Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
62 C 219/2020-48
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci
žalobkyně: ; žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 3.780 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 3.780 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 633,02 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 3.780 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 633,02 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 3.780 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených televizních poplatků. Uvedla, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače. Dne 6. 6. 2014 se jako poplatník televizního poplatku přihlásila do příslušné evidence a vznikla jí povinnost platit poplatek podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.). Od přihlášení do října 2017 poplatek v předepsané výši hradila. Za období od října 2017 do ledna 2020 však televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně neuhradila, dluží proto žalobkyni částku 3.780 Kč odpovídající nezaplacenému televiznímu poplatku za pět měsíců. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení za každou jednotlivou měsíční platbu, jehož kapitalizovaná výše činí ke dni podání žaloby 633,02 Kč.
Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, protože nikdy neměla televizní přijímač ani nepodala přihlášku poplatníka televizního poplatku. V roce 2014, kdy se měla podle žalobkyně přihlásit k televiznímu poplatku, však byla vdaná a její manžel televizi měl, tudíž je možné, že žalovanou jako poplatníka přihlásil on.
Soud projednal věc v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila.
Soud provedl dokazování listinami, které žalobkyně předložila k prokázání svých žalobních tvrzení.
Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků z evidence České pošty, upomínky ze dne 5. 12. 2016 a ze dne 23. 1. 2017, specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení a dodejek soud zjistil, že v měsíci červnu 2014 byla podána přihláška poplatníka televizního poplatku na jméno jméno příjmení, bytem adresa. Na uvedenou adresu byla dne 16. 3. 2020 odeslána upomínka k zaplacení žalované částky; další upomínka byla odeslána dne 28. 5. 2020.
Z přehledu předpisů a plateb je zřejmé, že ke jménu žalované s příjmením příjmení byly v období od června 2014 do září 2017 připisovány úhrady odpovídající měsíčnímu televiznímu poplatku.
Z výpovědi žalované soud zjistil, že žalovaná byla v roce 2014 vdaná, nesla příjmení příjmení, bydlela s manželem na adrese adresa, odkud se po rozpadu manželství odstěhovala. Přihlášku poplatníka televizního poplatku nepodávala, ani tento poplatek nikdy neplatila.
Podle 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
Na žalobkyni bylo, aby v dané věci prokázala pasivní legitimaci žalované, tedy že žalovaná je poplatníkem televizního poplatku. Toto tvrzení však provedenými důkazy prokázáno nebylo, když žalovaná naopak tvrdila, že nikdy televizní přijímač nevlastnila ani nedržela, není proto poplatníkem ve smyslu shora citované definice. Skutečnosti zjištěné z výpovědi žalované jsou věrohodným vysvětlením toho, že v přihlášce poplatníka bylo uvedeno jméno žalované, ke kterému po nějakou dobu žalobkyně přiřazovala příchozí platby. Žalobkyně se svou neúčastí u jednání soudu dobrovolně zřekla dobrodiní poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.
Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná je poplatníkem televizního poplatku povinným k požadované úhradě, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy se z procesního hlediska zcela úspěšná žalovaná nároku na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).