Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 129/2020-61
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 8 000 Kč od 24. 6. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce příjmení jméno jméno do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 8 000 Kč od 24. 6. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1 Žalobce se proti žalované domáhal žalobou doručenou soudu dne 4. 5. 2020 zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 24. 6. 2017 do zaplacení. Tvrdil, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 7. 2019 mezi právnická osoba anonymizováno, IČO (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 24. 5. 2017 úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 23. 6. 2017. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru žalobce nepožaduje. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy; tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná následně odsouhlasila znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalované bylo přiděleno klientské číslo a jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto rodné číslo žalované. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 24. 5. 2017. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet, žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Žalovaná nevrátila úvěr v datech splatnosti, dlužnou částku neuhradila ani po opakovaných výzvách. Do dne podání žaloby žalovaná ani přes písemnou výzvu žalobci dlužnou částku ve výši 8 000 Kč, splatnou dne 23. 6. 2017, neuhradila.
2 Usnesením č.j. 10 C 129/2020-55 ze dne 12. 1. 2021 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 22. 2. 2021 v souladu s ust. ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalované evidovanou v informačním systému evidence obyvatel.
3 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5 Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
6 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7 Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí, když žalovaná v řízení zůstala pasivní a netvrdila ani neprokázala, že by žalobcem tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl, naopak žalobce předloženými listinami (Rámcová smlouva o úvěru číslo ze dne 24. 5. 2017, Jednotlivá smlouva o úvěru číslo ze dne 24. 5. 2017, výpis z účtu a výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 26. 7. 2019) prokázal svá tvrzení o důvodu vzniku a výši dluhu žalované (předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit žalobci do 30 dní, tj. do 23. 6. 2017). Aktivní legitimaci žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019. Žalovaný nárok soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, předchůdce žalobce svou smluvní povinnost splnil a žalované sjednaný úvěr poskytl, žalovaná však úvěr řádně nesplatila a žalobce se nyní po právu domáhal zaplacení zbývající dlužné částky. Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8 000 Kč zahrnující jistinu. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci dle § 1970 občanského zákoníku i právo na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky. Výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení.
8 Jelikož žalobce měl ve věci plný úspěch, postupoval soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142a o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci proti žalované právo na náhradu nákladů, představovaných zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, odměnou advokáta 3 x 200 Kč, určenou dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby a předžalobní výzvu (3 x po 100 Kč) a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náklady řízení tak celkem přestavují částku 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř).
9 Lhůty k plnění povinností v obou výrocích rozsudku byly stanoveny jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.