Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 414/2020-41
Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 10.080 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3.000 Kč od 14. 9. 2020 do zaplacení, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 7.080 Kč s úrokem z prodlení z částky 10.080 Kč ve výši 9,75 % ročně od 7. 6. 2019 do 13. 9. 2020 a s úrokem z prodlení z částky 7.080 Kč ve výši 9,75 % ročně od 14. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3.000 Kč od 14. 9. 2020 do zaplacení, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 7.080 Kč s úrokem z prodlení z částky 10.080 Kč ve výši 9,75 % ročně od 7. 6. 2019 do 13. 9. 2020 a s úrokem z prodlení z částky 7.080 Kč ve výši 9,75 % ročně od 14. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 21. 10. 2020 domáhal vůči žalovanému úhrady částky 10.080 Kč na základě smlouvy o zápůjčce, kterou s žalovaným uzavřel dne 7. 5. 2019 a na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 8.000 Kč na jím určený bankovní účet. Žalovaný se zavázal kromě poskytnuté částky uhradit poplatek ve výši 2.080 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 5.000 Kč, kterou započítal na smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky.
2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, přestože mu byl žaloba doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) do vlastních rukou na adresu trvalého bydliště.
3. Žalovaný podáním doručeným soudu dne 14. 6. 2021 požádal o odročení jednání s ohledem na skutečnost, že v den jednání se účastní povinného cvičení v rámci svého zaměstnání a nemůže být zaměstnavatelem uvolněn. Svou žádost ničím nedoložil.
4. Ve věci se dne datum konalo ústní jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalovaný nedoložil včasnost a důvodnost svého návrhu na odročení jednání a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:
6. Účastníci uzavřeli dne 7. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému zápůjčku v celkové výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.080 Kč. Zápůjčka měla být poskytnuta na bankovní účet č. bankovní účet. Z fragmentu z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že na uvedený účet byla částka 8.000 Kč poukázána dne 7. 5. 2019.
7. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2992 odst. 1 o. z. při peněžité půjčce lze ujednat úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.
10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2)
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb. , však podle aktuální judikatury Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C -679/18) je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Žalobce jako věřitel však neučinil žádné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného. Žalobce v této souvislosti měl učinit jednoduchá a účinná opatření, tj. například zjistit reálné a kompletní údaje o příjmech a výdajích žalovaného. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by jakákoliv taková objektivizující šetření učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnosti dlužníka pro rozpor se zákonem neplatná.
14. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný čerpal 8.000 Kč a uhradil 5.000 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 3.000 Kč a rovněž je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , od data podle výzvy ze dne 7. 9. 2020, ve které byla stanovena 3 denní lhůta k úhradě dlužné částky, a která byla podána k poštovní přepravě dne 7. 9. 2020. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci další nároky nevznikly a žaloba byla proto ve zbytku zamítnuta.
15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě úspěch žalovaného, kterému žádné náklady řízení nevznikly, převýšil úspěch žalobce a soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.