Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
8 C 75/2021-42
Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci
žalobce: ; Dopravní podnik města Brna, a.s., IČ: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
se sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného,
okres okres
o zaplacení částky 3.050 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3.050 Kč s úrokem z prodlení
- ve výši 8,5 % ročně z částky 1.525 Kč za dobu od 16. 1. 2018 do zaplacení,
- ve výši 10 % ročně z částky 1.525 Kč za dobu od 27. 8. 2019 do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta v obec.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 3.050 Kč s úrokem z prodlení - ve výši 8,5 % ročně z částky 1.525 Kč za dobu od 16. 1. 2018 do zaplacení, - ve výši 10 % ročně z částky 1.525 Kč za dobu od 27. 8. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].
1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 3.050 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle výroku I shora. Tvrdí, že žalovaný se dne 15. 1. 2018 a dne 26. 8. 2019 přepravoval v tramvaji, tedy v dopravním prostředku žalobce, kterým žalobce provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě, přičemž v obou případech neměl žádný jízdní doklad. Žalobci vznikla za žalovaným za každou jízdu pohledávka z nezaplaceného jízdného 25 Kč a přirážky k jízdnému 1.500 Kč, což však žalovaný neuhradil ani po upomínce žalobce.
2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne 15. 1. 2018 cestoval žalovaný v tramvaji žalobce kurzu číslo linky číslo ve 12:55 hodin v úseku zastávky ulice ve městě obec byl kontrolován revizorem žalobce číslo který zjistil, že žalovaný nemá žádný jízdní doklad. Totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho číslo obč. průkazu anonymizována dvě slova O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis číslo který podepsal jak revizor, tak i žalovaný. Dne 26. 8. 2019 cestoval žalovaný v tramvaji žalobce kurzu číslo linky číslo v 12:01 hodin v úseku zastávky ulice ve městě obec byl kontrolován revizorem žalobce číslo který zjistil, že žalovaný nemá žádný jízdní doklad. O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis číslo který podepsal revizor i žalovaný. Totožnost žalovaného byla v tomto případě ověřena příslušníkem Policie České republiky identifikačního čísla anonymizována dvě slova. V obou zápisech byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1.525 Kč žalobci. Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému územní celek ve znění platném od 1. 1. 2017 a ve znění platném od 25. 5. 2018, stanoví v článku 9 odst. 5 výši přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu na 1.500 Kč. Podle téhož článku odst. 4 písm. b) je osoba pověřená žalobcem, tedy revizor, oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího prokázání se osobními údaji potřebnými pro vymáhání jízdného v hodnotě jízdenky platné ve 2 zónách po dobu 60 minut a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 12 se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Druhy jízdních dokladů a ceny jízdného jsou stanoveny Tarifem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Součástí Tarifu je ceník jízdného. V době první přepravní kontroly byl účinný ceník ve znění platném od 1. 1. 2017 a v době druhé přepravní kontroly byl účinný ceník ve znění platném od 1. 9. 2018, v obou cenících je hodnota základní nezlevněné přestupní jízdenky na 2 zóny na 60 minut je určena částkou 25 Kč. Dopisem ze dne 8. 3. 2018 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení částky 1.525 Kč za jízdu žalovaného dne 15. 1. 2018 bez jízdenky, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení, kdy tento dopis byl odeslán žalovanému prostřednictvím České pošty dne 13. 3. 2018. Ohledně druhé jízdy bez jízdního dokladu dne 26. 8. 2019 byl žalovaný takto vyzván dopisem z 18. 10. 2019 odeslaným prostřednictvím České pošty dne 22. 10. 2019.
4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovaným a žalobcem vznikl v obou případech právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou ve smyslu § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje ust. § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.
5. Žalovaný se v obou případech přepravoval v tramvaji. Podmínky pro provozování drah upravuje zákon 266/1994 Sb. o drahách. Ust. § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona umožňuje osobě pověřené dopravcem, tedy žalobcem, uložit cestujícímu, tedy žalovanému, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Povinnost cestujícího, tedy žalovaného, prokázat se takové osobě jízdním dokladem a v opačném případě zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému, vyplývá z ust. § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona. Výše přirážky přitom nesmí podle § 37 odst. 6 citovaného zákona přesáhnout částku 1.500 Kč a dopravce si ji stanoví v přepravních podmínkách.
6. Žalovaný se ve vozidlech žalobce přepravoval bez jízdenky, a proto ve smyslu § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, což opravňuje dopravce, tedy žalobce, žádat za každou jízdu bez jízdenky po žalovaném zaplacení přirážky k jízdnému 1.500 Kč podle smluvních přepravních podmínek a jízdného 25 Kč podle ceníku jízdného.
7. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy požadovaný úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že jízdné je splatné již v době přepravy, tedy jízdy žalovaného v dopravním prostředku žalobce. U nároku na přirážku je splatnost stanovena v článku 9 odst. 12 smluvních přepravních podmínek tak, že za datum splatnosti se považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Z toho vyplývá, že jak jízdné, tak i přirážka k jízdnému, byly splatné dne 15. 1. 2018 a dne 26. 8. 2019. Žalovaný se tak dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku ve dnech následujících, tedy 16. 1. 2018 a 27. 8. 2019. Od těchto dnů žalobci vzniklo v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Účastníci si výši úroků z prodlení neujednali, a proto se podle § 1970 věty druhé občanského zákoníku považuje za ujednanou výše úroků z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb.
8. Soud tedy přiznal žalobci plně žalovanou jistinu 3.050 Kč včetně úroků z prodlení výrokem I. tohoto rozhodnutí.
9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení 1.489 Kč. Přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím více než 7 dní před zahájením řízení výše citovaným dopisem. Náklady žalobce se skládají z následujících složek. Soudní poplatek z žaloby činí 400 Kč, odměna za právní zastoupení za první 3 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb. advokátního tarifu představuje 600 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby. Ke každému z těchto 3 úkonů náleží paušál režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu Poslední složkou nákladů řízení je částka 189 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů.
10. Ke stanovení výše odměny za právní zastoupení soud ještě uvádí, že postupoval podle citovaného § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud zjistil z evidence soudních řízení, že žalobce kromě této žaloby podal ještě k podepsanému soudu desítky dalších žalob, které mají podobu využitého vzoru a odlišují se jen v minimální míře, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Základ právní argumentace včetně stylizace a formálního vyjádření je totožný.
11. Odůvodnění rozsudku obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.