Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 163/2021-38

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 19 640 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 800 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % od 29. 12. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 11 840 Kč spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 2 450,76 Kč, spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 7 085,17 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 8,5 % od 30. 11. 2019 do zaplacení, spolu s úroky ve výši 23,72% ročně jdoucími z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 676,84 Kč ve výši 8,05 % od 30. 11. 2019 do zaplacení, spolu s úroky ve výši 23,72% ročně jdoucími z částky 6 676,84 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 800 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % od 29. 12. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 11 840 Kč spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 2 450,76 Kč, spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 7 085,17 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 8,5 % od 30. 11. 2019 do zaplacení, spolu s úroky ve výši 23,72% ročně jdoucími z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 676,84 Kč ve výši 8,05 % od 30. 11. 2019 do zaplacení, spolu s úroky ve výši 23,72% ročně jdoucími z částky 6 676,84 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovaným smlouvu nazvanou smlouva o půjčce číslo na jejímž základě žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit v 58 týdenních pravidelných splátkách po 240 Kč poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši 5 920 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a nákladů na hotovostní inkaso ve výši 3 200 Kč Poslední splátka byla stanovena na 17. 10. 2017. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 3. 5. 2018. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 676,84 Kč dle čl. 1 smluvních podmínek ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 23,72 % ročně od 18. 10. 2017, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 670 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 6 676,84 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 1 993,16 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 400,66 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 143,65 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 6 676,84 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 6 676,84 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu nazvanou smlouva o půjčce číslo na jejímž základě žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit v 58 týdenních pravidelných splátkách po 240 Kč poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši 5 920 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a nákladů na hotovostní inkaso ve výši 3 200 Kč Poslední splátka byla stanovena na 30. 12. 2017. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 21. 4. 2017. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 000 Kč dle čl. 1 smluvních podmínek ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 23,72 % ročně od 31. 12. 2017, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 970 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 8 000 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 2 970 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 684,51 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 307,11 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění, avšak žalovaný na tuto výzvu nikterak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 5 920 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 3 200 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Dle čl. 1 smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 23,72 %.

4. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 5 920 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 3 200 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Dle čl. 1 smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 23,72 %.

5. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z číslo obč. průkazu s platností do 8. 2. 2023. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. U zaměstnání bylo uvedeno, že žalovaný pracoval ve společnosti právnická osoba jako dělník, nebylo uvedeno, zda se jedná o zaměstnání dobu určitou nebo neurčitou. Žalovaný dále uvedl, že nemá půjčku/úvěr u původní věřitelky nebo jiné společnosti. Ve finanční situaci je uvedeno, že čistá mzda žalovaného činila částku 10 000 Kč, jiné příjmy žalovaný nevykázal. Měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 4 000 Kč, výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 2 500 Kč, celkem tedy částku 6 500 Kč. Žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu a domácnost sdílí s jiným rodinným příslušníkem.

6. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z dokladu číslo s platností do 8. 2. 2023. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky pracovní smlouva, nájemní smlouva. U zaměstnání bylo uvedeno, že žalovaný pracoval ve společnosti právnická osoba jako dělník, nebylo uvedeno, zda se jedná o zaměstnání dobu určitou nebo neurčitou. Žalovaný dále uvedl, že má půjčku u původní věřitelky ve výši 9 728 Kč, měsíční splátka činí 1 200 Kč. Ve finanční situaci je uvedeno, že čistá mzda žalovaného činila částku 16 000 Kč, jiné příjmy žalovaný nevykázal. Měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 3 000 Kč, výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 4 000 Kč, splátka úvěrů ve výši 1 200 Kč a jiné náklady (alimenty a ostatní) částku ve výši 1 000 Kč, celkem tedy částku 9 200 Kč. Použitelný příjem byl vyčíslen na 6 800 Kč s tím, že žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu a domácnost sdílí s jiným rodinným příslušníkem a nemá nezaopatřené děti. Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému bylo dne 13. 12. 2019 na adresu adresa žalovaného, zasláno vyrozumění o postoupení pohledávky, a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 3. 9. 2020 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou zaslanou dne 4. 9. 2020 na adresu adresa žalovaného, upozorněn na prodlení s úhradou závazku ze smluv o půjčce číslo číslo byl vyzván ke splacení zbývající částky zápůjček a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši 32 817,52 Kč, nejpozději do 18. 9. 2020 na účet žalobkyně.

10. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97, má soud za prokázané, že v odstavci 17 obsahuje právní názor Krajského soudu v Českých Budějovicích k právní úpravě , o spotřebitelském úvěru.

11. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

12. Dle , (dále jen „“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle věty druhé , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

14. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce ze dne datum a datum, současně se však jedná o spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu a následující Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j.  – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.

18. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

19. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že společnost právnická osoba, při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnuté zápůjčky ve výši 8 000 Kč zaplatit celkem 13 920 Kč. Z předložených zákaznických karet je zřejmé, že společnost právnická osoba při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala formálně a spokojila se s tím, že v zákaznické kartě uvedené informace žalovaný stvrdil svým čestným prohlášením a podpisem. K uvedeným informacím nepředložila žalobkyně žádné doklady, nepředložila ani pracovní smlouvu žalovaného, ani případně výplatní pásky, ze kterých by byl potvrzen příjem žalovaného. Zároveň soud upozorňuje na to, že informace uvedené v zákaznických kartách jsou vnitřně rozporné a nevěrohodné, neboť v září roku 2016 deklaroval žalovaný příjem 10 000 Kč a výdaje na nájem a inkaso ve výši 4 000 Kč (přičemž tuto částku považuje soud za podhodnocenou, neboť takto nízká částka nemůže zahrnovat jak nájemné, tak poplatky za související energie), zároveň ale v zákaznické kartě z listopadu 2016 (tj. o 2 měsíce později) deklaroval žalovaný příjem již ve výši 16 000 Kč, zároveň se ale paradoxně snížily jeho výdaje na nájemné a inkaso na částku 3 000 Kč (tj. na částku ještě nižší, než kterou soud již výše označil za podhodnocenou a nerealistickou). Žalovaný deklaroval zcela minimální příjmy, které nebyly soudu nikterak prokázány, zároveň nebylo ani prokázáno, že by původní věřitel řádně zjišťoval a ověřoval výdaje žalovaného. Výdaje zaznamenané v zákaznické kartě působí zejména v části týkající se nájmu a inkasa podhodnoceně, zároveň jsou v dalších výdajích uvedeny částky srovnatelné toliko s životním minimem. V této souvislosti je třeba zohlednit i to, že průměrný občan (a tedy i spotřebitel) nedokáže disciplinovaně a dlouhodobě hospodařit s finančními prostředky v rozsahu životního minima. Životní minimum představuje rámec pro zajištění nejzákladnějších potřeb (nezahrnuje navíc náklady na bydlení) a to spíše pro přechodné období, rozhodně se nemůže jednat o částku, kterou by člověk potřeboval pro všední, běžný a průměrný způsob života. Původní věřitelka tak nepostupovala s odbornou péčí, když poskytla žalovanému úvěry, ačkoli ze zjištěných údajů je patrné, že finanční situace žalovaného byla v obou posuzovaných případech zcela neuspokojivá a neumožňovala mu splácet poskytnuté úvěry.

20. Pokud by tedy společnost právnická osoba řádně splnila svou povinnost a postupovala s péčí odborníka, nemohla by informaci o nákladech na bydlení a inkaso v částkách 3 000 Kč a 4 000 Kč považovat za dostatečné, a též by zohlednila to, že výdaje na domácnost jsou uváděni toliko v rozsahu životního minima, což je částka, se kterou není možné běžně dlouhodobě hospodařit. Soud nemá za prokázané, že by byly zjištěny skutečné příjmy žalovaného a nebylo ani rámcově ověřeno, jaké jsou skutečně a nezbytné výdaje žalovaného. Postup původní věřitelky tak nelze hodnotit jako postup, při kterém by bylo s odbornou péčí zjišťováno, zda bude žalovaný schopen poskytnuté úvěry dle vyměřených splátek řádně splácet.

21. Majetkové poměry žalovaného tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřené smlouvy o zápůjčkách jsou dle zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s  neplatné, když společnost právnická osoba poskytla žalovanému ve smyslu věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelské úvěry, přestože ve smyslu cit. zákona s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele spotřebitelské úvěry splácet. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Poskytnutí úvěrů tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto jsou obě smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným ve smyslu absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

22. K výše uvedenému soud ještě doplňuje, že žalobkyní předložený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích není pro zdejší soud právně závazný, a dále bylo výše již zhodnoceno, že ani z údajů, tak jak jsou v zákaznických kartách zaznamenány, nemohla mít původní věřitelka s odbornou péčí za to, že bude žalovaný schopen poskytnuté úvěry řádně splácet.

23. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

24. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy o zápůjčce ze dne datum poskytla žalovanému částku 8 000 Kč, plnila dle bez právního důvodu, vzniklo jí tak ve smyslu právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum zaplatil 5 250 Kč, k úhradě tak zbývá zaplatit částku 2 750 Kč (8 000 Kč – 5 250 Kč), která se stala splatnou ke dni 28. 12. 2020, což byla lhůta stanovená v oznámení o postoupení pohledávky obsahující výzvu k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána dne 13. 12. 2019, proto poslední den lhůty připadal na 28. 12. 2019. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit v souvislosti s touto smlouvou o zápůjčce z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od 29. 12. 2019, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 10 % p.a. A dále, jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy o zápůjčce ze dne datum poskytla žalovanému částku 8 000 Kč, plnila dle bez právního důvodu, vzniklo jí tak ve smyslu právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum zaplatil 2 950 Kč, k úhradě tak zbývá zaplatit částku 5 050 Kč (8 000 Kč – 2 950 Kč), která se stala splatnou ke dni 28. 12. 2020, což byla lhůta stanovená v oznámení o postoupení pohledávky obsahující výzvu k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána dne 13. 12. 2019, proto poslední den lhůty připadal na 28. 12. 2019. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit v souvislosti s touto smlouvou o zápůjčce z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od 29. 12. 2019, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle V souladu s  část věty před středníkem byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

28. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčce jsou neplatné, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém tedy soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byl žalovaný oproti žalobkyni úspěšný v poměru 78 % a z 22 % neúspěšný. Žalovanému by tak náležela náhrada 56 % nákladů, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.