouzení odpovídá posouzení jakékoliv osoby spotřebitele, která žádá o spotřebitelský úvěr.
6. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.