Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 154/2021-52

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 6 070 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 6 070 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 989,90 Kč, úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 416,27 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 070 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 6 070 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 989,90 Kč, úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 416,27 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 070 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 6 070 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným. Na základě této smlouvy měl právní předchůdce žalobkyně umožnit žalovanému opakovaně čerpat úvěr až do výše limitu 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s dojednaným úrokem a poplatky splácet formou dohodnutých měsíčních splátek. Tyto však nehradil řádně a včas, pročež právní předchůdce žalobkyně celý poskytnutý úvěr jednorázově zesplatnil. Následně postoupil svou pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a dlužných poplatků účtovaných v souvislosti s poskytnutým úvěrem v celkové výši 1 070 Kč. Dále požadovala smluvní úrok z úvěru ve výši 16,90 % ročně z poskytnuté jistiny, který zčásti kapitalizovala ke dni 1. 12. 2020 na částku 989,90 Kč, zčásti požadovala běžící úrok od 2. 12. 2020 do zaplacení. V neposlední řadě si nárokovala zákonný úrok z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině a poplatkům, kdy svůj nárok opět zčásti kapitalizovala k datu 1. 12. 2020 na částku 416,27 Kč, zčásti požadovala běžící úrok z prodlení za dobu od 2. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovaného, ten se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto zcela v souladu s citovaným ustanovením jeho souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání předpokládal.

4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 30. 4. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Na jejím základě právní předchůdce žalobkyně umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky formou revolvingu, tedy opakovaně, a to až do výše sjednaného úvěrového rámce, který činil 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté prostředky vrátí spolu s úrokem ve výši 16,90 % z poskytnuté jistiny ročně, a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, jejichž výše činila 250 Kč a které byly splatné vždy ke každému 20. dni v měsíci. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný dále zavázal platit právnímu předchůdci žalobkyně poplatky dle jeho sazebníku, mimo jiné např. poplatek za každé čerpání úvěru ve výši 50 Kč. V čl. 7 písm. b) smlouvy bylo sjednáno právo právního předchůdce žalobkyně jednorázově zesplatnit celý úvěr v případě, kdy ze strany žalovaného dojde k porušení smlouvy ve smyslu čl. 7. Dle čl. 7. písm. a) smlouvy se pak porušením smlouvy rozuměla mimo jiné situace, kdy se žalovaný dostane do prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek. Dopisem z 8. 1. 2020 byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 583 Kč vzniklé z titulu předmětné úvěrové smlouvy s upozorněním, že pokud dluh neuhradí do 9. 2. 2020, dojde k zesplatnění úvěru. Dopisem z 9. 2. 2020 právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o tom, že k uvedenému datu byl poskytnutý úvěr jednorázově zesplatněn. Pohledávku za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy následně postoupil smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 30. 11. 2020 na žalobkyni, a to s účinností k datu 1. 12. 2020, kdy žalobkyně uhradila sjednanou úplatu za soubor postoupených pohledávek. K uvedenému datu činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 5 000 Kč, na poplatcích vyúčtovaných v průběhu trvání smluvního vztahu 1 070 Kč, na smluvním úroku 989,90 Kč a na úroku z prodlení 416,27 Kč O postoupení pohledávky na žalobkyni právní předchůdce žalobkyně písemně informoval žalovaného dopisem z 28. 12. 2020. Žalobkyně následně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovaného k zaplacení shora uvedených dlužných částek předžalobní výzvou z 3. 2. 2021.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru v účinném znění.

6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, zatímco úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávky, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 ve spojení s § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalované pohledávky. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost z této smlouvy splnil, když žalovanému umožnil čerpat peněžní prostředky formou poskytnutého úvěrového rámce. Žalovanému tím dle shora citovaného ustanovení i dle smlouvy vznikla povinnost nejen tyto prostředky vrátit, ale rovněž zaplatit sjednaný úrok ve výši 16,90 % ročně a další s úvěrem související poplatky. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že se dostal do prodlení s úhradou smluvených splátek úvěru a že právní předchůdce žalobkyně z tohoto důvodu využil svého smluvního oprávnění (viz čl. 7 a 7.2 smlouvy) a celý poskytnutý úvěr k datu 9. 2. 2020 jednorázově zesplatnil. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že splátky úvěru hradil řádně a včas, takovou skutečnost soudu nejen tvrdil, ale zejména prokázal. Nic takového se ovšem nestalo. Žalovaný zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu, která mu byla soudem zaslána, nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto vyšel z toho, že tvrzení obsažená v žalobě ohledně jeho prodlení jsou pravdivá a že žalovaný v souvislosti s předmětnou smlouvou skutečně dluží v žalobě označené částky.

10. Za dané situace dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a této v plném rozsahu vyhověl. Uložil tedy žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč spolu s dlužnými poplatky ve výši 1 070 Kč (celkem tedy částku 6 070 Kč), a žalovaného současně zavázal též k úhradě požadovaného smluvního úroku ve výši 16,90 % ročně a zákonného úroku z prodlení. Nárok na úhradu smluvního úroku se opírá přímo o příslušné ustanovení smlouvy, pokud jde o zákonný úrok z prodlení, zde soud odkazuje na o. z., přičemž výše přiznaného úroku z prodlení se řídí

11. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch a svědčí jí proto podle vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 089 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 200 Kč dle bodu 1 cit. vyhl., tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle cit. vyhl., a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 189 Kč dle ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ( ).

12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.