Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 47/2021-49
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 23 398,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 908,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 886,21 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V částce 17 012,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 510,37 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení a v částce 477,52 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 908,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 886,21 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V částce 17 012,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 510,37 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení a v částce 477,52 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 194 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že na základě žádosti ze dne 26. 6. 2015 byla nejprve mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru na spotřebitelské zboží. V souladu s čl. I. této žádosti byl žalovaný zařazen do seznamu žadatelů o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty. Žalobkyně této žádosti vyhověla a v souladu s čl. IV obchodních podmínek došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty číslo na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr do výše 20 000 Kč. Podle čl. IV odst. 8 obchodních podmínek se žalovaný zavázal splácet úvěr od okamžiku čerpání ve výši dle sazebníku. Žalovanému tímto způsobem žalobkyně poskytla částku 77 118,34 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením alespoň tří měsíčních plateb, a proto došlo ke zesplatnění celého úvěru ke dni 16. 8. 2019. Ve smlouvě byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. Žalobkyně ovšem požaduje pouze úrok v zákonné výši od 1. 10. 2019. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za odeslání upomínky ve výši 150 Kč podle sazebníku. Oznámení o zesplatnění celého úvěru podléhá poplatku ve výši 200 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužných splátek tj. částku 477,5 Kč. Žalovanému byla zaslána upomínka před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 26. 6. 2015 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 48 819 Kč formou úhrady kupní ceny zboží (3D brýle). V článku II. této smlouvy žalovaný požádal o sjednání smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a o vydání kreditní karty. V článku III. smlouvy je uvedeno, že za porušení povinností je žalovaný povinen zaplatit sankce podle sazebníku. Součástí smlouvy je i výňatek ze sazebníku, ve kterém je uvedeno, že poplatek za odeslání upomínky činí 150 Kč, poplatek za oznámení splatnosti celého úvěru činí 200 Kč, smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátek činí 10 % z dlužné částky.
4. Z výpisu čerpání ze dne 58. 3. 2019 soud zjistil, že vyčerpaná částka činí 19 466,01 Kč a splátka ke dni 15. 3. 2019 činí 980 Kč. Z výpisu čerpání ze dne 5. 4. 2019 soud zjistil, že vyčerpaná částka činí 19 319,76 Kč a splátka ke dni 15. 4. 2019 činí 955 Kč. Z výpisu čerpání ze dne 5. 5. 2019 soud zjistil, že vyčerpaná částka činí 19 780,76 Kč a splátka ke dni 15. 5. 2019 činí 955 Kč. Z výpisu čerpání ze dne 5. 6. 2019 soud zjistil, že vyčerpaná částka činí 19 780,76 Kč a splátka ke dni 15. 6. 2019 činí 955 Kč. Z výpisu čerpání ze dne 5. 7. 2019 soud zjistil, že vyčerpaná částka činí 19 780,76 Kč a splátka ke dni 15. 7. 2019 činí 955 Kč. Z výpisu čerpání ze dne 5. 8. 2019 soud zjistil, že vyčerpaná částka činí 19 780,76 Kč a splátka ke dni 15. 8. 2019 činí 955 Kč.
5. Z upozornění ke smlouvě číslo ze dne 25. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částek 955 Kč (dlužná splátka), 95,50 Kč (smluvní pokuta za úhradu splátek), 2,09 Kč (úroky z prodlení dle sazebníku) a 150 Kč (náklady na odeslání upomínky). Z upomínky ke smlouvě číslo ze dne 25. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 2 411,46 Kč. Z upomínky ke smlouvě číslo ze dne 25. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 3 627,03 Kč. Z oznámení o zesplatnění ze dne 26. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 23 398,59 Kč nejpozději do 20 kalendářních dní od data vystavení oznámení.
6. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 2. 2020 a podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 24 311,90 Kč do sedmi dnů.
7. Z dokumentu přehled plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil poslední splátku dne 20. 3. 2019 ve výši 980 Kč. Tento dokument předložil zástupce žalobkyně při jednání v elektronické formě.
8. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnila žalovanému vyčerpat částku 77 118,34 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 71 232,13 Kč. Žalovaný čerpal úvěr prostřednictvím nově vydané úvěrové karty. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázal platit sankce a poplatky podle sazebníku žalobkyně. Žalobkyně dále žalovanému oznámila zesplatnění celého úvěru ke dni 26. 8. 2019. Při uzavírání smlouvy ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného a na základě jeho prohlášení zjistila, jaké jsou jeho příjmy, výdaje a disponibilní částky. Dále žalobkyně prověřila žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, registru SOLUS a v dalších interních databázích. Žalovaný byl řádně vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby.
9. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.
10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
12. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, respektive úvěr podle terminologie užívané o. z., je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného. Žalobkyně ani netvrdila, že by tvrzení žalovaného věrohodným způsobem ověřovala. Žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.
13. V projednávané věci žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Jelikož mezi účastníky není jiného platného ujednání, posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení dluhu v požadované výši 23 398,59 Kč jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému bez právního důvodu. Soud tak žalobě vyhověl v rozsahu dosud nesplacené jistiny ve výši 5 886,21 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení od 17. 9. 2019 do 30. 9. 2019 ve výši 22,57 Kč a uložil žalovanému, aby tyto částky žalobkyni uhradil. Žalobkyně má právo i na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou k zaplacení podanou k poštovní přepravě dne 27. 8. 2019 s lhůtou splatnosti do 20 dnů od doručení, přičemž výzva mohla být žalovanému doručena 30. 8. 2019 (domněnka doby dojití podle § 573 o.z.), a tudíž lhůta k plnění uplynula dne 16. 9. 2019 a od 17. 9. 2019 je žalovaný prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 5 886,21 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
14. Jelikož smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zaplacení smluvních úroků domáhá, je absolutně neplatná včetně ujednání o smluvním úroku a ujednání o smluvní pokutě a poplatcích, soud shledal žalobu ve zbývající části nedůvodnou a zamítl ji. Soud tak zamítl žalobu ohledně částky 17 012,31 Kč, která obsahuje částku smluvní pokuty z důvodu zrušení smlouvy ve výši 429,14 Kč, částku účelně vynaložených nákladů na odeslání upomínky ve výši 450 Kč, částku účelně vynaložených nákladů na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč a smluvní pokutu za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 201 Kč.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl převážně úspěšný, a proto by měl nárok na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalovanému žádné náklady nevznikly, tak soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému účastníku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.