Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 35/2021-50

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 72 313,28 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 17 041,28 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 5 904 Kč, částku 19 368 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 25 272 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 842,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 17 041,28 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 5 904 Kč, částku 19 368 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 25 272 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 842,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 72 313,28 Kč s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující zbývající část jistiny 20 000 Kč, zbývající část úroků 17 041 Kč, zbývající část inkasní služby 5 904 Kč (zbylých 72 splátek po 82 Kč), náklady upomínkování 800 Kč, smluvní pokuta 10 000 Kč a 40,90 Kč za prodlení úvěru, smluvní úroky z prodlení inkasní služby 3,36 Kč, zbylá část programu anonymizováno odklad 4 392 Kč (72 splátek po 61 Kč), nemoc 7 488 Kč (72 splátek po 104 Kč), práce 7 488 Kč (72 splátek po 104 Kč) s příslušenstvím, tedy úroky a smluvními úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč Smlouva byla sjednána elektronicky, žalovaný projevil jednoznačný souhlas s obsahem smlouvy emailem a zasláním verifikační platby ze svého účtu a zřízením příkazu k inkasu na svém účtu pro platbu splátek úvěru. Úvěr byl sjednán na 72 měsíců, celkem měl žalovaný zaplatit 37 041 Kč (20 000 Kč jistina a 17 041 Kč úroky) v měsíčních splátkách po 514 Kč. Dále byla sjednána doplňková služba na výslovnou žádost žalovaného – inkasní služba s cenou 82 Kč měsíčně. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou hned první splátky, splatné dne datum. Dne datum byla žalovanému zaslána první upomínka a byl vyzván k úhradě dlužné částky a poplatku za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Dne datum byla žalovanému zaslána další upomínka a výzva k úhradě 300 Kč za I. upomínku spolu se smluvní sankcí za 2. upomínku ve výši 500 Kč, zároveň byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a možnou smluvní pokutu. Dne datum došlo ke zesplatnění úvěru a nárok žalobkyně byl vyčíslen na 18 327,47 Kč, a to v souladu se shora uvedeným rozpisem.

2. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

4. Z Výpisu z účtu žalobkyně ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný poukázal žalobkyni 10 Kč.

5. příjmení příjmení obrazovky soud zjistil, že žalovaný povolil žalobkyni inkaso z účtu ve výši 2 595 Kč počínaje datum.

6. Z Potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o vyplacení úvěru tak, že 10 432 Kč poukázala na účet věřitele na splacení předchozího závazku ze smlouvy číslo ze dne datum, částku 5 577 Kč poukázala na účet žalovaného a částku 4 000 Kč započetla na náklady poskytnutí úvěru. Dále jej informovala o výši měsíční splátky 865 Kč a platebních údajích – účtu, VS, splatnosti.

7. Z Výpisu z internetového bankovnictví ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla poukázána žalobkyní částka 5 577 Kč.

8. Z Upomínky číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení a vyzvala jej k úhradě nákladů upomínky ve výši 300 Kč, celková dlužná částka byla 1 165 Kč.

9. Z Poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že byl žalobkyní zaslán dopis žalovanému.

10. Z Upomínky číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení a vyzvala jej k úhradě nákladů upomínky ve výši 500 Kč, celková dlužná částka pak byla ve výši 1 665 Kč.

11. Z Poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že byl žalobkyní zaslán dopis žalovanému.

12. Ze Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínky s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne datum, soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila dlužnou částku v celkové výši 72 357,54 Kč a vyzvala žalovaného k její úhradě, upozornila jej na možnost podání žaloby. Výzva obsahuje stručný právní rozbor. Dopis je podepsán právním zástupcem žalobkyně a je přiložena kopie plné moci spolu s poštovním podacím archem ze dne datum.

13. Z Emailové korespondence žalobkyně se žalovaným soud zjistil, že dne datum byl žalobkyní zaslán žalovanému na email návrh úvěrové smlouvy s tím, že po zaslání potvrzení o svolení k inkasu plateb na úvěr z účtu žalovaného, bude uvolněna platba dle smlouvy o úvěru. Z předloženého screenshotu soud zjistil, že žalovaný zřídil na svém účtu povolení k inkasu k měsíční platbě ve výši 2 595 Kč ve prospěch účtu žalobkyně.

14. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo soud zjistil, že ji uzavřel žalovaný s žalobkyní dne datum. Žalovaný měl zaslat žalobkyni verifikační platbu 10 Kč k ověření uzavření smlouvy dle čl. 2. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, z nichž má být žalovanému vyplaceno 5 577 Kč na jeho účet, částka 10 423 Kč bude zaslána na účet věřitele na úhradu předchozí smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a částka 4 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně s uzavřením smlouvy (čl. 4). Žalovaný za úvěr celkem zaplatí 17 041 Kč úroků (čl. 4), tedy celkem splatí 37 041 Kč v měsíčních splátkách po 514 Kč (čl. 5). Smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky pro případ prodlení (čl. 5). V případě prodlení žalovaného o 10 dní je žalobkyně oprávněna zaslat žalovanému první upomínku s poplatkem 300 Kč, druhou upomínku s poplatkem 500 Kč (čl. 5). Pokud žalovaný neuhradí dlužnou částku ani po dvou upomínkách je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pro tento případ byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50 % zůstatku jistiny (čl. 5). Přílohou této smlouvy je Příloha číslo obsahující standardní informace o spotřebitelském úvěru a Příloha číslo Evropský standardizovaný informační přehled, Příloha číslo Tabulka umoření stanovící výši dlužné jistiny pro jednotlivé splátky úvěru. Předposlední je Příloha číslo Smlouva o inkasní službě, kterou uzavřel žalovaný s žalobkyní, touto smlouvou si žalovaný sjednal právo žalobkyně inkasovat splátky přímo z jeho účtu oproti povinnosti platit jí za to 69 Kč měsíčně. V čl. 2 je stanoveno, že bude-li žalovaný v prodlení se 2 splátkami spotřebitelského úvěru a úvěr se tak stane splatným, je povinen uhradit zbývající část sjednané inkasní služby jako škodu způsobenou porušením této smlouvy. Smluvní strany souhlasily s takto vyčíslenou škodou. Součástí zaslané smlouvy je i žádost žalovaného o zřízení inkasní služby.

15. Žalobkyně soudu předložila i Znalecký posudek číslo Posouzení podmínek anonymizováno při poskytování spotřebitelských úvěrů ze dne datum vypracovaný znalcem titul. jméno příjmení. V rámci znaleckého posudku o rozsahu 4 stran textu znalec posuzuje podmínky bank a nebankovních subjektů při poskytování úvěrů. Závěr posudku je, že úroková sazba i RPSN odpovídají situaci na trhu nebankovních subjektů a v některých případech i bankovních subjektů. Dobrovolně nabízené služby (např. inkaso) jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny a podmínek obvyklé na trhu). Sankční ujednání jsou obvyklá a přiměřená zákonu o spotřebitelském úvěru. Obezřetně je posuzována úvěryschopnost, a to dokonce i mírně nad rámec zákona. Součástí znaleckého posudku jsou podklady pro jeho vypracování.

16. Žalobkyně přiložila i kopii občanského průkazu žalovaného, ověření, že občanský průkaz není zneplatněn, výpis z registru exekucí, výplatní pásku žalovaného, výpis z jeho účtu za měsíc listopad 2019.

17. Ze statistických dat ČNB, a to konkrétně databáze časových řad příjmení – Statistická data – Měnová a finanční statistika – B. úrokové sazby MFI – příjmení obchody – Úrokové sazby soud zjistil, že se obvyklá úroková sazba u nových spotřebitelských úvěrů v době od 12/ 2019 do 12/ 2019 pohybovala pod 9 % ročně.

18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

19. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, úvěr byl žalovanému vyplacen dle smluvní dohody ve výši 20 000 Kč, přičemž z toho si žalobkyně započetla 4 000 Kč na náklady spojené s uzavřením úvěrové smlouvy a 10 423 Kč na úhradu předchozího úvěru. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas v souladu se splátkovým kalendářem. Žalovaný byl 3x marně upomenut o uhrazení dlužných splátek, následně dopisem ze dne datum došlo k zesplatnění úvěru a všech žalovaných částek, tedy konkrétně zbývající část jistiny 20 000 Kč, zbývající část úroků 17 041 Kč, zbývající část inkasní služby 5 904 Kč (zbylých 72 splátek po 82 Kč), náklady upomínkování 800 Kč, smluvní pokuta 10 000 Kč a 40,90 Kč za prodlení úvěru, smluvní úroky z prodlení inkasní služby 3,36 Kč, zbylá část programu PODPORA odklad 4 392 Kč (72 splátek po 61 Kč), nemoc 7 488 Kč (72 splátek p 104 Kč), práce 7 488 Kč (72 splátek po 104 Kč). Součástí smlouvy o úvěru je i smlouva o inkasu. Dle ČNB obvyklá úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně u podobných úvěrů.

20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, pokud se týká způsobu uzavření úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

22. Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen o. z.) účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy

23. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek byl zesplatněn.

24. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. V rámci právního posouzení smluvní pokuty soud vycházel z § 2048 až § 2052 o. z., který stanoví, že dle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.

26. Dle zák. o spotřebitelském úvěru č. platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze

a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,

b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo

c) smluvní pokutu.

27. Dle § 122 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

28. Dle § 122 odst. 3 zák. o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

29. Soud konstatuje, že v posuzovaném případě se jedná ze strany žalobkyně zcela zjevně o obchod s chudobou, kdy ve své podstatě z úvěru ve faktické výši 5 577 Kč se za 4 měsíce stane dlužná částka přes 72 000 Kč, tedy více než 12 x vyšší. Ve skutečnosti se jedná o poměrně právně sofistikované navyšování dlužné částky o sankce mající povahu smluvní pokuty, které se v textu žaloby nenazývají smluvní pokutou, o různé paušální částky smluvně dohodnuté. Z koncipování smlouvy a žaloby je zcela zjevné, že žalobkyně od začátku počítala s tím, že žalovaný neuhradí řádně a včas úvěr, čímž jí vznikne na základě smlouvy možnost požadovat neúměrné navýšení dlužné částky. To vše za situace, kdy obvyklá úroková sazba u spotřebitelských úvěrů u bank v té době činila zhruba 9 % ročně. Pro tento závěr svědčí právě takto razantní navýšení dlužné částky, které je zjevně úmyslně vytvořeno za účelem sanovat nevymožené úvěry. Jsou-li úvěry poskytovány osobám, u nichž je riziko, že jej nesplatí, je totiž potřeba toto riziko sanovat navyšováním dlužné částky. Proto mohou obecně bankovní subjekty poskytovat úvěry s nižší úrokovou sazbou, neboť neposkytují běžně úvěry rizikovým osobám. Byť žalobkyně v posuzovaném případě zjistila relevantní fakta o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, je zřejmé že se jednalo o osobu, která prošla oddlužením, pohyb na jeho účtu je spíše mírně debetní, již dříve poskytnutý úvěr nesplatil a byl refinancován, nicméně exekuce neměl evidovány, v oddlužení nebyl, jiné nesplacené bankovní nebo nebankovní závazky evidován v době uzavření úvěrové smlouvy neměl. Tedy bez dalšího nelze určit, že by žalovaný byl osobou prokazatelně neschopnou splácet úvěr a žalobce zanedbal povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného.

30. S ohledem na shora uvedenou právní úpravu a zjištěný skutkový stav je třeba jednotlivé nároky žalobkyně posoudit a odůvodnit samostatně.

31. Nárok žalobkyně na zbytek dlužné jistiny 20 000 Kč je po právu, neboť žalovanému byl žalobkyní v souladu se smlouvou o úvěru poskytnut úvěr v této výši a v této výši zůstal dosud neuhrazen.

32. Nárok žalobkyně na úrok z úvěru ve výši 17 041 Kč je po právu, neboť se jedná o zbylou část dosud nehrazeného smluvně stanoveného úroku z úvěru.

33. Nárok na zaplacení zbylé části inkasní služby ve výši 6 534 Kč je ve smlouvě o inkasu formulován jako paušalizovaná náhrada škody pro případ prodlení žalovaného a následné zesplatnění úvěru. Právní teorie obecně považuje smluvní pokutu za paušalizovanou náhradu škody. Dle obsahu soud proto posoudil tento nárok s ohledem na jeho povahu jako skrytou smluvní pokutu. Dále je třeba konstatovat, že smlouva o inkasu není jakási samostatná smlouva stojící zcela mimo smlouvu o úvěru, naopak jedná se o součást smlouvy o úvěru, ostatně je jednou z jejích příloh a nemůže existovat samostatně mimo smlouvu o úvěru. Právě s ohledem na regulaci výše smluvní pokuty v zákoně o spotřebitelském úvěru se tak žalobkyně snaží tento nárok přejmenovat na náhradu škody a tvrdí, že smlouva o inkasu je zcela samostatnou smlouvou. Soud proto tento nárok zahrnul do maximální výše smluvní pokuty dle zákona o spotřebitelském úvěru. Dalším důvodem, proč žalobkyně tvrdí, že se jedná o zcela samostatný nárok, je skutečnost, že požaduje smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z této„ náhrady škody“. Kdyby se totiž nejednalo o samostatnou smlouvu, ale o součást smlouvy o úvěru, byl by takto stanovený smluvní úrok z prodlení zakázaný. Skutečnost, že se jedná o de facto smluvní pokutu, resp. ještě dříve další odměnu žalobkyně než došlo ke změně textace, vyplývá i z toho, že soudu je známo z jeho úřední činnosti, že žalobkyně ve svých smlouvách upravuje výši poplatku za inkaso dle výše úvěru, přestože náklady na inkaso budou u různých inkasovaných částek neměnné. S ohledem na neurčitost stanovení, určení, výše smluvní pokuty, kdy není zřejmé v jaké konkrétní výši, případně jakým výpočtem, bude stanovena, soud žalobkyni nárok na její zaplacení nepřiznal.

34. Nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně soud nepřiznal, neboť tento je v rozporu se zákonnou úpravou smlouvy o spotřebitelském úvěru. Takto stanovený úrok spolu v kombinaci s dalšími sankcemi a poplatky, které mají povahu skrytých sankcí, vytváří ve svém důsledku soubor sankčních ujednání, na základě kterých se postavení žalovaného jako spotřebitele výrazně vychyluje v jeho neprospěch a nedalo by se absolutně posuzovat jako alespoň přibližně rovnovážné s postavením žalobkyně jako věřitele. Pokud se takováto ujednání ve smlouvě ocitnou, jsou s ohledem na jejich schopnost vychýlit pozici spotřebitele v jeho neprospěch, jako neplatné.

35. Nárok na zaplacení 800 Kč nákladů na upomínky soud nepřiznal, neboť byť v této výši byly dohodnuty smluvně, žalobkyně je ve výčtu uplatněných a požadovaných částek uvedla hodnotou 0 Kč.

36. Co se týče smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, tak soud tuto smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru žalobkyni přiznal, neboť byla sjednána řádně ve smlouvě a její výše odpovídá i právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.

37. Soud tak přiznal žalobkyni jistinu 20 000 Kč, poplatky a smluvní pokutu 10 000 Kč. Z těchto částek přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně. Dále soud žalobkyni přiznal i úrok z úvěru ve výši 17 041,28 Kč. Zbylou část žaloby, tedy 5 904 Kč, 19 368 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 25 272 Kč od datum do zaplacení, zamítl se shora uvedených důvodů.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 842,75 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 % z žalované částky ke dni rozhodování včetně příslušenství 73 313,28 Kč bylo přiznáno pouze 47 041,28 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 893 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72 313,28 Kč sestávající z částky 4 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 1 010 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 2 010 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 950 Kč ve výši 2 299,50 Kč, což činí částku 16 142,50 Kč.

39. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.