Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 280/2020-65
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do zaplacení částky 15 195,96 Kč dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. pro zpětvzetí žaloby zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 072,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 072,57 Kč od 4.2.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Ve zbytku se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do zaplacení částky 15 195,96 Kč dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. pro zpětvzetí žaloby zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 072,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 072,57 Kč od 4.2.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Ve zbytku se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 17. 7. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 100 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 796,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 645,96 Kč a částku 3 550 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 100 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet, a tento se zavázal úvěr uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 753,91 Kč a smluvní úrok stanovený dle smlouvy, tedy celkem částku ve výši 14 853Kč uhradit do 22. 7. 2018. Proces finančních prostředků žalovanému byl takový, že na internetových stránkách webová adresa si žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet, vybral si výši úvěru a navolil počet dnů splácení. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaný své povinnosti nesplnil, do doby splatnosti úvěru úvěr řádně neuhradil, když uhradil pouze částku 27,43 Kč. Z původního věřitele byla následně pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2019 s účinností k témuž dni, když změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena přípisem ze dne 21. 1. 2020. Ke dni postoupení pohledávky pak pohledávka představovala částku 23 356,23 Kč sestávající se z nesplacené jistiny ve výši 7 100Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 753,91 Kč, ze smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 3 781,48 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 060,28 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 3 550 Kč a z nákladů na vymožení pohledávky ve výši 110,57 Kč, když kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení představuje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 23. 7. 2018, tedy od prvního dne prodlení se splácením do 20. 10. 2019, smluvní úroky pak představují roční úroky ve sjednané sazbě z nesplacené jistiny za dobu od poskytnutí úvěru, tedy od 22. 6. 2018 do 21. 10. 2019 a dále pak do zaplacení a náklady na vymožení pohledávky představují smluvně sjednané příslušenství pohledávky pro případ prodlení žalovaného v souladu s článkem VIII. bod I. smlouvy o úvěru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes upomínku žalobkyně ze dne 23. 6. 2020.
2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jeho souhlas předpokládal a ve věci jednání nenařizoval.
5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba na straně jedné a žalovaným na straně druhé, když na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 7 100 Kč, když žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úvěrem rovněž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 753,91Kč, celkem tedy částku 15 087,33 Kč, a to do 22. 7. 2018. Za této situace byla RPSN úvěru sjednána ve výši 9 088,10 % ročně a roční zápůjční úroková sazba ve výši 40 % ročně. Z výpisu z účtu právnická osoba má soud za prokázané, že dne 22. 6. 2018 byla na účet uvedený v této smlouvě poskytnuta částka 7 100 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2020 má soud za prokázané, že byl žalovaný o postoupení pohledávky na žalobkyni vyrozuměn. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z potvrzení právnická osoba ze dne 20. 10. 2020 má soud za prokázané, že na účet žalovaného byla dne 22. 6. 2018 poskytnuta částka 7 100 Kč.
6. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 20. 10. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s odůvodněním, že žalobkyně nedisponuje doklady a důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, a proto vzala žalobu částečně co do částky 15 195,96 Kč představující požadované příslušenství (kapitalizovaný úrok ve výši 11 645,96 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 550 Kč) zpět, když požaduje k zaplacení toliko jistinu dlužné částky ve výši 7 100 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a náklady řízení. Zákonný úrok z prodlení pak ve výši 9 % ročně od 11. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 796,56 Kč.
7. S ohledem na zpětvzetí žaloby pak soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. žalobu v této částce zastavil tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.
12. Dle § 580 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Ust. § 6 a § 8 o. z. stanoví, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu, a zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 2993 o. z. stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
17. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je po částečném zpětvzetí důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným měla být dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve spojení se smlouvou o úvěru ze dne datum, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 100 Kč, když žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poskytnutým úvěrem náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 753,91 Kč, celkem tedy částku 15 087,33 Kč (bez poskytnuté slevy ve výši 296,14 Kč za včasné splacení), a to do datum (do 30 dnů), procentní sazba úroku byla sjednána ve výši 40 % ročně, RPSN ve výši 9 088,10 %. Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením, když podle ust. § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Výše úroku byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla pro tuto půjčku vyjádřena ve výši 9 088,10%, ale také při přepočtu v úrokové sazbě ročně, neboť poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 753Kč dle názoru soudu nepředstavuje nic jiného, než skrytý úrok. Soud v tomto odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod č. j. 25 Co 145/2018, dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil finanční prostředky ve výši 7 100 Kč, z nichž uhradil částku 27,43 Kč. Tento nárok žalobkyně je nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné, proto soud žalobě vyhověl jen z části – do částky 7 072,57Kč. Jelikož se pak žalovaný se zaplacením této části dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je přiznána v zákonné sazbě až ode dne 4.2.2020, tedy ode dne následujícího po doručení a po uplynutí lhůty ve výzvě k zaplacení dlužné částky ze dne 21.1.2020, do zaplacení, když se jedná o první výzvu k zaplacení, která byla soudu předložena. V tomto rozsahu tedy soud žalobě, po jejím částečném zpětvzetí, vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Aktivní legitimaci žalobkyně má pak soud za osvědčenou ve smyslu ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, s ohledem na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2029.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 146 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, když řízení bylo z větší části zastavováno a to pro chování žalobkyně z důvodu zastavení řízení, a žalovaný by byl ve věci úspěšnější, avšak z obsahu spisu nemá soud za prokázané, že by žalovanému náklady řízení vznikly a proto rozhodl tak, jak je pod výrokem III. tohoto rozsudku uvedeno.
19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – město.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem dobrovolně, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce u soudního exekutora.