Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 60/2021-72

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurzem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 458 606,75 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 458 606,75 Kč s úrokem ve výši 5,89 % ročně z částky 458 606,75 Kč od 26. 2. 2020 do 26. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 13 528,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 458 606,75 Kč od 8. 4. 2020 do 26. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 17 605,48 Kč, s úrokem ve výši 5,89 % ročně z částky 458 606,75 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 458 606,75 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, a to v měsíčních splátkách ve výši 9 000 Kč, kdy poslední splátka bude činit neuhrazenou částku nižší než 9 000 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci ve kterém nabude tento rozsudek právní moci, s tím, že neuhradí-li žalovaný byť jednu splátku řádně a včas, ztrácí výhodu splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 34 815,60 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, kdy poslední splátka bude činit neuhrazenou částku nižší než 1 500 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci ve kterém nabude tento rozsudek právní moci, s tím, že neuhradí-li žalovaný byť jednu splátku řádně a včas, ztrácí výhodu splátek.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 458 606,75 Kč s úrokem ve výši 5,89 % ročně z částky 458 606,75 Kč od 26. 2. 2020 do 26. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 13 528,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 458 606,75 Kč od 8. 4. 2020 do 26. 8. 2020 kapitalizovaným částkou 17 605,48 Kč, s úrokem ve výši 5,89 % ročně z částky 458 606,75 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 458 606,75 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, a to v měsíčních splátkách ve výši 9 000 Kč, kdy poslední splátka bude činit neuhrazenou částku nižší než 9 000 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci ve kterém nabude tento rozsudek právní moci, s tím, že neuhradí-li žalovaný byť jednu splátku řádně a včas, ztrácí výhodu splátek. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 34 815,60 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, kdy poslední splátka bude činit neuhrazenou částku nižší než 1 500 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci ve kterém nabude tento rozsudek právní moci, s tím, že neuhradí-li žalovaný byť jednu splátku řádně a včas, ztrácí výhodu splátek.

Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 458 606,75 Kč s příslušenstvím, s tím, že původní žalobkyně (právnická osoba) se žalovanou a spoludlužníkem uzavřeli Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření číslo ze dne 24. 6. 2016, na jejímž základě žalobkyně dne 26. 7. 2016 žalované poskytla částku 500 000 Kč, kterou žalovaná se spoludlužníkem v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátili. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení:

- zákonného úroku z prodlení z částky 458 606,75 Kč

- smluvního úroku ve výši 5,89 % ročně z částky 458 606,75 Kč.

Žalovaná proti platebnímu rozkazu podala dne 28. 1. 2021 odpor, který odůvodnila tím, že pohledávku neuznává, neboť nebyla spoludlužníkem upozorněna na to, že pohledávka není splácena. Dále namítá, že nebyla upozorněna původní žalobkyní, že pohledávka není hrazena a že tato od smlouvy odstupuje, s tím, že toto považuje za zneužití práva silnější strany. Dále uvedla, že je pravdou, že po dobu soužití se spoludlužníkem, otcem jejích dětí, uzavřela předmětnou smlouvu. Podáním že dne 2. 6. 2021 žalovaná požádala o prominutí úroků – penále. Ve vztahu k prominutí úroku (penále) soud odkazuje na jednání s žalobkyní, neboť úrok byl sjednán v přiměřené výši a soud nemá pravomoc moderovat či„ odpouštět“ sjednaný úrok mezi stranami. Dále žalobkyně požádala o úhradu dluhu ve splátkách. Dne 13. 7. 2021 žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše.

Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Původní žalobkyně (jméno stavební právnická osoba) s žalovanou a spoludlužníkem jméno příjmení uzavřela Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření číslo ze dne 24. 6. 2016, na jejímž základě žalobkyně dne 26. 7. 2016 spoludlužníkům poskytla částku 500 000 Kč, kterou žalovaná se spoludlužníkem dosud nevrátili. Původní žalobkyně od smlouvy odstoupila, neboť proti spoludlužníku jméno příjmení je vedeno insolvenční řízení, a to v souladu s ustanovením čl. IX odst. 2 a 3 úvěrových podmínek. Dluh tak byl zesplatněn ke dni 23. 3. 2020. Dopisem naposledy ze dne 13. 10. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná se citovanou smlouvou zavázala spolu se spoludlužníkem k vrácení částky 500 000 Kč a dále:

- zákonného úroku z prodlení z částky dlužné částky, dle evidence žalobkyně z částky 458 606,75 Kč

- smluvního úroku ve výši 5,89 % ročně z dlužné částky, aktuální dlužné jistiny 458 606,75 Kč.

Žalovaná při ústním jednání konaném dne 13. 7. 2021 uznala dluh vůči žalobkyni ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření číslo ze dne 24. 6. 2016 co do důvodu i co do výše ke dni podání žaloby 458 606,75 Kč s příslušenstvím.

Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle , , (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi původní žalobkyní a žalovanou a spoludlužníkem (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované a spoludlužníku byl poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč, který měly vrátit do 23. 3. 2020 v návaznosti na zesplatnění dluhu v návaznosti na insolvenční řízení spoludlužníka. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem.

Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady číslo s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.

Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

Sjednaný smluvní úrok ve výši 5,89 % ročně z částky 458 606,75 Kč (původní jistiny 500 000 Kč) je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.

Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. Tyto žalobkyně nepožaduje.

Konečně žalobkyně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení o. z. ve spojení s  prováděcího , ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.

Žalovaná požádala o úhradu dluhu ve splátkách, kdy při jednání uvedla, že je schopna splácet až 10 000 Kč měsíčně, s tím, že nemá k dispozici celou žalovanou částku a s ohledem na výši svých příjmů a výdajů žádá o měsíční splátky tohoto dluhu ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně s tímto vyjádřila souhlas. S ohledem na výše uvedené soud vyhověl žádosti žalované o úhradu dluhu ve splátkách tak jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku, kdy soud vzal v potaz zejména výši měsíční splátky a výši měsíčního příjmu a stejně tak výši částky, která je předmětem tohoto řízení.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 815,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 345 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 458 606,75 Kč sestávající z částky 10 140 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 7. 2021 náhrada 3 172,07 Kč za 328 ujetých km v částce 1 972,07 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle při průměrné spotřebě 5,8 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle ) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 612,07 Kč ve výši 2 858,53 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.