Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 151/2021-37

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 100 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 588,82 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 100 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 588,82 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 28. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným 21. 11. 2018. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytl její právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve lhůtě do 21. 12. 2018, tento svůj závazek však nesplnil. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla následně jejím právním předchůdcem postoupena žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč účtované za prodlení žalovaného se splacením úvěru, jejíž výše odpovídala sjednané denní sazbě 0,1 % z částky 4 000 Kč za dobu od 22. 12. 2018 do 5. 5. 2020. V žalobě si dále v položce označené jako„ kapitalizovaný úrok“ nárokovala zaplacení částky 100 Kč odpovídající sjednané úhradě za odeslání dvou písemných upomínek žalovanému. V neposlední řadě požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru za dobu od prvního dne prodlení žalovaného, tj. od 22. 12. 2018, do 10. 8. 2020, který kapitalizovala na částku 588,82 Kč, a dále za období ode dne následujícího dni postoupení předmětné pohledávky, tj. od 29. 8. 2020, do zaplacení.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto souhlas účastníků s tímto postupem ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.

4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 21. 11. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo. Právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Ty se žalovaný zavázal vrátit ve lhůtě 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, tj. k 21. 12. 2018. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě porušení povinnosti žalovaného uhradit jakoukoliv část jeho dluhu dle smlouvy řádně a včas je žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně navíc mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta bude splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek ve výši 50 Kč za každou písemnou upomínku. Na základě dohody o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 8. 2020 byla pohledávka ze shora uvedené smlouvy o úvěru s účinností k datu 28. 8. 2020 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně písemně informován dopisem z 8. 9. 2020. Žalobkyně následně prostřednictvím předžalobní výzvy jejího zástupce z 12. 4. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 6 100 Kč s příslušenstvím vzniklé z titulu předmětné úvěrové smlouvy ve lhůtě do 20. 4. 2021 a upozornila žalovaného, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo ke vzniku závazkového právního vztahu založeného smlouvou o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnil, když poskytl žalovanému peněžní prostředky v ujednané výši, což žalovaný stvrdil podpisem úvěrové smlouvy. Žalovanému tím dle smlouvy i shora citovaného ustanovení zákona vznikla povinnost poskytnutou jistinu úvěru vrátit v dojednaném termínu splatnosti, tj. nejpozději do 21. 12. 2018.

9. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, nicméně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství.

10. Bylo na žalovaném, aby v případě, že svůj dluh z předmětné smlouvy o úvěru žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci uhradil řádně a včas, nebo že na něj alespoň částečně plnil, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Nic z toho se však nestalo, žalovaný zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto vycházel z toho, že skutečně v souvislosti s předmětnou smlouvou nezaplatil ničeho. S ohledem na tuto skutečnost lze konstatovat, že právnímu předchůdci žalobkyně vznikl rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč, který vyplývá přímo z textu úvěrové smlouvy. Jestliže se tedy nyní žalobkyně domáhá smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, která odpovídá uvedené sazbě za dobu od 22. 12. 2018 do 5. 5. 2020, činí tak zcela poprávu. Stejně tak je oprávněný i její nárok na zaplacení paušální náhrady nákladů na upomínání žalovaného ve výši 100 Kč, který se rovněž opírá o příslušné ustanovení smlouvy a jenž odpovídá dvěma poplatkům po 50 Kč za dvě písemné upomínky odeslané žalovanému.

11. Ze shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 000 Kč včetně požadovaného kapitalizovaného úroku (poplatků za upomínky) ve výši 100 Kč a zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá nejen o smlouvu, ale též o o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení pak vychází z , za jehož účinnosti prodlení nastalo.

12. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak podle vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 968 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 500 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh ve věci samé) po 200 Kč dle bodu 1 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 100 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč podle ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč, a to k rukám jejího zástupce ( ).

13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.