Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 199/2021-48
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
2 998 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 21. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 21. 11. 2020 do 20. 12. 2020 a ve výši 1,5 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 21. 12. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 266,59 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 590 Kč a co do částky 998 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 89 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 21. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 21. 11. 2020 do 20. 12. 2020 a ve výši 1,5 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 21. 12. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 266,59 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 590 Kč a co do částky 998 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 89 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 5. 2021 domáhala proti žalované zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím a částky 998 Kč s odůvodněním, že dne datum uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru právnická osoba a.s. úvěr ve výši 2 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s příslušenstvím původnímu věřiteli s příslušenstvím do 27. 6. 2019. Žalovaná neuhradila sjednanou částku řádně a včas, čímž jí vznikla rovněž povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním dle Sazebníku Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020, s účinností ke dni 20. 11. 2020, byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 4. 12. 2020. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 3 590 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 2 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 490 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a paušální náhrady za upomínání ve výši 100 Kč. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 3. 5. 2021.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 3. 8. 2021 a k němuž byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 28. 5. 2019 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 5. 2019 soud zjistil, že společnost právnická osoba označena jako věřitel se touto listino u zavazuje poskytnout žalované jako klientovi úvěr ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou 298,08 % ročně a žalovaná se zavazuje vrátit věřiteli částku v celkové výši 2 490 Kč jednorázově do 27. 6. 2019. Pro případ prodlení žalované se zaplacením jakékoli splátky byla mimo jiné sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná v den následující po dni takového prodlení a poplatek ve výši 50 Kč za každou odeslanou upomínku. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že je uzavřena okamžikem potvrzení přijetí částky žalovanou, přičemž žalovaná podpisem smlouvy stvrzuje přijetí hotovosti ve výši 2 000 Kč. Ze smlouvy vyplývá, že její součástí jsou obchodní podmínky a sazebník. Smlouva je podepsána pouze žalovanou (prokázáno smlouvou o úvěru číslo ze dne 28. 5. 2019). Dne 16. 11. 2020 společnost právnická osoba a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze 1 této smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem dne 4. 12. 2020 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 včetně příloh, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2020 a podacím archem ze dne 7. 12. 2020). Výzvou ze dne 3. 5. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 3 590 Kč s příslušenstvím, výzva byla žalované odeslána dne 5. 5. 2021 (prokázáno Výzvou před podáním žaloby ze dne 3. 5. 2021 a podacím archem ze dne 5. 5. 2021). Z dalších předložených listin neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění.
4. Žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a následujících občanského zákoníku , a to v ústní formě, když předložená vyhotovení smlouvy nejsou podepsána smluvními stranami smlouvy. Dne 28. 5. 2019 převzala žalovaná na základě této ústní smlouvy zápůjčku ve výši 2 000 Kč, což stvrdila svým podpisem. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku v celkové výši 2 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku . V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci něčeho na svůj dluh zaplatila, byla tedy zavázána uhradit žalobkyni, na kterou byla pohledávka původního věřitele postoupena v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku , částku 2 000 Kč. Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 2 000 Kč, a to ode dne 21. 12. 2020, když žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzvána až v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2020, odeslaným dne 7. 12. 2020. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne 10. 12. 2020 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 20. 12. 2020. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. zavázal dále soud žalovanou, aby žalobkyni zaplatila na náhradě nákladů řízení 6 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 47 % uplatněného nároku (počítáno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí). Žalobkyně vynaložila náklady částkou 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby) dle §11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 , tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 168 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Z toho 6 % představuje 89 Kč a k této částce byla žalovaná zavázána.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.