Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 113/2021-51

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 6 585 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 585 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 160 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 820,77 Kč odpovídajícím sazbě 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 26. 3. 2017 do 1. 7. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 585 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 160 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 820,77 Kč odpovídajícím sazbě 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 26. 3. 2017 do 1. 7. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení 6 585 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru, která měla být dle žaloby uzavřena dne 27. 1. 2017 mezi právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 160 Kč, obojí ve lhůtě do 25. 3. 2017. Tuto svou povinnost však nesplnil a doposud na svůj dluh z uvedené smlouvy nesplatil ničeho. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla s účinností k 24. 7. 2019 postoupena na žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 500 Kč, poplatku ve výši 1 160 Kč (nárokovaného v podobě„ kapitalizovaného úroku“), smluvní pokuty ve výši 2 085 Kč, na jejíž zaplacení měl právnímu předchůdkyně vzniknout nárok dle čl. 5 smlouvy a jejíž výše odpovídá sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny 4 500 Kč za dobu od 26. 3. 2017 do 2. 7. 2018, dále pak požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období ode dne následujícího dni dohodnuté splatnosti úvěru, tj. od 26. 3. 2017, do 1. 7. 2019 v kapitalizované výši 820,77 Kč a běžící úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od 25. 7. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádný z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 1. 2017 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě právní předchůdce žalobkyně téhož dne vyplatil bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu č. bankovní účet, který žalovaný označil ve smlouvě, peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit a současně zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 368 Kč, obojí ve lhůtě do 20. 2. 2017. V čl. 5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného se splacením úvěru či jeho části bude žalovaný povinen uhradit právnímu předchůdci žalobkyně mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Následně byl dne 13. 2. 2017 mezi totožnými smluvními stranami uzavřen dodatek ke shora uvedené smlouvě o úvěru, v němž se právní předchůdce žalobkyně dohodl se žalovaným na navýšení úvěru o 3 000 Kč na částku 4 500 Kč. Současně byl odpovídajícím způsobem navýšen i poplatek za poskytnutí úvěru, a to o 792 Kč na 1 160 Kč, a posunut termín splatnosti úvěru na 25. 3. 2017. I předmětný dodatek obsahoval ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalovaného se splacením úvěru. Částku ve výši 3 000 Kč právní předchůdce žalobkyně poukázal ve prospěch shora uvedeného bankovního účtu ještě dne 13. 2. 2017. Následně postoupil pohledávku za žalovaným plynoucí z uvedené úvěrové smlouvy ve znění jejího dodatku s účinností k 24. 7. 2019 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován dopisem právního předchůdce žalobkyně z 19. 8. 2019, jímž byl současně vyzván k úhradě svého dluhu. Žalobkyně následně opětovně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky z předmětné smlouvy předžalobní výzvou svého zástupce z 12. 3. 2021.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl na základě úvěrové smlouvy uzavřené ve smyslu § 2395 o. z. závazkový právní vztah. Právní předchůdce žalobkyně svým smluvním povinnostem prokazatelně dostál, neboť žalovanému poskytl peněžní prostředky v ujednané výši, tedy ve výši 4 500 Kč. Tím mu ve smyslu § 2395 o. z. vzniklo právo nejen na vrácení těchto prostředků, ale též na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 160 Kč, který v daném případě plnil funkci úroku z úvěru. Soud takto vysoký úrok neposoudil jako nepřiměřený zejména z toho důvodu, že se v posuzované věci jednalo o krátkodobý úvěr, tzv.„ mikropůjčku“, který byl původně splatný ve lhůtě nepřesahující jeden měsíc, a byť byla následně lhůta splatnosti prodloužena dodatkem ke smlouvě, i tak je třeba daný smluvní vztah nepochybně hodnotit jako krátkodobý úvěr. Pro právního předchůdce žalobkyně by nemělo ekonomický smysl, pokud by takový úvěr úročil roční úrokovou sazbou v místě a čase obvyklou pro spotřebitelské úvěry s delší dobou splatnosti, která je samozřejmě výrazně nižší. Navíc nelze přehlížet, že žalovaný obdržel potřebné peněžní prostředky bez nutnosti zajištění či jejich účelové vázanosti a nemusel absolvovat jistě nepoměrně přísnější test jeho schopnosti úvěr splatit, jakému by byl podroben, pokud by o podobný úvěr požádal například některou banku. S tím souvisí zvýšené riziko celé transakce pro právního předchůdce žalobkyně, jež rovněž odůvodňuje vyšší než obvyklou úrokovou sazbu.

9. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že na předmětný dluh neuhradil doposud ničeho. Bylo přitom na něm, aby v případě, že svůj dluh již uhradil zcela či alespoň částečně, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení nečinným a ani z obsahu spisu nelze žádnou jeho úhradu dovodit. Z toho důvodu soud shledal jako oprávněný nejen nárok na zaplacení jistiny úvěru a poplatku za jeho poskytnutí, ale rovněž na úhradu smluvní pokuty ve výši 2 085 Kč, kterou si žalobkyně nárokovala s odkazem na čl. 5 smlouvy. Žalovaný zjevně porušil povinnost, jejíž splnění bylo smluvní pokutou utvrzeno, tj. řádně a včas splatit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem, navíc sjednaná sazba smluvní pokuty i její celková nárokovaná výše nepřekračují limity stanovené v § 122 odst. 2 a 3 ZSÚ, soud tedy neshledal důvod, proč žalobě nevyhovět i co do požadované smluvní pokuty.

10. Ze shora popsaných důvodů uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 585 Kč včetně kapitalizovaného úroku ve výši 1 160 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru) a žalovaného zavázal též k zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho úhradu vyplývá z o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše úroku z prodlení se pak řídí , za jehož účinnosti prodlení žalovaného nastalo.

11. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a podle jí tak vůči žalovanému svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 968 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 500 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 200 Kč dle bodu 1 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 100 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč dle ). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč, a to k rukám jejího zástupce ( ).

12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.