Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 32/2021-11
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hortenskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 3.750 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2.500 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 411,87 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.250 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2.500 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 411,87 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.250 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1.368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 8. 4. 2021 žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 3.750 Kč s příslušenstvím.
Žaloba je odůvodněna tím, že mezi obchodní společností právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 6. 6. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2.500 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit v jedné splátce do 13. 6. 2017 s tím, že pokud žalovaná neuhradí sjednanou částku řádně a včas, vzniká žalované povinnost uhradit obchodní společnosti právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení. Žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do 13. 6. 2017 svoji povinnost splatit úvěr řádně a včas nesplnila. Dne 22. 7. 2019 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek na žalobce s účinností ke dni 24. 7. 2019 a žalované bylo přípisem ze dne 19. 8. 2019 oznámeno, že pohledávka za ní přešla na žalobce. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná neuhradila žádnou částku a dlužná částka činí ke dni podání žaloby 3.750 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku č. I. tohoto rozsudku.
Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.).
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Soud má v dané věci a to ze smlouvy o úvěru, výpisu z účtu o poskytnutí jistiny úvěru, obchodních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s podacím archem, předžalobní upomínkou za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobce (právnická osoba, IĆ24161306) se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel dne 6. 6. 2017 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 2.500 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté době splatnosti do dne 13. 6. 2017 nevrátila. Žalovaná se citovanou smlouvou zavázala k vrácení částky 2.500 Kč a pro případ prodlení se zaplacením dluhu též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a k zaplacení paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019, s účinností ke dni 24. 7. 2019 má soud za prokázaný přechod pohledávky za žalovanou z právního předchůdce žalobce na žalobce. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná, která o postoupení pohledávky byla vyrozuměna přípisem ze dne 19. 8. 2019, neuhradila žádnou částku.
Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jaký se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalované úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalované povinnost splatit poskytnutý úvěr do určeného data. Povinnost žalované vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaná nesplnila. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobci (který se stal věřitelem pohledávky za žalovanou na základě jejího řádného postoupení) nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 500 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši – převzetí zastoupení a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a odměna za jeden úkon právní služby v poloviční výši – sepis jednoduché předžalobní upomínky) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1.368 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.